Časopis Naše řeč
en cz

Host? Návštěvník?

Zdenka Hrušková

[Drobnosti]

(pdf)

-

K dokonalému ovládání (každého) jazyka patří vedle důkladné znalosti jeho mluvnické stavby, především jeho tvarosloví a skladby, dobrá znalost jeho slovní zásoby, zejména citlivé rozlišování mezi slovy podobného významu, tzv. synonymy. Že jde o úkol velmi náročný, o tom nás přesvědčuje každodenní praxe. Jak často stojíme např. před rozhodováním, máme-li poslat známým srdečné či upřímné pozdravy nebo dát pozdravovat adresátovu paní, ženu, nebo choť atp. Velkou pomocí při takovém rozhodování jsou tzv. synonymní slovníky. Pro češtinu však velký slovník synonymický zatím nemáme. Oporu nám poskytují naše velké slovníky výkladové. Ne vždy však nás plně uspokojí.

Tentokrát stojíme před úkolem, jak přesně rozlišit výrazy host a návštěvník, navzájem sice blízké, zdaleka však ne zaměnitelné. Na [223]první pohled je zřejmé, že širší významový rozsah bude mít druhé z obou slov – návštěvník – zřejmě odvozené a mladší než starý a základní výraz host.

Návštěvník je každý, kdo se z vlastního zájmu nebo z určitého podnětu vydává na určité, obecně přístupné místo, např. do zábavní místnosti, na výstavu, do divadla, kina, budovy ap. V tomto smyslu mluvíme o návštěvnících výstavy, divadla, o návštěvnících muzea, Prahy atd. Vedle toho míníme návštěvníkem i toho, kdo někomu jinému koná mimosoukromou (oficiální) návštěvu. Vedle návštěvník můžeme ovšem užít i obecnějšího výrazu návštěva: Přijela k nám návštěva.

Naproti tomu host je v základním významu osoba pozvaná k někomu domů, pak i osoba, které se ze společenského podnětu poskytuje pohostinství, podle okolností ubytování ap. a spolu s tím i některé jiné služby. Tak mluvíme o hostu v restauraci, v hotelu, o lázeňském hostu, o hostech pozvaných na recepci atp. V přeneseném významu označujeme jako hosta i osobu pozvanou (mimo běžné účastníky) do účasti na nějakém vystoupení (srov. časté ve sdělovacích prostředcích: hostem pořadu byl…, názvy pořadů Host Radiofora, Host do domu).

Host není tedy pouhý návštěvník, ale většinou návštěvník na pozvání hostitele, tj. toho, kdo hostu pohostinství poskytuje. Toto pozvání nemusí být ovšem individuální, nýbrž může vyplývat z povahy hostitelské instituce. Tak hostinec je přirozeně určen hostům, počítá s hosty pravidelnými, ale ovšem i s náhodnými návštěvníky, kteří mají pak plná práva jako vlastní hosté. Obdobně je tomu i u návštěvníků např. vinárny, pivnice, restaurace.

Ale i když můžeme často užít obou výrazů, vždy bude mezi nimi jemný významový rozdíl. Např. máme dnes návštěvu, ale čekáme dnes hosty, mezi návštěvníky veletrhu uvítali také hosty z ministerstva obchodu.

Jistě jsme nevyčerpali všechny možnosti o rozdílném použití obou výrazů. To by nás vedlo příliš daleko.

Naše řeč, ročník 81 (1998), číslo 4, s. 222-223

Předchozí Libuše Olivová-Nezbedová: Apelativa boučí, bučí, boučina, bučina a adjektivum březí v pomístních jménech v Čechách

Následující Z dopisů jazykové poradně

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1