Pokus vraždy?

Anna Jirsová

[Short articles]

(pdf)

-

Nedávno jsme si přečetli v tisku větu Takovýto čin dnes musíme kvalifikovat jako pokus vraždy, která nás vede k zamyšlení nad osudy slovesných vazeb v případech, kdy se od slovesa tvoří tzv. dějové jméno.

Sloveso pokusit se, od kterého je podstatné jméno pokus odvozeno, má význam „vyvinout úsilí o získání něčeho“. Toto „něco“ je vyjádřeno vazbou, která má tři podoby: a) tvar o něco: Dvakrát se pokusil Roman Brázda o sebevraždu, b) infinitiv: Šéf se pokusil vyzunknout poslední kapku kávy, c) větu se spojkou aby: Pokusím se, abys dostal zprávu ještě dnes.

U dějových substantiv obvykle slovesná vazba zůstává, a to buď v podobě nezměněné, nebo se mění. Nejčastější typ změny vazby je změna akuzativní vazby slovesa ve vazbu genitivní u jména: zakázat vstup – zákaz vstupu, odmítnout návrh – odmítnutí návrhu. Tento typ změny vazby je charakteristickým průvodním jevem přechodu slovesa ve jméno – akuzativ je typický pád adverbální, genitiv typický pád adnominální. Odvozené substantivum v těchto případech představuje předmětné (substanční) pojetí téhož významu.

V případech, jako je náš, kdy základové sloveso má vazbu předložkovou, ke změně této vazby zpravidla nedochází, a to ze sémantických příčin. Předložka nejen slouží k vyjádření gramatického vztahu podstatného jména a jeho přívlastku, ale má také svůj význam; ve většině případů určitěji, zřetelněji charakterizuje vztah mezi oběma členy konstrukce. Spojení pokus vraždy je v rozporu s touto tendencí. Autor se zřejmě nechal ovlivnit skutečností, že substantiva bývají rozvíjena neshodným přívlastkem v genitivu (to ovšem platí především u substantiv, která nejsou odvozena od sloves).

Můžeme uvést i jiné případy, kdy se u dějového jména objevuje ve funkci přívlastku jmenného tvar genitivní (který není převzat od slovesa základového): Omezení populace je manipulace lidské [56]přirozenosti. Sloveso manipulovat má vazbu se 7. pádem a tato vazba zůstává zachována i u dějového jména manipulace, tedy manipulace (s) lidskou přirozeností. Důvodem pro zachování instrumentálové vazby u jména by v tomto případě měla být i snaha vyhnout se splývání tzv. podmětového a předmětového genitivu (spojení manipulace lidské přirozenosti by totiž teoreticky připouštělo i možnost, že jde o genitiv podmětový, vzniklý ze spojení lidská přirozenost manipuluje).

Našly by se i daleko kurióznější příklady tohoto typu, dokonce fixované na vývěsních štítech obchodů: obchod čerstvých potravin/uzenin, místo náležitého obchod s čerstvými potravinami nebo prodej čerstvých uzenin.

Ale vraťme se k substantivu pokus. Nejčastěji se užívá s tou předložkovou vazbou, která je také nejfrekventovanější u slovesa pokusit se, tedy pokus o vraždu. Běžná a náležitá jsou i spojení s infinitivem: pokus vyhnout se odpovědnosti.

Naše řeč, volume 79 (1996), issue 1, pp. 55-56

Previous Libuše Olivová-Nezbedová: K příponě -čice v češtině

Next Igor Němec: Proč má slovo prostředek předponu pro-