„Gramatický telefon“ v Cáchách

Ludmila Uhlířová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

„Gramatický telefon“ na univerzitě v Cáchách je jednou z několika jazykových poraden, které v současné době pracují v Německu. Poradna byla založena v r. 1981 jako jedno z oddělení Výzkumného centra pro komunikaci a kulturu spisovného jazyka při Institutu germanistiky tamější univerzity a už toto začlenění vypovídá o jejím poslání: aplikovat výsledky výzkumů centra v různých oblastech veřejného života, jinak řečeno, poskytovat – podobně jako je tomu v pražské jazykové poradně – praktickou lingvistickou pomoc veřejnosti. Název poradny vystihuje její faktické zaměření především na službu telefonickou – bezplatná linka je v provozu ve všední dny od 10 do 12 hodin a za tuto dobu přijmou pracovníci v denním průměru 20 telefonátů. Dopisová agenda je podstatně méně početná (několik dopisů měsíčně) a dotazy zaslané elektronickou poštou jsou dosud spíše výjimkou (například v měsíci září 1999 to byly pouhé tři [47]dotazy), přestože adresa poradny je dostupná na internetu (gt@germanistik.rwth-aachen.de) Telefonní linku obsluhují jeden až dva pracovníci po všechny pracovní dny v týdnu.

Obsah dotazů se průběžně zaznamenává do sešitu a dotazy se přitom jednoduchým způsobem tematicky třídí. Tyto záznamy slouží jako podklad pro ukládání dotazů do počítačové databáze. Počítá se s tím, že v budoucnu budou shromážděná data využita při výzkumu němčiny, především její psané variety. Podobně jako u nás, i mezi cášskými tazateli převažují novináři, pracovníci reklamních agentur, sekretářky a odborníci z různých oblastí hospodářství, průmyslu, veřejné správy a vědy; spolu s nimi žádají o radu také žáci, resp. jejich rodiče, dále učitelé a rovněž jednotlivci s osobním zájmem o jazyk. Pokud jde o skladbu dotazů, vysoce převažují dotazy pravopisné: čárky v souvětí, hranice mezi složeným slovem a souslovím (a tudíž psaní dohromady, anebo zvlášť), velké – malé počáteční písmeno u substantiv a různé další pravopisné jevy u jednotlivých konkrétních slov. Pokud jde o gramatiku, nejvíce potíží mají tazatelé se skloňováním adjektiv a se změnami v předložkových vazbách. Další dotazy se týkají významu a užívání slov, zejména přejatých, stylistiky (např. zdvořilosti při oslovování) i formulace vět v souvislém textu. Postoje tazatelů cášské jazykové poradny k mateřskému jazyku se vyznačují většinou tolerancí k vývojovým tendencím v jazyce i k jejich kodifikaci – například stále více mluvčích je ochotno akceptovat pravopisnou reformu z r. 1998 (závazná pro školy bude od r. 2005), ale objevují se i postoje puristické a – stejně jako u nás – jsou tazatelé nejvíce spokojeni tehdy, dostane-li se jim od jazykové poradny zcela jednoznačné rady, a nikoli nabídky dvou nebo více variantních řešení.

Svým základním, jazykověvýchovným posláním se jazykové poradenství v Německu a u nás v zásadě shodují, rovněž praktický provoz a metodické zásady jsou analogické (cášská jazyková poradna sice slouží především ruhrsko-westfálskému regionu, ale jde o region značně rozlehlý), srovnatelné je i využití počítačů k sestavování databází apod. Přece jen se však její činnost do určité míry liší, a to tím, že – pokud mohu soudit z osobní návštěvy poradny a z diskuse s jejími pracovníky – němečtí jazykoví uživatelé poněkud méně spoléhají na jazykovou poradnu jako na arbitra při řešení svých jazykových problémů a méně často, než je tomu u nás, se obracejí na jazykovou poradnu s čistě rutinními dotazy, jejichž řešení je snadno dostupné v běžných jazykových příručkách. Jsou totiž obklopeni bohatou nabídkou velmi kvalitních pravopisných slovníků (s poslední, reformovanou pravopisnou verzí), které ve vysokých nákladech vydávají renomovaná nakladatelství (např. nakladatelství Duden), a jsou zvyklí jich ve své jazykové praxi využívat. Pomáhá i to, že základní verze reformovaných pravopisných pravidel je dostupná rovněž na internetu, na adrese http://www.ids-mannheim.de/reform. Dostupnost základních jazykových příruček na internetu by i u nás – jak víme z agendy pražské jazykové poradny – uživatelé velmi uvítali; naší jazykové poradně by to mohlo poněkud pomoci zvládat v poslední době dramaticky narůstající nápor dotazů a vedlo by to mnohé uživatele jazyka i k větší samostatnosti v zacházení s jazykovými příručkami a k jejich větší samostatnosti a aktivitě v rozhodování o problémech jazykového úzu vůbec.[1]

---

[1] Napsáno s podporou grantu GA ČR 102/96/K087 a GA ČR 405/98/0030.

Naše řeč, ročník 83 (2000), číslo 1, s. 46-47

Předchozí Petr Mareš: Jazyky a jazyková výuka ve školství „českých korunních zemí“

Následující Ivana Svobodová, Jiří Kraus: K životnímu výročí Ludmily Uhlířové