Časopis Naše řeč
en cz

Obchodované akcie

Jiří Kraus

[Drobnosti]

(pdf)

-

S přívlastkovými spojeními typu obchodovaná (obchodovatelná) akcie, diskutovaná otázka, zmíněný případ, uvažovaná stavba, pojednávaná kniha se v češtině setkáváme stále častěji.[1] Pro současné postoje uživatelů jazyka i pro jazykový vývoj samý je pak příznačné, že ubývá i námitek vůči jejich správnosti. Výraz obchodované akcie se mezitím dokonce stal běžným nadpisem v pravidelných ekonomických rubrikách našich deníků. A dodejme, že se ho užívá – a že bývá přijímán – zcela bez rozpaků.

A přece tomu tak, pokud jde o tento typ jako celek, ještě nedávno nebylo. V Malém průvodci po dnešní češtině (Orbis, Praha 1964, s. 251) věnuje F. Daneš spojení diskutovaná otázka jeden ze svých výkladů. Na něj později navazuje v Jazykových sloupcích (Academia, Praha 1991, s. 132n.) A. Jirsová zamyšlením nad konstrukcí pojednávaná kniha. Důvod, proč citované příklady nemůžeme považovat za samozřejmé, spočívá v tom, že východiskem přídavných jmen tvořených z trpných příčestí bývají slovesa přechodná (s nepředložkovým předmětem ve 4. pádě). Od řídit model tak máme řízený model, od projednat záležitost je projednaná záležitost, od zahrát skladbu je zahraná skladba atp.

V souvislosti s tím tak vzniká otázka, zdali případy slovesných přídavných jmen z trpných příčestí, v nichž základem je jiné sloveso než přechodné, prostě považovat za výjimku (či dokonce za chybu). Nedomníváme se, že by takový postup měl být oprávněný už proto, že vykazovat za hranice správné češtiny spojení jako diskutovaná otázka, uvažované spojení nebo v poslední době frekventované obchodované akcie by nemělo smysl a vedlo by to nanejvýš k záludné otázce, jak daný význam vyjádřit stejně výstižně a stručně, ale jinak. Pokusme se proto raději naznačit, co vede k tomu, že tento typ adjektivních spojení se v dnešní češtině tvoří i od sloves jiných než přechodných.

Příčin zde spatřujeme hned několik. Na první místo bychom kladli skutečnost, že slovesná vazba patří v češtině k činitelům dost proměnným. Vedle dosahovat, docilovat něčeho máme dosahovat, docilovat něco (a tudíž vzniká i důvod pro to, že spojení dosažené, docílené výsledky není třeba považovat za chybná), vedle diskutovat, uvažovat o něčem se v odborném a profesním jazyce vyskytují vazby diskutovat, uvažovat něco[2] apod. Neměli bychom ovšem zapomenout na to, že mezi oběma uvedenými dvojicemi sloves je jistý rozdíl významový a nezřídka i slohový (konstrukce s 2. pádem chápeme jako abstraktnější a mírně knižnější). Diskutovat o něčem znamená vést rozpravu, vyměňovat si názory, diskutovat něco spíše odpovídá významu podrobovat analýze, osvětlovat (osvětlit). Podobně uvažovat o něčem znamená přemýšlet, zatímco spojení uvažovat něco bychom vyložili převážně jako vzít v úvahu, zamyslet se nad alternativami. Proto také vazba se 4. pádem [269]u obou těchto sloves vyznívá za hranicemi úzce odborného vyjadřování (např. v matematice) poněkud nepřirozeně.

S proměnností slovesných vazeb souvisí i okolnost, na níž v citované stati poukazuje A. Jirsová. Existuje totiž velké množství sloves, která mají pádových vazeb více. Máme tedy vyprávět něco, ale také vyprávět o něčem. Vyprávěný příběh je tedy spojením, které vzniklo z vazby ve 4. pádě, ale vazba s pádem šestým se tady ze slovotvorného povědomí pochopitelně nemusí ztrácet a otvírá tak cestu analogickým adjektivům tvořeným z jiných nepřechodných sloves. Podobnými proměnami procházejí i některé vidové dvojice, jejichž členy se zároveň významově poněkud odlišují, např. uvažovat o něčem, ale uvážit něco. Také v tom spatřujeme jeden ze zdrojů rozplývavosti hranic mezi přechodností a nepřechodností.

Dalším činitelem otvírajícím cestu zkoumanému typu je významová analogie. Vedle náležitých kotovaných akcií (srov. kotovat akcie) tak jsou obchodované akcie (i když obchodovat něčím, s něčím je pochopitelně sloveso nepřechodné), vedle náležité projednávané knihy je i méně očekávaná pojednávaná kniha (srov. projednávat něco, pojednávat o něčem), po bok posuzovaného nebo recenzovaného článku se dostává diskutovaný článek apod.

Produktivnosti spojení obchodovaná akcie příznivě napomáhá ještě další důvod, a to velmi snadná schopnost českého slovesa přijímat (i hromadit) nejrůznější předpony. Vezmeme-li v úvahu, že právě pomocí těchto předpon se ze sloves nepřechodných stávají přechodná (srov. např. diskutovat o něčem, prodiskutovat něco), nabízí se další zdroj pro vzrůst možností, které zkoumaný typ má. Příkladem toho je v poslední době velice častá podoba zobchodovat (akcie byly zobchodovány). Ve slovníku bychom takový výraz označili charakteristikou pro vyjádření odborné nebo profesní.

Svůj výklad se pokusím ještě stručně shrnout. Náš příklad s obchodovanými akciemi ukazuje, že slovotvorná řada „přechodné sloveso – trpné příčestí – přídavné jméno slovesné“ (prodiskutovat – je prodiskutován – prodiskutovaný) se v současné češtině pod vlivem odborného jazyka (s jeho nároky na ekonomičnost pojmenování) jeví jako velice produktivní. Tato produktivnost vede k tomu, že výchozím stupněm této řady se stávají i slovesa nepřechodná nebo taková, která charakter přechodnosti postupně získávají. A získávají ho tím snáze, čím víc vyjmenovaných činitelů vstupuje do hry. K těmto činitelům patří vícevalenčnost (nebo proměnná valenčnost) výchozího slovesa, zapojení přídavného jména slovesného do jisté synonymní řady, možnost některého z tvarů spojit se s předponou vytvářející z nepřechodného slovesa přechodné, tendence k ekonomii vyjádření a konečně pojmenovací potřeba, jejímž doprovodným rysem bývá vysoká četnost výskytu příslušného slova nebo slovního spojení, popř. i jeho terminologizace.

V souvislosti s tím se zbývá zamyslet nad jednou otázkou. Musí existence přídavných jmen tvořených z trpných příčestí nutně předpokládat aktuální výskyt výchozího slovesa jako přechodného? Konkrétněji řečeno, musí vycházet, tvar obchodovaný z předpokladu, že existuje valence obchodovat něco? Nedomnívám se, že by tomu tak mělo být. Už proto, že pojmenovací potřeba je tu zásadně odlišná a že konkurenční vztah mezi obchodovat něčím – obchodovat něco na stra[270]ně jedné a obchodovaný ten s čím se obchoduje na straně druhé je z hlediska pružnosti a stručnosti vyjádření naprosto odlišný. Ostatně o tom, že v jazyce je třeba pracovat i s prostředky možnými, potenciálními, psal už v roce 1911 Vilém Mathesius.


[1] Výraz obchodovatelný a příklad koruna se obchoduje ovšem uvádí již III. díl Příručního slovníku jazyka českého z let 1938–40.

[2] Srov. H. Prouzová, Uvažovat, Jazykové sloupky, Praha 1991, s. 229.

Naše řeč, ročník 78 (1995), číslo 5, s. 268-270

Předchozí Olga Martincová: Životní jubileum profesorky Radoslavy Brabcové

Následující Ludmila Uhlířová: Spotřebiště

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1