Časopis Naše řeč
en cz

Zasmlouvat, zasmlouvání

Věra Vlková

[Drobnosti]

(pdf)

-

V hospodářské korespondenci se stále častěji setkáváme se slovesem zasmlouvat. Můžeme se dočíst, že určitá zakázka byla nebo bude zasmlouvána, že podnik žádá o zasmlouvání akce ap. Ze slovotvorné stavby slovesa bychom však jen stěží dovedli určit, že zasmlouvat zde znamená totéž, co ‚zajistit smlouvou, uzavřít hospodářskou smlouvu‘, a že při zasmlouvání akce jde vlastně o ‚uzavření hospodářské smlouvy na tuto akci‘.

K nahrazení víceslovného pojmenování (uzavřít hospodářskou smlouvu) pojmenováním jednoslovným (zasmlouvat) došlo zřejmě ve snaze o výrazovou ekonomii a o stručnost a zhuštěnost vyjadřování. Ve srovnání s pojmenováním víceslovným se jednoslovné pojmenování zasmlouvat vyznačuje menším stupněm popisnosti, větší celistvostí i systémovostí. Na základě toho je pak pracovníci v oblasti administrativy často chápou jako pojmenování terminologického charakteru.

Základem pro utvoření slovesa zasmlouvat bylo z hlediska formálního i významového podst. jm. smlouva, u něhož je původní dějový význam již přehodnocený; označuje ‚písemnost, která je výsledkem pojmenovávaného děje‘, tím se přibližuje k podst. jm. s významem věcně konkrétním.[1] Na základě formální struktury předpona + základ podst. jm. + kmenotvorná přípona -ovat (-it), kterou mají např. slovesa s významem ‚opatřit něco něčím‘ (např. zamřížovat, oznámkovat, zahrotit, zavodnit, zastřešit aj.) bylo utvořeno i sloveso zasmlouvat. Uvedené struktuře by však odpovídala podoba zasmlouvovat. Podoba zasmlouvat nás vede k tomu, abychom ji spojovali se slovesy smluvit (‚smlouvou určit, ujednat, umluvit, úmluvou stanovit‘), smlouvat (‚smlouváním se snažit něčeho dosáhnout‘), popř. z hlediska významového i se slovesem zamluvit (‚objednávkou, zakázkou si něco předem zajistit‘). Tato slovesa však mají význam poněkud jiný, postrádáme u nich především požadovanou míru právní závaznosti. Proto se zde projevila snaha utvořit vedle nich ještě sloveso další.

Úsilí o jednotnou formu co nejekonomičtějšího a nejpřehlednějšího sdělení vede v administrativním stylu často k užívání pojmenování jednoslovných, která jsou však významově nepřesná, nejasná nebo neurčitá a často i chybně tvořená, která tedy náleží spíše do oblasti administrativního slangu.

Pro potřeby přesného a jednoznačného vyjadřování, to znamená především ve stylu odborném i ve všech psaných projevech administrativního charakteru, zejména mají-li právní dosah, vyhovují však v některých případech lépe opisná pojmenování víceslovná. Ve spisovném projevu tohoto typu bychom se proto měli raději slovesu zasmlouvat i slovesnému podst. jm. zasmlouvání vyhnout a užít opisu uzavřít hospodářskou smlouvu nebo uzavření hospodářské smlouvy.


[1] Podle Tvoření slov v češtině 2 (Praha 1977, s. 567n.) k podobným významovým posunům dochází u deverbativních substantiv často.

Naše řeč, ročník 70 (1987), číslo 1, s. 56

Předchozí Alena Polívková: Mistrovství světa v kopané

Následující Jan Kořenský, Jana Hoffmannová, Olga Müllerová: Metoda analýzy komunikačního procesu

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1