Slovo folklor v současném úzu

Václava Holubová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Slovo folklor k nám bylo převzato z angličtiny a zhruba od přelomu 19. a 20. století se používá pro označení lidové kultury a jejích projevů, např. slovesných, hudebních, tanečních, výtvarných aj.[1] V dnešní publicistice se však setkáváme s determinologizovaným užitím slova folklor, a to ve dvou zcela rozdílných přenesených významech. Oba se vztahují k určitým opakovaným projevům společenského chování.

V prvním posunutém významu označuje výraz folklor určité prvky společenské komunikace, jako jsou opakující se témata, známé historky, průpovídky, vyprávění, které jsou spojeny s jistým prostředím, skupinou lidí nebo činností. Srov. kniha se velmi rychle stala součástí vědeckého folkloru, diskutovaným i zatracovaným problémem, o kterém se hovořilo na klinikách stejně jako mezi babičkami na lavičce v parku…; trochu jsem se bála, aby nezůstalo jen u pivního folkloru a anekdot…; historky o tom, co kde kdo nedodělal, odfláknul a na co se vykašlal, už tady patří k folkloru.[2] Charakteristické je užití zpravidla adjektivního přívlastku, který vyjadřuje zakotvení verbálních projevů, označovaných jako folklor, v určité společenské oblasti (vědecký folklor, pivní folklor), jindy je stejné určení vyjádřeno příslovcem (tady). Obdobný význam se vyvinul i v angličtině a některé slovníky angličtiny jej registrují již od r. 1990.[3] Proto nelze případný vliv angličtiny na vznik významu v češtině vyloučit. Slovo je v tomto významu s mírným expresivním zabarvením časté v publicistice, ale odtud se šíří i do běžného vyjadřování, např.: … když jsem začínal, ty pověsti jsem pochopitelně znal, ale myslel jsem si, že to je takový folklor.

I v druhém posunutém významu (pro který jsme nenašli v angličtině paralelu) je slovo folklor nejčastěji užíváno v publicistice. Označuje opakující se, často předem očekávané, stereotypní projevy v společenském chování, které jsou zpravidla v dané sféře činnosti chápány jako neúčelné, nepotřebné, nadbytečné. Bývají proto někdy hodnoceny negativně, popřípadě jsou zlehčovány nebo nahlíženy ironicky. Srov. namísto mužného objasnění případu … zazněla mlžící teorie spiknutí, politický folklor krizových situací…; mluvčí řekl, že … tentokrát je cílem kampaně diskreditovat osobu ministra. Podle něj jde o kauzu, která je neustále oživovaná a vedení ministerstva už ji považuje za folklor…; pokud bude mít ministerstvo kultury přímý a dominantní vliv na NG, i nadále bude docházet k přehmatům a násled[219]ným vášním. Ale možná je to jen takový folklor. Pro užití podstatného jména folklor v tomto významu je příznačná spojitelnost s přívlastkem, vyjádřeným vztahovým přídavným jménem nebo neshodným podstatným jménem v 2. pádě, které označují děj, časové období, místo nebo oblast činnosti, kde se vyskytují zmíněné projevy chování, popř. vyjadřují původce takových projevů. Např. … jak už patří k negociačnímu folkloru, americká strana naznačovala, že 17. června by nemusela, jak plánovala, o sto procent zvýšit celní tarify pro čínské zboží…; dobrou výchozí pozici si všechny čtyři strany vytvořily již tím, že se nezapojily do českého předvolebního folkloru, tj. vzájemného obviňování se z předčasného zahájení kampaně…; … turistické vraždy však přesto patří k nebezpečnému folkloru jihu Francie; … v Evropské unii bychom s naším dnešním národním folklorem v oblasti ochrany spotřebitele rozhodně nepochodili…; jeho chování bereme s nadsázkou, jako jistý druh pořadatelského folkloru…; … obvinění ze strany Vladimíra Mečiara jsou nesmyslná. Již tři roky patří k politickému folkloru HZDS.[4]

Význam slova folklor, který jsme ilustrovali výše uvedenými doklady, nese také pragmatické rysy negativního hodnocení zmíněných projevů chování. Významem blízké je mu podstatné jméno v množném čísle zvyklosti. Tomu ovšem právě chybí rysy negativního hodnocení pojmenovávaného jevu, které jsou obvykle důležitou informační hodnotou konkrétního sdělení. Mohlo by proto pojmenování zvyklosti zaměnit slovo folklor v kontextech, kde je vyjádření negativního postoje k pojmenovávanému jevu oslabeno, např. v kontextu jak už patří k negociačním zvyklostem… Jindy může být zápornost pojmenovávaného jevu naznačena jiným výrazovým prostředkem, např. v kontextu turistické vraždy však přesto patří k nebezpečným zvyklostem jihu Francie je negativní hodnocení částečně naznačeno v přívlastku nebezpečný a užití výrazu zvyklosti by zde zřejmě neoslabilo vypovídací hodnotu sdělení.

Přestože užívání výrazu folklor v uvedených determinologizovaných významech je na jedné straně zvláště v publicistice poněkud módní záležitostí, na druhé straně je nutné konstatovat, že patří k prostředkům, které nesou rysy hodnocení pojmenovávané skutečnosti a vyjadřují subjektivní postoj k ní. Není proto jeho výskyt v publicistických žánrech nijak překvapující a nepřekvapuje ani, že se uplatňuje i v běžně mluvených projevech.

---

[1] K terminologickému vymezení slova folklor a pojmů s ním příbuzných srov. J. Hlavsová, Několik poznámek k termínům folklór, folkloristika, folklorismus, Národopisné aktuality XXIV, 1987, s. 21–25.

[2] Doklady pocházejí z databáze Českého národního korpusu.

[3] Srov. The Collins Concise Dictionary Plus, vyd. Collins, London and Glasgow 1990 (‘the body of stories and legends attached to a particular place, group, activity etc.’: Hollywood folklore; rugby folklore), shodně s ním Collins English Dictionary, Third ed., vyd. HarperCollins Publishers, Glasgow 1991, a najdeme jej v současné době i na internetových stránkách v americkém slovníku Merriam-Webster’s Collegiate Dictionary, 10th Edition (‘an often unsupported notion, story, or saying that is widely circulated’).

[4] Pouze jako součást slovního spojení politický folklor je daný výraz uveden v slovníku neologizmů Nová slova v češtině, Academia, Praha 1998, s. 214. Doklady na užití slova však ukazují, ze se výraz v tomto významu osamostatnil a není vázán na jedno slovní spojení.

Naše řeč, ročník 83 (2000), číslo 4, s. 218-219

Předchozí Jana Pleskalová: K životnímu jubileu Dušana Šlosara

Následující Ludmila Danylenková: Kdy je Škaredá středa?