Časopis Naše řeč
en cz

O represích

Anna Jirsová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Nejednou jsme na tomto místě věnovali pozornost otázce stále aktuální: jak se do české slovní zásoby zařazují slovesa a substantiva přejatá. U obou těchto slovních druhů vznikají problémy (a tedy i příležitost chybovat) zvláště proto, že při jejich zařazování do tvarové soustavy češtiny se často uplatňuje vazba. U jmen cizích – zdá se – převládají vazby předložkové. Jejich předností je, jak víme, především zřetelnost syntaktického spojení jména (slovesa) a vazebného přívlastku. Předložka je nejen (formálním) prostředkem pro vyjádření gramatického vztahu mezi členy konstrukce, ale je také jednotkou významovou (přináší do konstrukce i svůj význam). Vzhledem k tomu je ovšem třeba, aby význam předložky a jména, které se s ní spojuje, nebyl v rozporu. Nezanedbatelným argumentem pro užití předložkové vazby je i možnost prostřednictvím předložek zřetelně formálně odlišit homonymní konstrukce, kde je v genitivní pozici jméno, označující „objekt“, který může být jak agentem (podmětem), tak patientem (předmětem) děje (tzv. podmětový a předmětový genitiv).

Naši poznámku inspirovala následující věta: Západ žádá Miloševiče, aby zastavil represe opozičních médií. Zde jde o dvojznačnou formulaci (splývá tu genitiv podmětový a předmětový). Věta totiž nevylučuje interpretaci, že nositelem represí by mohla být opoziční média (šlo by o genitiv podmětový), zatímco autor měl nepochybně na mysli, že opoziční média jsou vystavena represím (genitiv předmětový). Příklad ukazuje, že potřeba odlišit genitiv subjektový a objektový má zásadní důvody významové.

Substantivum represe (‚užití násilí, moci jako prostředku pro potlačování; útlak‘) nevyžaduje nutně vazebné doplnění (Vznik toxikomanie nelze vyřešit represemi). Ovšem potřeba explicitně vyjádřit „zaměření“ represí způsobuje jeho časté spojení s předložkou proti (která vyjadřuje ‚nepřátelský, odmítavý postoj, obranu před něčím škodlivým, obtížným, nežádoucím‘), popř. i kniž. vůči (s širším významem ‚vztah přízně/nepřízně, souhlasu n. odporu‘), např.: Fašisté rozpoutali nepředstavitelné represe vůči obyvatelstvu řady evropských zemí a zejména proti Židům.

Jednoznačná podoba výše uvedené věty by tedy měla znít represe proti opozičním médiím.

V uvedeném případě užil autor genitivního tvaru v přívlastku nejspíše podle českého ekvivalentu potlačení, potlačování čeho.

Porušením výše uvedené zásady, že význam předložky a jména, které uvádí, má být v souladu, je věta Předpokládá se, že v dohledné době dojde k novým sankcím na Irák. Substantivum sankce (‚trestní, donucovací opatření‘) patří do téhož významového okruhu jako represe a i zde je náležitá předložka proti nebo vůči, nikoli předložka na, která bývá spíše součástí vazby u (deverbativních) substantiv označujících city, vůli, myšlení ap.: odpověď na otázku, čekání na zázrak, myšlenka na pomstu, názor na situaci ap.

Naše řeč, ročník 81 (1998), číslo 4, s. 218

Předchozí Redakce: Odešel Zdeněk Hlavsa

Následující Ludmila Uhlířová: Zálivgate

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1