Jak interpunkční znaménko zneklidnilo armádního generála

Lumír Klimeš

[Short articles]

(pdf)

-

Když se zejména po 12. září 1938 řádění Freikorpsu a ordnerů v našem pohraničí stupňovalo a přípravy k napadení ČSR nacistickou armádou byly stále hrozivější, vydal podle rozkazu ministra národní obrany Františka Machníka náčelník hlavního štábu armádní generál Ludvík Krejčí 22. září 1938 dopoledne tento rozkaz:

Čj. 5298 taj. 3

22. září 1938

Creedem

Nařizuji úplnou bojovou pohotovost opevnění a na hlavním obranném postavení.

Chování jednotek podle G – XI – 1, stať 2, čl. 3–5.

Zpracoval přednosta skupiny pplk. gšt. Kazda

Schválil přednosta 3. oddělení plk. gšt. Josef Pták

podnáčelník hlavního štábu gen. Miklík

náčelník hlavního štábu gen. Ludvík Krejčí

Tento rozkaz byl jako telegram č. 432 odeslán zemskému vojenskému velitelství v Bratislavě v 11. 40, I. sboru Praha ve 12. 00, II. sboru Hradec Králové v 11. 45…

Ale za necelé dvě hodiny (13. 35) už přijímal v centrále MNO svobodník Roubínek tento telegram z Bratislavy: Prosím hned o vysvětlení na váš telegram čís. 432 čj. 5298 taj. hl. št. 3. odd., jest-li patří za slovem obranném postavení tečka. ZVV Bratislava. (Zemským vojenským velitelem v Bratislavě byl armádní generál Josef Votruba.) Generál měl obavu, zda se do telegramu nevloudila chyba, a proto se chtěl ujistit, [270]zda znění, jež dostal, je správné. Členění na odstavce se v dálnopisu neprojevilo. Kdyby místo tečky měla být čárka, pak by substantivum chování tvořilo skladební dvojici se slovesem nařizuji stejně jako pohotovost. Znamenalo by to bezprostřednější, okamžité provedení příslušných opatření. G – XI – 1 byl tajný předpis, platný od 15. 2. 1938. Měl tři části: všeobecná ustanovení, přípravy k zajištění hranic a boj v zajištění hranic. (Celkem 135 s.) Stať 2 je nazvána Zahájení nepřátelství. Z ní byly 22. září aktuální zejména pokyny k užívání zbraně v sebeobraně, k likvidaci drobných pohraničních incidentů (o ty tehdy opravdu nebyla nouze) a zejména rozkazy, jak postupovat, bude-li zahájeno nepřátelství bez vyhlášení války palbou na naše území. (S možností tzv. bleskové války autoři předpisu počítali.) Vzhledem k tehdejší situaci byl generálův spěch pochopitelný. Jeho starosti rozptýlil teprve telegram odeslaný z Prahy ve 14. 20: 14. 20: ZVV Bratislava. Ve výnose 5298 taj. hl. št. 3. odděl. 38 za slova obranném postavení patří tečka. Hl. št. 3. odděl. – (3. oddělení bylo oddělení operační; i to vysvětluje generálovy obavy.) – Náš příspěvek je také dokladem pozornosti, jaká se v naší armádě věnovala jazykové stránce rozkazů a předpisů, a citlivosti k jazyku, s jakou byly tyto jazykové projevy vnímány.

Za připomínky a doplňky k tomuto článku vděčím Mgr. Pavlu Šrámkovi, pracovníku Vojenského historického archivu AČR; ředitelství Historického ústavu AČR děkuji za svolení k publikaci rozkazu a některých jiných údajů.

Naše řeč, volume 81 (1998), issue 5, pp. 269-270

Previous Libuše Olivová-Nezbedová: K příponám -ovsko a -sko v pomístních jménech v Čechách

Next Z dopisů jazykové poradně