Časopis Naše řeč
en cz

Sněháňky

Hana Konečná

[Drobnosti]

(pdf)

-

Zdálo by se, že nás taková tradiční televizní relace, jako je předpověď počasí, nemůže po jazykové stránce ničím překvapit. (Zdůrazňuji „jazykové“, protože jinak nás moderátorky příjemně překvapují dnes a denně promenádou po namalovaném Česku, svými úklonami a podřepy mezi obláčky, sluníčky, kapkami atd.)

V předpovědi počasí jsme však v posledních letech mohli zaznamenat neobvyklé slovo sněháňky. Nejprve jsem se domnívala, že se moderátorka přeřekla a že chtěla říci přeháňky, ale protože se slovo sněháňky objevilo víckrát, bylo jasné, že se nejedná o přeřeknutí. Slovo jsem nenašla v žádném slovníku, a nedalo se tedy již pochybovat o tom, že se narodilo slovo nové. To koneckonců potvrdil i ředitel televize Nova v pořadu Volejte řediteli, když uvedl v odpovědi na divácký dotaz týkající se užívání tohoto slova, že se moderátorka poprvé skutečně přeřekla, ale protože se jí slovo sněháňky zalíbilo a zdálo se jí funkční, začala je užívat.

Ve Slovníku spisovného jazyka českého (Praha 1989) se dočteme, že slova přeháňka se v oblasti meteorologie užívá pro označení ‚krátce trvající srážky s proměnlivou intenzitou‘. Srážky pak mohou být dešťové nebo sněhové. V Příručním slovníku jazyka českého (V. díl, Praha 1948–1951) je u výrazu přeháňka uvedena v našem kontextu definice ‚náhlý déšť nebo sníh provázený značně zesíleným větrem‘. Z toho plyne, že slovem přeháňka rozumíme jak krátce trvající déšť, tak i krátce trvající sněžení, a proto pokud se v předpovědi počasí slovo přeháňky objeví, mohli bychom již podle ročního období a podle uvedených teplot poznat, zda se jedná o přeháňky sněhové či dešťové. Ale z vlastní zkušenosti víme, že uslyšíme-li slovo přeháňky, vybaví se nám okamžitě ‚přeháňky dešťové‘. Proto se také pro přesnější vyjádření krátce trvajícího sněžení užívá dvojslovného pojmenování sněhové přeháňky.

A právě místo tohoto dvouslovného pojmenování se v předpovědi počasí objevil jednoslovný výraz sněháňky. K vytvoření nového slova přivedla autorku nejen snaha po úsporném, novém a neotřelém vyjádření, ale i smysl pro jazykovou hru. Výraz sněháňky byl vytvořen podle modelu přeháňky. Substantivum přeháňka je odvozeno formantem -ka od nedokonavého slovesa přehánět, u kterého právě předpona pře- signalizuje ‚krátké trvání děje a jeho zběžné provedení‘. Tento způsob tvoření dějových feminin (vedle tvoření formantem -a) je nejproduktivnější. Zvláště početně jsou zastoupena substantiva odvozená od sloves předponových (donáška – donášet, nadsázka – nadsadit, naháňka – nahánět, objížďka – objíždět, odbočka – odbočit, sháňka – shánět, vzpomínka – vzpomínat). Základová slovesa dějových feminin na -ka patří nejčastěji k slovesným typům sází (donášet, nahánět, objíždět, shánět), prosí (nadsadit, odbočit) a dělá (vzpomínat). Sloveso přehánět přináleží k slovesnému typu sází.

Z tohoto krátkého exkurzu do slovotvorby jasně vidíme, že substantivum sněháňky nevzniklo pravidelným tvořením od slovesa (neexistuje sloveso *sněhánět), nýbrž bylo utvořeno analogicky podle již existujícího a náležitě odvozeného slova přeháňky. Podobně bychom si také mohli utvořit např. slovo dešťánky. Takové obohacování slovní zásoby není jistě na závadu. Vždyť i v minulosti podobným způsobem vznikla slova, např. dálnice podle silnice nebo porotce podle soudce. Je ovšem otázka, zda se tento nový výraz ujme, zda jej začneme hromadně užívat a zda najde místo i v našich jazykových slovnících.

Naše řeč, ročník 83 (2000), číslo 4, s. 222

Předchozí Ludmila Danylenková: Kdy je Škaredá středa?

Následující Z dopisů jazykové poradně