Charakter pojmenování cestovních kanceláří
Marie Čechová
[Články]
-
Už při zpracovávání stati Dynamika slovní zásoby dnešní češtiny[1] jsme si povšimli módnosti výrazů složených z cizích komponentů nebo výrazů hybridních. Dále pak při přípravě článku Současné změny ve firemních názvech[2] jsme konstatovali, že cestovní kanceláře mají exkluzivní názvy, bývá v nich často užito cizího výraziva, a to např. obecných výrazů/komponentů: tour, travel, agenzia/agency. Při důkladnějším sběru jsme doplnili i: agentur(a), tourist/turist, reisen, service/servis, via, treking[3].
Některý z těchto výrazů/komponentů označujících druh podnikání se vyskytl zhruba u dvou třetin námi sledovaných názvů (H. Kneselová uvádí 72 %); zcela zřetelně převažoval výraz/komponent tour(s). Vedle něho se relativně často vyskytoval i travel, a to občas i jako další výraz vedle tour(s), agency a tourist: TOUR/Travel Agency, Travel tourist nebo složeného názvu Travel-tourist. Naopak celkem řídce se objevil výraz Reisen (Fischer Reisen je největší CK). Řidší jsou i výrazy/komponenty agenzia/agency/agentura a široce sémantický service/servis a ojedinělý je výraz via (VIA LILIA, VIAMARE) a treking (CAMPUNELA – L TREKING). Setkáváme se s tím, že tour(s), travel aj. fungují jednak jako samostatná slova v sg. (George Travel, Bulgaria Tour, Yacht tour) nebo v pl. (OASIS TOURS), jednak jako komponenty složeniny v sg. (Arstour, Olymptour) nebo v pl. (Minitours), někdy psané s tiré, a to s velkými začátečními písmeny všech komponentů (Ideál-Tour), řidčeji i s malým písmenem u komponentu -tour (FIRO-tour).
[130]Komponenty/výrazy typu tour(s), travel v rámci víceslovného nebo složeného názvu jsme častěji nacházeli na 2., ev. na posledním místě (viz výše), zřídka jsme se s nimi setkávali na začátku názvu: TOUR KONTAKT, Tour bus, Agentura 1+1, tam se vyskytovala častěji jen zkratka CK (cestovní kancelář), a to v seznamu ve Zlatých stránkách, nikoliv přímo na firemních štítech.
U názvů cestovních kanceláří, jak patrno, převládají názvy víceslovné (Atlantis Tours, Ideal Tour Lepšík…) a složené (Globetour, Alltours) nad jednoslovnými názvy nesloženými. Někdy pak je obtížné stanovit hranici mezi víceslovnými a složenými názvy, a to pro nejednotnost grafické úpravy názvů, pro rozvržení písma na ploše, rozpalování, typ a velikost písma, ale i pro nejednotnost pravopisnou:
Většina názvů CK na firemních štítech i v reklamách je psána verzálkami (MALLORCA TRAVEL), a i při psaní některého z komponentů malými písmeny není dodrženo rozpalování mezi slovy/komponenty, takže nelze rozpoznat, zda zadavatel nebo pověřený autor chápe něco jako samostatné slovo nebo jen jako komponent (EuroTour); leckdy se název téže CK uvádí ve více podobách: M plus/m’ plus, CzechoTours/CZECHOTOURS, PATENIDIS tours/TOURS. (Z toho důvodu pravděpodobně H. Kneselová všechny názvy CK píše verzálkami.)
Z víceslovných názvů převažují dvouslovné a tříslovné (Atlantis Air, Service, Agentura Students-Europe, BONVIA TRAVEL AGENCY), řídké bývají více než tříslovné/tříkomponentové názvy (AUTO BEY – TRAVEL AGENCY, VENUS TRADE and TOURS, ROMAN HERGELT REISEN & GULLIVERTOUR). U nich se zpravidla nepočítá s běžným užíváním celého víceslovného názvu.
Složené i víceslovné názvy cestovních kanceláří obsahují často (nejčastěji dva) cizí komponenty/slova: Monttour, TRAVEL-TOURIST, Sunny tour, Club tour. Mezi víceslovnými nebo složenými názvy nalézáme často výrazy obsahující příjmení nebo rodné (křestní) jméno zřizovatele, majitele: Patenidis tours (dr. Georgias Patenidis), běžné mezi nimi bývají i hybridní výrazy – ty se vyskytují jak u názvů obsahujících příjmení (CK Machač travel; Malík-Touristic), tak rodné jméno majitele, jeho manželky nebo dcery (Michal Tour, Marek Travel Service, Mats – Erika Tour (Erika jméno majitelky); Hana-Tour, Iva-Tour). Hybridní názvy jsou často složené i z jiných komponentů: Severotour, Jarotour, dokonce Švejktur (viz pravopis -tur).
Někdy podoba jména, zvl. příjmení bývá upravena, popř. zkrácena nebo obměněna (např. přeložena): Bena Tour (majitelka – Benová), obdobně Doltour (motivování jménem majitele – více pracovníci neprozradili), W tour (W zkratka příjmení majitelky), Ču Tour (majitelem je pan Čuhaj), Cuptour (majitel [131]p. Šálek). Vedle jména majitele se uplatňuje jako pojmenování CK název provozovatele podniku (CK Kaučuk z Kralup nad Vltavou, TOSCA TOUR (TOS Kuřim), jména místní (Vítkovice Tours, BRNOTOUR, SLAN Tour – ze Slaného) nebo pomístní (Vltava).
Cestovní kanceláře univerzální nesou názvy: Unitour, Alltours, EUROTOUR, Conti (zájezdy po celé Evropě), kdežto jiné zdůrazňují právě ve svém názvu cíle zájezdů (někdy jde o společnosti cizí nebo smíšené): CK Paris Tour, Japan Travel, ORIENTTOUR, VIKINGTOUR (zájezdy do Norska, Švédska), IBUSZ (Hungarian Travel Company), Italian Travel Service… Další upozorňují svým názvem na charakter zájezdů: RYOAL TOUR (drahý, luxusní zájezd), na způsob cestování: YACHT TOUR…
Jiné cestovní kanceláře naopak – i když relativně řídce – zdůrazňují místní patriotismus (Pragtourist/Prago-Tourist, Pragotour, Praque tourist Center; Brenna, Brunea), domácí, český původ/českého majitele/podniku a to se odráží v názvu: Česká národní cestovní kancelář, Srdce Evropy (ovšem i ve formě angl.: Heart of Europe). Často se vyskytuje v názvu slovo/komponent Čech/Czech (Čechotour, Czecho Tourist, Czech Tour, Čechie…) a jeho obdoba Bohemia (Bohemia Regia, Melikana Bohemia).
Řidčeji se cestovním kancelářím podařilo nalézt výstižné jednoslovné, a to nesložené názvy domácího původu (Cesta, Tulák, Sluníčko = dětská cestovní kancelář), častěji pak cizího; Geos, Relax, Pedos (pořádá stanové tábory pro pěší), Paideia (zájezdy pro děti), Adria (cesty k Jaderskému moři), SALUTIS (cesty za zdravím).
Z jednoslovných názvů pak převažují názvy vzniklé z rodných jmen nebo příjmení (Jarka, Klára, Lucka, Dagmar, Hanka; Dobeš, Havelka, Peřina, Stuchlíková) – tyto názvy bohužel nesignalizují předmět podnikatelské činnosti.
Mezi pojmenováními českých cestovních kanceláří se relativně hojně vyskytují i zkratky a zkratková slova, popř. zkráceniny. (Méně jich bylo nalezeno v Brně, jak udává H. K.) Udrželo se zkratkové slovo Čedok (Československá dopravní kancelář, dnes Česká dopravní kancelář) a zkratka CKM (Cestovní kancelář mládeže).
Pozn.: Z dřívějších podniků a jejich názvů se zachovaly i Rekrea a Balnea – ta původně zajišťovala lázeňské pobyty (jak plyne i z názvu balneum, pl. balnea), avšak v současnosti se zabývá podnikáním i v oblasti cestování.
Nově se objevily další zkratky: KMC (Klub mladých cestovatelů), VHT (Voda – Hory – Turistika) … Takovéto zkratky lze z hlediska sémantického vyložit jen se znalostí jejich původu, viz: MC (Travel), ITS (Travel, (CK) AC (TOUR), (CK) ETM (TOUR); např. I. T C. = International Travel Company.
[132]Jisté názvy pak vůbec na první pohled neprozrazují, že jde o zkratky/zkratková slova: Firo – zkratkové slovo vzniklo z prvních slabik příjmení (Fisek) a rodného jména (Roman). Cizokrajně se tvářící H – CODE (TRAVEL) vznikl zkracováním, a to z prvních písmen jmen: Helena (H), cestování (C), obchod (O), doprava (D), ekonomika (E) + (TRAVEL). Obdobnou tendenci v tvoření názvů jsme už před tím nacházeli i u názvů firem obchodních a restauračních.
V souvislosti se zkratkami a zkratkovými slovy v názvech cestovních kanceláří se nutně musí vynořit otázka motivovanosti názvu. Zkratky bývají pro nezasvěcené často neprůhledné – viz výše uvedené příklady, ale stejně tomu je i u zkratkových slov (Dezka = Děčínská zájezdová kancelář). Ovšem ta mají tu výhodu, že je lze ohýbat, zapojovat do věty, takže nepůsobí potíže, jež vyvstávají u zkratek i u názvů víceslovných cizího původu, a tak uživatelé často tyto názvy neskloňují, aby se vyhnuli potížím (i pravopisným). Volí verzálky, a tím jakoby název vystupuje z větné souvislosti, např.: organizace ve vztahu k OASIS TOURS, doporučením do OASIS TOURS, Tyto OASIS TOURS, služby organizované OASIS TOURS…
Třebaže názvy cestovních kanceláří, obdobně jako jiná vlastní pojmenování, fungují v praxi především jako značky, pokládáme z hlediska adresáta za výhodné, jsou-li motivované, zřetelně popisné: Komfort, Senior Tour (zájezdy a pobyty pro seniory), FITTOUR, Sport-turist, Wander-tour, působivé jsou názvy obrazné, metaforické (Luna, Jasmín, Vlaštovka). Nalézáme i další typy názvů usilujících o pozitivní naladění adresátů, o zvýšení jejich zájmu o určitou cestovní kancelář a její služby: Happy Tour, Helios Via, WANDERTRAUM (cestovní/cestovatelský sen), Heart Adventures. Ovšem tyto cizojazyčné názvy jsou pro mnoho uživatelů neprůhledné, a tudíž sémanticky nepůsobivé.
Určité názvy nabízejí více než jednu možnost výkladu. Např. název Akord byl motivován sémantikou souzvuk (viz i název jiné CK Harmonie) nebo – a to spíše – převzetím významu angl. accord (úmluva, dohoda)? Bohužel se nám všechny názvy z hlediska motivace nepodařilo identifikovat. Motivace byla patrná na první pohled u názvů českého původu typu Cesta, Svobodná cesta, u názvů obsahujících evidentně jméno majitele (Machač, Hana) a u průzračných názvů cizího (bývají zvl. latinského nebo anglického) původu: Arstour, Ars viva (cesty za uměním), Olymptour (cesty pod Olymp), Helas Tour (cesty do Řecka), EASTWEST (cesty na západ i na východ), Sunny Tour (do jižních, slunných zemí), Marine Travel (cesty po mořích), BIVAK TOUR (zájezdy i „pod širák“), Extrem Tour (cesty za extrémních podmínek, spaní v přírodě, např. na kole na Grossglockner).
V relativně malém počtu pojmenování cestovních kanceláří jsme objevili aluzi (narážku), viz CK Marco Polo, ale i Baron Prášil (majitel pan Prášil využil své [133]přezdívky, aluze na hlavní postavu prášilovských historek, v názvu CK). Teprve 150. cestovní kancelář našeho souboru nesla jméno Columbus/Kolumbus. (Jméno se pak ještě opakovalo.)
Při ověřování motivace názvů jsme se setkali s různou reakcí zaměstnanců, ev. majitelů kanceláří, včetně chybného vysvětlení a tajnůstkářského váhání. Přes zdrženlivé postoje některých pracovníků CK jsme právě jen díky jim pochopili motivaci některých názvů původně pro nás neprůzračných, např. název M plus vznikl z pojmenování cestovní kanceláře mládeže CKM, nyní Cestovní kancelář pro mladé (M) plus pro ostatní.
Jak jsme mohli poznat z předloženého materiálu, provozovatelé CK mají v oblibě cizokrajně působící pojmenování: CK Talgo (Talgo – název španělského expresu), Metta (meta = cíl, -tt- pro odlišení od názvu výrobního družstva invalidů Meta). Přitom vznikají názvy i posunem nebo omylem: název CK Elbis v Ústí nad Labem vznikl asi kontaminací názvů Elbe a Albis (něm. a lat. název řeky Labe) – k chybě prý došlo při registraci firmy. Někdy nás ani nenapadne, že jde o názvy CK: Reocar – název původně označoval organizaci zabývající se rekonstrukcí a opravou vozidel (re + o + car). Už v článku v NŘ 1994 jsme konstatovali mnohdy nejasnou, někdy i zavádějící motivaci firemních názvů spolu s faktem, že nový podnik (jiného charakteru) si ponechal starý název.
Převaha cizích prvků jistě souvisí s potřebou cestovních kanceláří navodit dojem cizosti, dálek a tím upoutat pozornost u potenciálního zájemce o cestování. Na rozdíl od nás H. Kneselová (sb. 1995) konstatovala, že v brněnských názvech CK se neprojevuje rys typický pro jiné skupiny chrématonym – totiž snaha o ovlivnění a získání zákazníka.
Je snad překvapující, avšak zcela pochopitelné, že s tendencemi projevujícími se v názvech různých cestovních kanceláří nekoresponduje slovní vyjádření v inzerátech a reklamách těchto kanceláří: v nich převažuje výrazivo domácí, a to v souladu se záměrem zadavatele/autora promlouvat k co nejširšímu okruhu domácích příjemců. Někdy se však inzeráty a reklamy obracejí i na cizince, a tak se setkáváme s cizojazyčnými nebo smíšenými texty (i trojjazyčnými: Č, A, N). Při jazykové analýze českých reklam jsme cizí výrazivo – zatím ještě ne zcela zdomácnělé – objevovali zvláště u názvů reálií ze vzdálených krajin a u pojmenování exkluzivních sportů.
Z našeho pozorování vyplývá, že majitelé, ev. držitelé cestovních kanceláří upřednostňují pro své podniky názvy nápadné, exkluzivní, cizího původu, a v souladu s tím jejich mezinárodní podoby pravopisné, vcelku však tady panuje pravopisná i grafická anarchie; mimo zájem zadavatelů a autorů názvů zůstává problém výslovnosti.
Jen někteří zadavatelé, ev. autoři projevují nápaditost, převažují víceslovné a složené názvy s opakujícími se komponenty – uplatňují se tak obecné názvy [134]cizího původu označující cesty, cestování nebo s nimi spojené služby často spolu s jmény majitelů či provozovatelů – pravděpodobně jako výraz hrdosti na vzniklý podnik. Relativně méně frekventované jsou názvy obrazné, názorné na rozdíl od názvů zájezdů, jež mívají obrazný ráz často: Palmová Riviéra, Velikonoční Paříž, Cesta do Pravěku… Ojedinělé CK mají názvy aluzivní (typ CK Marco Polo, Kolumbus), ev. se vyskytují pokusy o vtipnost (Ko Cour Tour, Cuptour) – ta se nepochybně projevila v reklamním sloganu CK Zabloudil, který cituje H. K. (s. 27): „Na zájezdech s cestovní kanceláří Zabloudil se ve světě ještě nikdo neztratil.“ Také zřídka se projevuje úsilí usnadnit adresátovi zapamatování názvů příslušné kanceláře (až na případy typu: Cesta, Baron Prášil), i když bychom to právem očekávali.
Různé názvy cestovních kanceláří odrážejí různě potřebu jednoznačné identifikace firmy a úsilí získat zájemce o služby jejich cestovních kanceláří.
[1] M. Čechová, Dynamika slovní zásoby dnešní češtiny, sb. Języki slowiańskie wobec wpólczesnych przemian w krajach Europy środkowej i wschodniej, Opole 1993.
[3] V průběhu jara a léta 1994 jsme sebrali a analyzovali 200 názvů cestovních kanceláří a jejich poboček z Prahy, z Ústí n. L. a doplnili je náhodně získanými názvy CK ostatních měst. Názvy jsme získali přímým kontaktem s cestovními kancelářemi, z jejich katalogů a prospektů, letáků, ze speciálního časopisu Sezona i z dalších časopisů: Tina, Mladý svět, Premiéra, Ring, Blesk magazín, z novin Astron a Annonce. Při sběru materiálu pomáhaly pomocné vědecké síly z FF UK Praha, UJEP Ústí n. L. a finalisté Olympiády v českém jazyce.
Získaný materiál jsme porovnávali s názvy ve Zlatých stránkách, Praha 1994–95 a 1995–96, a dále s údaji (opřenými o analýzu 108 názvů CK) uváděnými H. Kneselovou v článku Názvy cestovních kanceláří v Brně, sb. Cesty a cestování v jazyce a literatuře, PF UJEP, Ústí n. L. 1995, s. 25–27. V tomto sborníku vyšla i naše stať Názvy českých cestovních kanceláří, s. 20–24.
Naše řeč, ročník 79 (1996), číslo 3, s. 129-134
Předchozí Alena Černá: Kalostudnek a ti druzí (K počátkům české terminologie psychologické)
Následující František Štícha: Už vám někdo nabízel peníze jen tak?
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1