Z dopisů jazykové poradně

[Drobnosti]

(pdf)

-

Dotaz

Má se zkratka Vysoké školy chemicko-technologické psát VŠCHT, nebo VŠChT? Stejně tak nevíme, zda zkratku pro chemickou spotřebu kyslíku psát CHSK, nebo ChSK. Podle našeho názoru má každé písmeno z hlediska velikosti „dvě formy“, malou a velkou. Pokud bychom připustili, že správná zkratka je CHSK, tak písmeno ch má tyto formy tři. Další věc, že tato zkratka by se pak mohla číst cé há es ká. A co iniciály jmen? Takový Jan Chudoba má iniciály JCh, JCH, nebo JC? Jak je to tedy správně?

Odpověď

Psaní Ch/CH ve zkratkách je jedním z řady periferních jevů, k nimž se Pravidla českého pravopisu nevyjadřují, a protože norma ČSN 01 6910 (Oprava písemností psaných strojem nebo zpracovaných textovými editory) odkazuje na Pravidla, neřeší psaní Ch/CH ani ona. Normativní podoba se v takovém případě vyvozuje z jiných kodifikačních příruček. Slovník spisovné češtiny (1994) má jako jeden z dodatků malý rejstřík zkratek, kde je uvedena VŠCHT (Vysoká škola chemicko-technologická) a CHKO (chráněná krajinná oblast). Pokud tedy píšeme tzv. iniciálovou zkratku, tj. zkratku složenou z velkých počátečních písmen, máme psát všechny litery velké, a tedy i CH, jakkoli tím riskujeme nedorozumění, že písmena budou čtena cé-há.

Pokud jde o iniciály osob, které nejsou (a nemohou být) zpracovány ani ve slovníku a koneckonců představují individuální, stěží normovatelnou záležitost, je v praxi vidět jisté kolísání. Zkracují-li se jen části jména, volí se např. ke jménu Ján Chryzostom Korec (podle toho, zda se rozlišují či nerozlišují malá a velká písmena) buď J. Ch. Korec, anebo J. CH. KOREC. Zkracují-li se všechny části jména (jako ve Vašem případě se jménem Jan Chudoba), obchází se problém tečkami: J. Ch. / J. CH. Při psaní bez teček vídáme JCh i JCH (někdy i jch) a zase: volbou nerozlišené podoby riskujeme, že iniciály budou interpretovány třeba Jan Cyril Houžvička.

Slovník zkratek (Encyklopedický dům, Praha 1994) má po vzoru západních jazyků CH řazeno pod písmenem C. U mezinárodních zkratek pozorujeme značnou nejednotnost: např. CC, které má celkem 15 interpretací, může být zkratkou jak pro Caribbean Commission (Karibskou komisi), tak pro Chamber of Commerce (obchodní komoru); CHE se čte Confédération Helvétique (Švýcarská konfederace; zkratka se užívá jako mezinárodní kód státu); objevíme i příklad kombinovaného psaní ChE (titul Chemical Engineer). Ještě rozkolísanější je stav anglických zkratek (viz K. Hais, B. Hodek, Velký anglicko-český slovník, příloha v posledním svazku). Angličan sice čte vždy sí-ejdž, ale nemá jistotu, zda obě písmena patří k jednomu slovu či ke dvěma: CH je jak central heating (ústřední topení), tak channel (kanál). Celkově však v iniciálových zkratkách převažuje pro ch podoba C, shodná s podobou pro c: ICS (International Chamber of Shipping), IHC (International Help for Children), MCH (maternal and child health NEBO mean corpuscular hemoglobin). Vyskytují se i případy kombinace malých a velkých písmen: ODCh (Chaplain for Other Denominations).

[224]Avšak u zkratek, které mají české čtení, nalézáme i v citovaném Slovníku zkratek jen psaní verzálkami: CHZ (chemické zbraně), CHZJD (Chemické závody Jiřího Dimitrova), CHPZ (chráněné parky a zahrady), CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc). Tak to odpovídá naší kodifikaci i české grafické tradici a my doporučujeme tento způsob zachovat, už proto, že jiné systémy nebo naprostá liberálnost mají také svoje nevýhody a zisk by byl sporný. Spíš je třeba dbát, aby se iniciálové zkratky užívaly jen tehdy, můžeme-li předpokládat, že adresát textu je s nimi obeznámen: pak nebude mít potíže ani s rozlišením c-h × ch. V textu pro širokou veřejnost (např. v příbalovém letáku) by zkratka CHOPN nebo CHSK (chemická spotřeba kyslíku) nebyla srozumitelná, zato na VŠCHT, kde CH označuje ch, je široká veřejnost už poměrně zvyklá.

Dotaz

Prosíme o ověření náležité podoby: vodou ředitelná nátěrová plocha, vodouředitelná nátěrová plocha, vodoředitelná nátěrová plocha.

 

Doporučujeme užívat spojení vodou ředitelná nátěrová hmota nebo v obráceném pořadí nátěrová hmota ředitelná vodou.

Významový poměr mezi oběma složkami není tak těsný, aby odpovídal slovotvorným postupům tvoření složených slov (tak, jak je to v případě složenin jako např. vodohospodář, vodoléčba, vodorovný, vodotisk, vodotěsný apod.), domníváme se proto, že přídavná jména vodouředitelný, ani vodoředitelný nejsou vhodná.

Pokud bychom chtěli připustit psaní dohromady, nesmíme zapomínat ani na další obdobně tvořená slova: analogicky k vodouředitelný/vodoředitelný bychom museli přijmout i slova jako acetonemředitelný/acetonoředitelný, olejemředitelný/olejoředitelný apod.

Naše řeč, ročník 83 (2000), číslo 4, s. 223-224

Předchozí Hana Konečná: Sněháňky

Následující Knihy a časopisy zaslané redakci