Časopis Naše řeč
en cz

Nasmlouvat, nasmlouvaný

Josef Šimandl

[Drobnosti]

(pdf)

-

Sloveso nasmlouvat a zejména adjektivum nasmlouvaný se v obchodní administrativě po[106]užívá už několik desetiletí. Svědčí o tom článek V. Kondrové Nasmlouvané brambory.[1] K situaci, za které byl výraz užit, se v něm uvádí: „(…) sušárny již předem uzavírají s družstvy smlouvy o množství brambor, které jednotlivá družstva k sušení dodají“. Výrobní zemědělská správa tehdy v dopisu družstvům vyzvala Oznamte … množství nasmlouvaných brambor k sušení a jedno z družstev se obrátilo na Čs. rozhlas s pochybnostmi o jazykové správnosti. Během let se objevil ještě jeden podobný výraz: zasmlouvat, zasmlouvání; psala o něm V. Vlková.[2]

Shrnu hodnocení z obou článků: slovotvorný postup je ojedinělý a nevhodný; navozuje vztah nikoli k substantivu smlouva, jak jeho uživatelé míní, ale ke slovesu smlouvat, jímž spíš než uzavření smlouvy rozumíme dohadování o ceně a dalších okolnostech transakce; předpony vyvolávají nezamýšlené hanlivé asociace: nasmlouvat : naslibovat ‘hodně a naprázdno’, zasmlouvat : zamluvit, zastlat ‘schovat, překrýt, ututlat’. Slovesa a od nich odvozená adjektiva patří k administrativnímu slangu; spisovný jazyk má k dispozici vhodnější, jednoznačná, konotací prostá slovní spojení smlouvou/smluvně zavázat, (smluvně) zajistit odbyt ap. – Dodejme, že realita smluvního vztahu předem je spjata se závazným přijímáním a placením dodávek bez ohledu na kvalitu, byla příznačná spíš pro ekonomiku socialistickou, ale přežívá, někdy dokonce kvete i v podmínkách tržních.

V popřevratové době sloveso zasmlouvat ustoupilo: mám k dispozici jediný doklad, z Mladé fronty DNES 1994, se snahou o pravidelněji tvořené desubstantivum pomocí přípony -ovat: rozhlas stejný vysílací čas zasmlouvoval dvakrát a někdo ustoupit musí. Zato výrazy nasmlouvat, nasmlouvaný se užívají stále častěji i v projevech zamýšlených jako spisovné, jmenovitě v denním tisku. Prohlédl jsem 95milionový soubor slov převážně z centrálního tisku 1991–1995 (ČNK)[3] a prozkoumal jsem blíže 109 dokladů. Nalezl jsem 21krát sloveso (nadto 25krát rezultativní konstrukce mít nasmlouváno, je nasmlouváno), 53krát adjektivum (stranou zůstává 8 případů ambivalentních) a jedenkrát i podstatné jméno slovesné (na nasmlouvání pobytů českých hostů nezbýval čas). Okolí zkoumaných výrazů (srov. níže citace a komentáře) často vykazuje i další známky nižšího stylu: novináři totiž často spolu s tématem přebírají výrazivo. To platí ještě víc o sféře administrativní, kde pisatelé potlačují svou jazykovou tvořivost, často i jazykovou kritičnost – zejména vůči nadřízeným, kopírují precedenty, replikují týmiž výrazy. Tyto stálé rysy komunikace v administrativní sféře vytvářejí pro šíření kvazitermínů jako nasmlouvat, náš přístup k/do EU ap. příznivé podmínky.

Přidám-li několik dokladů z vlastní excerpce (jsou označeny +), mohu dosvědčit, že se nasmlouvávají
a) produkty v nejširším smyslu: +brambory, resp. hlízy (h. v bramborárnách jsou již nasmlouvané a průběžně expedovány – upozorňuji na profesionalismus bramborárna a různorodý přísudek zboží; služby zprostředkované cestovními kancelářemi: zájezdy, okružní jízdy, pobyty (zpravidla rekreační); tituly (nakladatelské: tituly, které byly nasmlouvány s autory, překladateli a agenturami)…;
b) (trans)akce, činnosti, vztahy: patří sem sama uvedená substantiva a dále kontrakty, dodávky, zakázky; nákup, prodej, vykládka, vývoz, dovozy elektřiny (tento výraz sice už přijímáme [107]jako automatizovaný, nicméně elektřina se nepřeváží), tranzit elektřiny; práce, výkony (regulační opatření… jak na léky, tak i na nasmlouvané výkony – rozuměj léčebné); praxe (nasmlouvané praxe mediků); pronájem; bankovní úvěry; závody (sportovní, přesněji účast na nich); kšefty (zneužívají chráněnou značku (íčko) pro svoje nasmlouvané kšefty: zřetelně hanlivé – tomuto komunikačnímu záměru odpovídají i substandardní prostředky); +zápasy, +turnaje; +koncerty, +šňůry (= turné)…;
c) částky a množství: patří sem sama tato substantiva a dále ceny, kurzy, peníze, penze (čerpání nasmlouvaných penzí), paušál, kontingent; X tisíc/milionů ap. (Kč, m2, m3, tun, hektolitrů aj.), procenta (na třetí čtvrtletí mají dřevaři nasmlouváno v průměru jen 25 až 30 procent své potřeby), počet (klientů), objem…;
d) (v ohledu časovém) termíny, +lhůty, +doby splatnosti…;
e) kapacita (srov. sub b pronájem) a také co má nebo představuje kapacitu a může být pronajato: kromě samotného slova kapacita/y sem patří autobusy, budovy, patra (zbývají nasmlouvat a pronajmout dvě patra kanceláří s kolokviálním přehodnocením vztahu podmět-předmět); +plocha/y, +stánky (na tržišti, ale i na veletrhu); závodní stravování, prodejní sítě…;
a dokonce už i
f) osoby, kolektivy a jiné právní subjekty: kapely, sponzoři, závodníci, šampióni, ženy špičkových jezdců (na reklamní pózování); prodejny a restaurace (šlo o to, které provozovny budou přijímat jistý typ stravenek); firmy (během necelých tří měsíců nasmlouvali padesát firem) a s odkazem na minulost Vietnamci (20 tisíc mezistátně nasmlouvaných Vietnamců na práci v textilkách a strojírnách).

Nasmlouvat lze cokoli, o čem lze uzavřít smlouvu nebo o čem se lze dohodnout: hrozba, že ten či onen odborový svaz se odmítne podřídit nasmlouvanému smíru a vyhlásí (…) stávku.

Ke kolokační charakteristice těchto výrazů patří, že se respektuje významový rys množství v předponě na-: výrazy pro předmět nasmlouvání bývají kolektiva nebo se užívají v plurálu (kontingent; nasmlouvané prodejny, zatím však nikoli nasmlouvaná prodejna). Výrazy nasmlouvat, nasmlouvaný se totiž používají tehdy, když je předmět smlouvy mnohočetný nebo když se uzavírají smlouvy s více partnery. Mezi rozvíjejícími členy se ojediněle objevuje i vyjádření některé okolnosti smluvního závazku, např. vyjádření místa: místo aby hráli mistrovství republiky v Poděbradech, kam byli původně nasmlouváni (ze sportovní publicistiky, nestandardní).

Připomenu ještě dva výrazy ze sémantického pole „smlouva“: (1) Sloveso usmlouvat si uchovává význam vidového protějšku k nedokonavému smlouvat ‘dohadovat se o ceně’, zatímco nasmlouvat lze s ohledem na význam, který se už ustálil, vztahovat jen k substantivu smlouva. (2) Ojediněle se objevují snahy nahradit „nasmlouvání“ něčím přijatelnějším: např. jedenadvacetiletého Rossiniho prý vyzval impresário ke kompozici Italky v Alžíru zhruba šest neděl před premiérou za situace, kdy původní skladatel nedodržel smlouvu a impresário měl už naangažovaný operní soubor.[4] Takovéto pospisovnění lze sice hodnotit jako vyumělkované; lze zpochybňovat vhodnost dvojí předpony (ostatně na+angažovat je na tom pro cizost a menší průhlednost slovotvorného základu (en-gager) jen o málo lépe než na+s-mlouvat); v každém případě však i tako[108]vý výraz dokládá potřebnost stručného pojmenování smluvního závazku.

Z uvedených dokladů je vidět, že sloveso nasmlouvat i adjektivum nasmlouvaný se značně rozšířilo: z administrativy obchodní pronikly oba výrazy do administrativy nakladatelské, sportovní, ba i školské všude tam, kde se uzavírají smluvní vztahy; odtud pak i do novin a jiných médií, kde se o uzavírání smluv píše nebo mluví. Mnohokrát (od roku 1992) jsem na Radiožurnálu slyšel, že cestovní kanceláře musí kvůli válce v Jugoslávii odřeknout nasmlouvané pobyty ap. Dokonce v době zásahu NATO proti Miloševićovi (1999) jsme mohli na téže stanici slyšet od představitele nadace Člověk v tísni, že v oblastech přilehlých ke Kosovu prý evropské organizace využívají nasmlouvané místní policisty. Jistě, kultivovanější by bylo říct, že evropské organizace mají s místní policií dohodu o spolupráci nebo že s evropskými organizacemi spolupracují místní policisté. Vidíme však, že i v textech o zahraničním vojenskopolitickém dění se ujímá nasmlouvání, kdysi používané snad jen bramboráři.

Hodnotím proto nasmlouvat, nasmlouvání, nasmlouvaný jako výrazy interslangovéhovorové. Jejich doménou zůstává nižší oblast administrativního stylu (sféra provozní, publicistická, popř. reklamní). Použití ve vyšším administrativním stylu (administrativně-právním)[5] bylo ve zkoumaném období jen ojedinělé: např. bude použita na podporu vývozu u obchodních případů nasmlouvaných ještě před účinností zákona o zřízení exportní banky; srov. též výše o smíru a stávce. Hojným používáním v provozní administrativě je však způsobeno šíření těchto výrazů v publicistice. Nelze jim upřít, že jsou stručnější a obratnější než jejich přísně spisovné opisy; nadto při dnešní poměrné hojnosti výskytu už jejich použitím nehrozí nedorozumění. Možné konotace a nestandardní utvářenost však stále mohou kultivovaným uživatelům spisovné češtiny bránit ve volném užívání.[6]


[1] NŘ, 47, 1964, s. 64; zvýraznil JŠ.

[2] NŘ, 70, 1987, s. 56; převzato i do knihy Jazykové sloupky, Praha 1991, s. 247n.

[3] Český národní korpus.

[4] ČRo 3 – Vltava, 14. 7. 1999, cca 20. 15.

[5] M. Jelínek v Příruční mluvnici češtiny (Praha 1995, § 908) přiřazuje komunikační funkci ekonomické (hospodářské) „styl ekonomický (hospodářský)“ a komunikační funkci právně-administrativní „styl právně-administrativní (úřední)“. Administrativu, která má velmi různé typy textů a snad i stylů (srov. např. formulář × rozsudek), chápu spíš jako stylovou sféru. Hlavně však chci upozornit, že nasmlouvání je typický příklad ze značně širokého přechodového pásma: vzniká jím právní vztah týkající se ekonomie.

[6] Příspěvek vznikl s podporou grantu GA ČR 405/98/0030.

Naše řeč, ročník 83 (2000), číslo 2, s. 105-108

Předchozí Stanislava Kloferová: Zombi(e), ale mumie

Následující Václava Holubová: Kustomizace

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1