Reforma německého pravopisu

Jiří Kraus

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Informativním shrnutím dlouhodobých diskusí o německém pravopise je stručná zpráva, která vyšla v lednu 1996 jako zvláštní číslo bulletinu Sprachreport vydaného Ústavem pro německý jazyk se sídlem v Mannheimu. Text o rozsahu pěti stránek nese stručný název Rechtschreibreform a jejím autorem je pracovník ústavu a člen mezinárodní pravopisné komise Klaus Heller. Jen pro úplnost dodejme, že s textem zprávy a s dalšími informacemi vztahujícími se k reformě je rovněž možné se seznámit prostřednictvím Internetu na adrese http://www.ids-mannheim.de.

Zpráva v úvodu připomíná, že úředně platná kodifikace německého pravopisu prošla od svých počátků v r. 1901, kdy byla schválena na 2. berlínské ortografické konferenci, řadou dílčích proměn uskutečňovaných v jednotlivých vydáních Dudenova slovníku. Hlavními adresáty a zároveň nositeli této kodifikace jsou v Německu podobně jako v jiných zemích redakce, tiskárny a nakladatelství, školy, státní úřady a v souvislosti s tím všichni uživatelé spisovné podoby národního jazyka. V německé jazykové oblasti je pravopisná problematika o to náročnější, že zasahuje několik státních útvarů a velice významné jazykové menšiny. Závěrečného zasedání mezinárodní pravopisné komise, které se konalo v listopadu 1994 ve Vídni, se tak zúčastnily oficiální delegace z Německa, Rakouska, Švýcarska, Lichtenštejnska, Lucemburska, Belgie, Itálie (z jižních Tyrol), Dánska, Rumunska a Maďarska. K výsledkům jednání se poté vyjádřila příslušná ministerstva školství a kultury Německa, Rakouska a Švýcarska, takže od 1. prosince 1995 nestojí zavádění nového německého pravopisu v cestě žádné překážky. V současné době se připravuje vydání příručky, která vedle obecných pravidel bude zahrnovat pravopisný slovník o rozsahu 12 000 slov. V německých školách se bude novému pravopisu učit od srpna 1998, starý pravopis bude platit – jako varianta podob současných – do roku 2005.

I v tomto stručném referátu o změnách v německém pravopise je třeba především připomenout, že stejně jako v nedávné situaci české nejde o zásadní reformu, ale spíše o zpravidelnění některých podob a o domýšlení některých tendencí, které se v pravopisné normě (a v praktickém úzu mnohých uživatelů) řadu let projevovaly. Nepochybně zajímavá bude reakce veřejnosti na zaváděné změny. Z praxe víme, že návrhy na odstranění zbytečných nelogičností a výjimek se nezřídka setkávají s odporem lidí, pro něž je pravopis symbolem jisté, většinou ovšem spíše domnělé intelektuální výlučnosti (s tím souvisejí i někdy dost naivní, o to ale útočněji prosazované a ideologicky zdůvodňované představy o důsledném dodržování etymologické zásady při přejímání slov).

Co tedy reforma zavádí? Asi nejnápadnější je psaní skupiny ss místo ß po krátké samohlásce. Nově se tedy píše Hass – hassen (dříve Haß – hassen), podobně Kuss, er lässt, er muss, spojka dass (místo dosavadního daß) apod. Naproti tomu po dlouhých samohláskách nebo dvojhláskách ß zůstává (Straße, draußen, beißen). Další pravidlo [51]vede k důslednějšímu zachovávání stejného základu u odvozování. Bude se tedy psát Bändel (nikoli Bendel) od Band podobně schnäuzen, nikoli schneuzen od Schnauze. Toto pravidlo může ovšem u uživatelů vyvolávat rozpaky. I nové psaní je totiž Eltern, nikoli, jak bychom podle etymologie očekávali, Ältern, od základu aufwenden je aufwendig, ale od Aufwand se bude psát aufwändig. S námitkami se může setkat i vytváření trojčlenných skupin stejných písmen u složenin – Flusssand, Flanelllappen, Balletttänzer, Baletttruppe, Stofffetzen (dosavadní pravopis tu zjednodušoval na psaní dvou stejných písmen vedle sebe). Podobně se zmnožují i písmena označující souhlásky a souhláskové skupiny v odvozeninách typu Rohheit (roh + heit), Zähheit, Zierrat. Varianta vznikne u slova selbständig, selbstständig. Nově se zavádí vedle starších podob poněmčelé psaní u slov essenziel (dříve jen essentiel), Differenzial, Potenzial, substanziell apod.

Do oblasti interpunkce zasahují nová pravidla psaním čárky v rozvinuté infinitivní konstrukci (Darüber, bald zu einem Erfolg zu kommen, dachte sie lange nach. Sie, um bald zu einem Erfolg zu kommen, schritt alsbald zur Tat.) U dělení slov se ruší staré pravidlo, že skupina st se zásadně nerozděluje. Je tedy možné rozdělit Wes-te (jako Wes-pe), Kas-ten, Mus-ter. Písmeno c se při dělení už nenahrazuje písmenem k a připojuje se k následující souhlásce (Zu-cker, le-cken, Ba-cke). Nová pravidla uživatele už rovněž nenutí dělit slova cizího původu podle etymologického principu (Chir-urg). Neustále se rozšiřující automatické dělení slov nepochybně vedlo k zrušení pravidla, že při dělení nesmí na řádce zůstat jediné písmeno. Lze tedy dělit U-fer, O-fen.

Tento stručný a ve výběru uvedený rozsah úprav ukazuje, že připravovaný zásah do německého pravopisu je promyšlený a že se v žádném případě netýká, snad s výjimkou některých případů rušení ß, jevů základních (např. často diskutované možnosti psát podstatná jména s malým písmenem). K celkovému posouzení reformy bude pochopitelně možné dospět až po vydání pravopisného slovníku, v němž se budou přijaté zásady aplikovat. Z praxe je totiž známo, že námitky mnozí uživatelé nevznášejí ani tak proti pravopisným zásadám, jako proti podobám některých frekventovaných slov, jejichž nezvyklý grafický obraz může vyvolávat nesouhlas a zásadní odmítnutí celé kodifikace.

Naše řeč, ročník 80 (1997), číslo 1, s. 50-51

Předchozí Jana Hoffmannová: Živá a zábavná knížka o neverbální komunikaci

Následující Ludmila Uhlířová: Zhoršené rozptylové podmínky?