O volbě předložkové vazby

Anna Jirsová

[Short articles]

(pdf)

-

Chtěli bychom se s čtenáři této rubriky znovu vrátit k předložkovým vazbám u sloves. Inspirovala nás k tomu věta, která se nedávno objevila v tisku: Obžalovaný se mstil proti násilí páchanému na jeho rodině.

Sloveso mstít se (‚vykonávat na někom mstu, tj. odplatu za zlo, křivdu ap.‘ neboli utrpěné zlo zlem odplácet) má složitou významovou strukturu, která se odráží i ve struktuře jeho vazeb.

Akt msty má vedle svého adresáta (mstít se někomu, na někom: všem; okolnímu světu; na nevinných; na tom, kdo…), tj. toho, na kom je msta vykonávána, také svoji příčinu (mstít se za něco, za někoho; z něj. důvodů, kvůli něčemu: za smrt svého vůdce; za nasazené parohy; za vlastní slabost; za své padlé; za to, že…; z důvodů politických; kvůli příslušnosti k jiné straně), kvůli které se msta uskutečňuje, a také event. i „nástroj“ k uskutečnění msty (něčím: fyzickým napadením; tímto vpravdě dětinským způsobem; střelbou; tím, že…), zpravidla vyjádřený nějakou činností.

Významově blízko má sloveso mstít se ke skupině sloves bojovat, bránit se, hájit se, protestovat, která jsou charakterizována určitým obranným postojem proti něčemu nežádoucímu, zlému, špatnému, čemu ovšem lze zabránit (proti něčemu, co je aktuální teď, ev. v budoucnosti). Všechna tato slovesa se spojují s předložkou proti. U nich je tato předložka zcela v souladu s jejich významem.

Sloveso mstít se má však ve svém významu moment odvety za něco, co už se stalo, čemu zabránit už nelze, co je příčinou (po)msty – pro vyjádření této příčiny slouží předložka za, vyjadřující u sloves důvod nějaké činnosti (potrestat dítě za neposlušnost, pokutovat řidiče za přestupek).

Právě vzhledem k tomu, že jde o odvetu za něco, co se už stalo, je v dokladové větě nesprávně užito i vidové podoby slovesného adjektiva: proti násilí páchanému na rodině lze bojovat, avšak mstít se lze pouze za násilí spáchané na rodině.

Připomeňme ještě jiný doklad nadužívání předložky proti jako výrazu označujícího ‚nepřátelský, odmítavý postoj, odpor n. obranu před něčím nežádoucím‘: Experti jsou skeptičtí proti této zprávě Statistického úřadu. Skeptičtí nebo nedůvěřiví jsme k něčemu (tedy k této zprávě).

Můžeme shrnout: při výběru předložky je důležitá významová shoda slovesa (ev. dějového jména) a předložky. Předložka svým významem, který do spojení přináší, zpřesňuje i obohacuje význam celé konstrukce. Je ovšem třeba dbát na to, aby přehnaná snaha např. po vyjádření negativnosti celého spojení nebyla v rozporu s významem jeho jednotlivých složek. Je tedy z lingvistického hlediska náležité mstít se za násilí spáchané…

Naše řeč, volume 83 (2000), issue 3, p. 165

Previous Lucie Hašová: Nová kniha o konverzaci v češtině při rodinných a přátelských návštěvách

Next Karel Komárek: Ještě ke kodifikaci náboženské terminologie