Časopis Naše řeč
en cz

Z dopisů jazykové poradně

[Short articles]

(pdf)

-

Dotaz

Jsem již dříve narozený a byl jsem zvyklý, že pod pojmem mzda se rozuměl hodinový či akordní výdělek manuálně pracujících. Platem se rozuměla měsíční odměna za práci převážně úředníka či technika. V podniku, kde jsem byl zaměstnán, také byla účtárna provádějící vyúčtování mezd a platů označena jako účtárna mezd a platů. Dnes jak politici, ekonomové, novináři a další pletou dohromady tyto dva pojmy, a to podle mého názoru buď z neznalosti, nebo záměrem.

Sdělte mi prosím, zda v současném jazyce českém znamená výraz plat a mzda totéž, nebo zda má stále své přesné označení jedno a druhé.

Odpověď

Nejnovější dvoudílný Slovník českého práva (Praha 1995) charakterizuje oba pojmy téměř shodně: mzda přísluší zaměstnanci za vykonanou práci. Mzdou se rozumí peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty, poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci … mzda nesmí být nižší než minimální mzda stanovená nařízením vlády Plat přísluší zaměstnanci za vykonanou práci. Platem se rozumí peněžitá plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci … plat nesmí být nižší než minimální mzda stanovená nařízením vlády. Odlišné jsou pouze některé odkazy na zákony k dané tematice.

Jazykové slovníky vysvětlují pojmy takto:

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (Academia, Praha 1994): mzda ‚smluvená odměna za práci‘: denní mzda, nízká mzda; plat ‚pravidelná finanční odměna za práci určitých zaměstnanců‘: měsíční plat, výplata, příjem.

Slovník spisovného jazyka českého (Academia, Praha 1989): mzda, (smluvená) odměna za práci‘: hodinová, denní, týdenní mzda, mzda úkolová, naturální…; plat ‚plnění peněžních závazků, placení; pravidelná odměna za práci (mzda) zaměstnanců určitých kategorií (techniků, úředníků apod.)‘: měsíční, roční plat.

Příruční slovník jazyka českého (Praha 1935–1957) uvádí výklad: mzda ‚smluvený důchod z práce; odměna vůbec, odplata‘; plat ‚odměna za práci, služné, gáže, mzda; požitky (peněžní nebo naturální) poskytované zaměstnanci v pravidelných lhůtách‘.

Kottův Česko-německý slovník (Praha 1878–1887): plat ‚zvláště na práci dané peníze, mzda‘. Mzda není uvedena.

Ottův slovník naučný nové doby (Praha 1937) má u hesla plat výklad: pravidelná odměna za pracovní výkony, vykonávané ve služebním poměru. V užším smyslu je označována jako plat takováto odměna, jež se vyplácí zaměstnancům vyšších kategorií a zpravidla v delších intervalech, na rozdíl od mzdy. Mzda je podle stejného slovníku charakterizována hlavně čísly příslušných paragrafů, které upravují nároky zaměstnanců. Překvapivě se ale i u tohoto hesla používá spíše označení plat: není-li umluven plat nebo bezplatnost, pokládá se za vymíněnou přiměřená úplata. Plat má být zapraven do výkonu služeb, po případě po uplynutí smluvených platových období, při platech podle kusů a hodinových koncem týdnem respektive měsíce

[272]Ze všech uvedených příkladů je zřejmé, že zaměňování slov plat a mzda není záležitostí jenom poslední doby. Některé slovníky oba termíny považují za synonymní, některé naznačují rozlišení. Zjednodušeně řečeno: mzda se vyplácela po kratších intervalech a týkala se spíše manuálně pracujících. Plat byl vyplácen měsíčně a patřil úředníkům. Toto rozlišení se ale nedodržuje a oba pojmy se libovolně zaměňují. Důkazem jsou nejenom odkazy v nejnovějším slovníku a běžná praxe. Rovněž pracovnice našeho hospodářského úseku považují pojmy za zaměnitelné.

Naše řeč, volume 81 (1998), issue 5, pp. 271-272

Previous Lumír Klimeš: Jak interpunkční znaménko zneklidnilo armádního generála

Next Libuše Čižmárová: K peripetiím vývoje názvů našeho státu a postojů k nim od roku 1918 (Příspěvek k 80. výročí vzniku Československé republiky)