Zhoršené rozptylové podmínky?

Ludmila Uhlířová

[Drobnosti]

(pdf)

-

S dotazem o vhodnosti tohoto termínu se před časem obrátili na jazykovou poradnu ústečtí meteorologové. Ve svých zprávách a předpovědích dosud rozlišovali tři kategorie rozptylových podmínek: dobré, zhoršené a nepříznivé. Zatímco termíny pro obě krajní kategorie se plně vžily, označení prostřední kategorie, používané sice už osm let, bylo dosud předmětem odborných debat i námitek ze strany laiků.

Výraz zhoršené rozptylové podmínky zajisté není matoucí pro odborníky, protože z jejich hlediska je to přesně definovaný termín. Příčinou, proč laickému posluchači zpráv o počasí může za určitých okolností připadat nejednoznačný, je to, že přídavné jméno zhoršený, resp. horší může v češtině vstupovat do dvou různých porovnávacích řad: 1. dobrý – méně dobrý/zhoršený – nejhorší; 2. zlý/špatný – horší/zhoršený – nejhorší.[1] V první řadě se zeslabuje pozitivní příznak, v druhé řadě se stupňuje negativní příznak. Při užití v konkrétním kontextu nemusí být vždy zcela zřetelné, které z obou užití má mluvčí na mysli. Odborníci na počasí samozřejmě mají na mysli – definičně – význam „jen“ zhoršené, ale jestliže předpovídají, že ráno lze očekávat nepříznivé rozptylové podmínky a v poledne zhoršené, mohou si někteří posluchači opravdu myslet, že v poledne budou rozptylové podmínky ještě horší než ráno. Proto termín zhoršené rozptylové podmínky pro střední člen srovnávané řady není výhodný. Výhodnější je takový termín, který pojmenovává stav rozptylových podmínek přímo, nikoli slovem odkazujícím na podmínky jiné (horší, anebo lepší, nepříznivé, anebo dobré). Tuto výhodu má variantní, rovněž užívaný termín mírně nepříznivé rozptylové podmínky. To, že je o jedno slovo delší, není na závadu. Pokud by se totiž někdy v budoucnu meteorologové rozhodli rozšířit tříhodnotovou škálu „dobré – mírně nepříznivé – nepříznivé“ na vícehodnotovou škálu, bylo by možné to učinit pomocí různých měrových příslovcí (například nepatrně – mírně – silně – extrémně apod.), aniž by bylo nutno hledat přídavná jména pro nové členy terminologické řady.

---

[1] Samo sloveso zhoršit se ‘stát se horším, pohoršit se‘, od něhož je adjektivum odvozeno, je zcela jednoznačné.

Naše řeč, ročník 80 (1997), číslo 1, s. 52

Předchozí Jiří Kraus: Reforma německého pravopisu

Následující Emanuel Michálek: K původu slova háv