Co v slovnících nenajdete (Novinky v současné slovní zásobě) Část 6.
Zdeňka Sochová, Běla Poštolková
[Articles]
-
[1]spadnout dok. nově ve fraz. spoj. spadla klec skončilo se to; přišlo se na to, prasklo to (hovor. expr.)
speciál, -u m slang a publ. speciální zařízení, technika aj.; speciální pořad, relace ap.: vývoz vojenského s-u zbrojní techniky; prezidentský s. letadlo; – S. pro mladé (nejen věkem) rozhlasový pořad; S-y radia Kobra (dř.) relace věnované růz. oblastem umění, vědy ap.
speciální příd. nově ve spoj. s. olympiáda sportovců mentálně postižených
spektakulární příd. kniž. a publ. vzbuzující pozornost, rozruch, senzaci: s. význam příběhu; s. podívaná
spektrum, -ra s nově ve význ. publ. 1. seskupení, soubor různorodých jednotlivin: s. našich periodik; politické s. 2. rozsah, rozvrstvení, škála, okruh: názorové s.; doplňovat s. informací
spíkr, -a m kdo mluví, čte (doprovodný) komentář; spíkrovský příd.: s. témbr hlasu; s-á stránka rozhlasového řemesla; spíkrovsky přísl.: s. zdatný
spíkrovat ned. (co) hovor. působit jako spíkr: spíkrování republikového mistrovství v tancích
spirála, -y ž nově ve spoj. publ. inflační s. spirálovitě postupující inflace (mechanickým zvyšováním platů a mezd souběžně s růstem cen): roztáčet inflační s-u
sponzor[2], -a m podnik n. podnikatel (popř. soukromá osoba n. společnost) financující (úplně n. částečně) něj. sportovní, uměleckou, výzkumnou, charitativní aj. akci a její účastníky za urč. kompenzaci (např. za udělání reklamy): firma je s-m tenisových utkání; s. Pražského jara; přen. publ. být s-em mírových jednání garantem; sponzorský příd.: s-á akce; sponzorství, -í s činnost sponzora: s. soutěže cestovní kanceláří
sponzoring, -u m sponzorování, sponzorství: dělat divadlo s pomocí s-u
sponzorovat ned. být sponzorem, financovat (jako sponzor): naše účastníky olympiády sponzoruje podnik …; novou studii sponzorovala americká [114]společnost pro výzkum rakoviny; přen. publ. návrh konzervativního poslance sponzoruje dalších 75 poslanců garantuje; rezoluci Rady bezpečnosti sponzorovalo 11 států podporovalo ji, zaručovalo se za ni
spot, -u m publ. krátký reklamní snímek n. (vsunutý) reklamní text: předvolební s-y
spotřební příd. nově ve spoj. publ. s. koš standardní soubor prostředků na hmotné uspokojování životních potřeb: valorizovat důchody podle s-ho koše
squat [skvot], -u m nelegálně obsazený opuštěný dům (určený např. k demolici), popř. byt v takovém domě (pův. v USA): útok skinheadů na holešovický s.
squater [skvo-], -a m obyvatel squatu: byla zadržena skupina s-ů
stacionární příd. nově ve význ. určený pro časově omezený pobyt: s. dům pro staré občany stacionář
stacionář, -e m zdravotní n. humanitární zařízení pro časově omezený (stacionární) pobyt: s. pro alergické děti; s. pro staré občany; denní gerontologický s.; rehabilitační s-e
stáj, -e ž nově ve význ. skupina závodníků jedné automobilové, též motocyklové firmy: jezdci ze s-e McLaren; světový šampion silničních motocyklů ze s-e Honda
start, -u m nově ve význ. publ. (rázné) zahájení něj. činnosti: podnikatelský s.; s. časopisu Playboy; známost měla rychlý intimní s.
startovat ned. i dok. nově ve význ. publ. (rázně) zahajovat, zahájit něj. činnost, začínat, začít něj. časový úsek ap.: mladí dnes biologicky startují o čtyři roky dřív, než jsou psychicky zralí začínají, začnou sexuálně žít
startovní příd. s. čára nově ve význ. publ. doba, chvíle, od kt. se zahajuje něj. činnost: s. čára transformace národního hospodářství
státní příd. nově ve spoj. s. souhlas (dř. nutný k výkonu kněžského povolání): ztratit, získat, dostat s. souhlas
státostrana, -y ž expr. strana s vedoucí úlohou ve státě, jejíž rozhodovací moc splývala s mocí státní (býv. komunistická strana): příslušníci bývalé s-y
statut, -u m nově ve význ. souhrn předpisů pro zařízení a provádění urč. právního vztahu, urč. právní otázky, urč. právního stavu ap.: obdržet s. politického uprchlíka; sociální s. podniku; společenský s. tlumočníků
stereo, -a s hovor. 1. stereofonní zařízení: mám doma s. stereomagnetofon 2. stereofonní nahrávka: poslechnout si nové s.
stínový příd. nově ve spoj. s-á ekonomika nelegální, statistikou nepodchycená a daňově nepostižená; šedá ekonomika
stíny, -ů m mn. nově ve význ. slang 1. líčidlo na víčka a pod víčka: koupit si modré s. 2. nalíčení na těchto místech: na večer nosí fialové s.
[115]stopáž, -e ž odb. délka, trvání záběru něj. audiovizuální aj. produkce: připravit hudební s. filmu; předvolební televizní s-e
story neskl. ž (mn. i stories [-is]) příběh; historka: životní s. hrdiny filmu; televizní dokument má hledat stories; – vyprávět veselou s.; často ve spoj. love s. milostný příběh: love s. o slovenském vojákovi a české dívce
strážit ned. (co, koho) nově ve spoj. sport. publ. (podle sloven.) s. branku, útočníka střežit
strečing, strečink[3], -u m kondiční gymnastika bez nářadí (spojená s protahováním a uvolňováním svalů a kloubů); strečingový, strečinkový příd.: s-é cvičení
stres, -u m nově ve význ. stav porušené psychické a citové rovnováhy člověka, vznikající z nadměrného zatížení organismu: žije už delší dobu ve s-u; stresový příd.: mít s-é období
stresogenní příd. odb. způsobující nadměrné zatížení organismu (stres): s-ch faktorů dnes přibývá
stresovat ned. (koho) způsobovat (někomu) nadměrné zatížení organismu (stres): spěch v práci ho stresuje; hovor. nestresuj mě! nehoň mě
strouhač, -e m elektor. kuchyňský strojek ke strouhání syrových potravin: robot s mixérem a s-em
struktura, -y ž (zprav. v mn.) nově ve význ. 1. vlivná skupina lidí něj. úřadu, instituce, organizace ap.: federální s-y; vstup do demokratických s-r; mocenské s-y 2. její příslušník: staré s-y sedí na ředitelských postech; nomenklaturní s-y významní komunističtí funkcionáři za totalitního režimu
strukturalizace, -e ž strukturalizování: s. politické scény
strukturalizovat ned. i dok. (co) vytvářet, vytvořit strukturu něčeho: s. zdravotnictví
střednědobý příd. uskutečňující se v době prostřední míry trvání: s-á budoucnost; s. úvěr na dobu 1 až 5 roků
střední příd. nově ve spoj. s. proud široké pásmo žánrově přísně nevyhraněné tvorby populární hudby: písničky s-ho proudu
středobod, -u m nevh. (podle sloven.) střed, centrum, těžiště: být s-m pozornosti, dění středem, centrem; s. problému, zájmu těžiště
středopolař, -e m hráč hrající ve středním poli hřiště (zvl. v kopané)
střechový příd. nově ve význ. zahrnující ostatní, podřízené složky: s-á organizace pro péči o kulturní památky; s. zákon
střet, -u m nově ve spoj. práv. zákon o s-u zájmů konfliktu, kolizi, rozporu
střetat se, střetávat se ned. nevh. (podle sloven.) (o lidech) potkávat se, setkávat se: střetávali se v ordinaci
[116]střetnout se dok. nevh. (podle sloven.) (o lidech) potkat se, setkat se: střetli jsme se ráno v tramvaji
stříbro, -a s nově ve spoj. publ. expr. (české) rodinné s. (podle T. Ježka) slavné české podniky s dlouhou tradicí, které by měl spravovat český kapitál (např: Plzeňský prazdroj, Karlovarský porcelán aj.)
střih, -u m (6. mn. -zích) nově ve význ. neplynulý, prudký přechod z jedné scény do druhé, rychlé vystřídání situace (zprav. jako metoda tvůrčího postupu, pův. filmová): s. a umění koláže je pro mne součást tvorby (B. Hrabal); je mistrem rychlých s-ů a fantastických zvratů; přenést se ostrým s-em o deset let zpět; střihový příd.: s. portrét umělce
stůl, stolu m nově ve spoj. kulatý s. (veřejná) diskuse s rovnoprávným zastoupením všech účastníků (o tématech širokého dosahu): konference u kulatého s-u
submisivita, -y ž psych. podřízenost (op. dominance): vztah je většinou postaven na dominanci a s-ě, na ovládání toho druhého
submisivní příd. psych. podřízený (op. dominantní): je to s. typ
subsidiarita [-si-dy-], -y ž sociol. zásada, podle níž mají nadřazené jednotky (společnosti) přejímat jen takové úlohy, kt. nejsou s to plnit jednotky podřízené: v Evropské unii platí princip s-y minimálního vměšování centra do místní pravomoci příslušného státu
suchý příd. nově ve spoj. s. zip uzávěr spojující části oděvu, obuvi ap. dvěma navzájem příchytnými textilními proužky
summit [samit], -u m vrcholná schůzka, konference státníků a diplomatů (k projednání závažných otázek): s. o redukci počtu strategických jaderných zbraní
super [-per, nikoli -pr] příd. neskl. hovor. 1. znamenitý, výborný, vynikající: měla několik partnerů a každý byl s.; travnatý dvorec je s. 2. i supra, též super G [dží] označující vysokou kvalitu něj. výrobku atp. (jako reklamní trik); extra, ultra, plus: Persil supra; Fuji color super G 3. super G [dží] (zkrác. z angl. super giant) sport. slang superobří slalom
superbike [-bajk], -u m (6. mn. -cích) sport. velmi rychlý lehký motocykl: seriál mistrovství světa s-ů; reprezentanti České republiky v s-cích
supercena, -y ž publ. 1. neobyčejně vysoká cena (např. jako výhra): v soutěži je naší s-ou automobil Favorit 2. nevh. neobyčejně nízká cena: velké zlevnění – s-y!
supercivilizace, -e ž nadřazená, nejlepší civilizace: konzumní s.
superhřiště, -ě s nadměrně velké hřiště: fotbalové s.
superliga, -y ž vrcholná mezinárodní soutěž nejlepších týmů a jedinců: basketbalisté budou hrát mezinárodní s-u; s. Evropského poháru v lehké atletice
[117]supermarket, -u m velkoprodejna, velkoobchod: velké s-y v zemích záp. Evorpy
superobří příd. sport. s. slalom na delší trati, než jakou má obří slalom
superrychlý příd. nadměrně rychlý: s-é motocykly; s-á doprava
supersametový příd. expr. nadměrně sametový (nadměrně pokojný, slušný, mírumilovný): s. rozchod Čechů se Slováky
superstar, -u m i neskl. ž neobyčejně vynikající osobnost (star): muzikál Jesus Christ S.; iron. naše holka je s.
supertajný příd. nesmírně tajný: s. vojenský materiál
supervize, -e ž vrchní dohled: oddělení inspekce a s. na ministerstvu vnitra; sjednocující režijní s. televizního seriálu; supervizní příd.: nezávislý s. orgán
supra viz super (2)
supresivní příd. kniž. potlačující (něco), zakazující (zveřejnění něčeho): s. ediční politika
surf [serf], -u m 1. plavidlo v podobě speciálního prkna, jímž se jezdí na vlnách mořského příboje 2. toto plavidlo opatřené umělohmotnou, dnes i monofilovou plachtou, využívající k jízdě větru; windsurfingové plavidlo; surfový příd.
surfař [ser-] -e, surfer, -a, surfista, -y (1. mn. -é, -i) m. kdo pěstuje, provozuje surfing, windsurfing; surfařka, surferka, surfistka, -y ž
surfing [ser-], -u m 1. jízda speciálním plavidlem (surfem) na vlnách mořského příboje (pro zábavu i jako sport. disciplína) 2. jízda takovým plavidlem opatřeným umělohmotnou, dnes i monofílovou plachtou, využívající větru; windsurfing
surfovat[4] [ser-] ned. jezdit na surfu, pěstovat, provozovat surfing, windsurfing
suspenzivní příd. nově ve spoj. práv. právo s-ho veta právo prezidenta vracet zákony parlamentu k přepracování; právo sistačního veta
světlovodný příd. odb. určený k vedení světla, zařízený k přenosu světelného signálu: s-é vlákno; s. kabel
sympaťák, -a m (6. mn. -cích) hovor. sympatický člověk: neznám ho dlouho, ale je to s.; sympaťačka, -y ž
sympatizant[5] [-ty-], -a m kdo s něčím, s někým sympatizuje: s-i nového hnutí; s. sociálních demokratů; sympatizantka, -y ž
synchronizovaný [-ny-] příd. nově ve spoj. sport. s-é plavání cvičení ve vodě (sólově n. ve skupině) s uměleckými a akrobatickými prvky (sport. disciplína); krasoplavání
[118]syntetizér [-ty-], -u m hud. řidč. syntezátor: skladba používá s. a elektrické bicí
syntezátor, -u m hud. elektronický přístroj vytvářející zvuky a tóny synteticky (užív. k tvorbě elektronické hudby, v moderní populární hudbě aj.) kytarový s.; syntezátorový příd.: s. pop
syrový příd. nově ve význ. drsně pravdivý: s-á výpověď
šábnout se dok. slang expr. rozdělit se (o výtěžek z nepoctivé činnosti, krádeže ap.): šábli se o melouch, o rozkrádačku
šance, -e ž nově ve fraz. spoj. hovor. nemít š-i naději uspět: proti takovému týmu nemáme š-i; nenamáhej se, nemáš š-i neuspěješ
šedý příd. nově ve spoj. š-á ekonomika nelegální, statistikou nepodchycená a daňově nepostižená; stínová ekonomika; š-á zóna populace nevýrazná, politicky se neprojevující (a tím nevyzpytatelná)
šéf, -a m (1. mn. -ové) nově ve spoj. š. diplomacie ministr zahraničí
šerif, -a m (1. mn. -ové) nově ve spoj. černí š-ové příslušníci soukromé civilní bezpečnostní služby: zasáhli černí š-ové ve spolupráci s městskou policií
šestnáctka, -y ž nově ve význ. 1. hovor. šestnáct států NATO: š. podpořila amer. iniciativu Partnerství pro mír 2. sport. slang pokutové území: vniknout do š-y a dát gól
šíblý příd. hovor. expr. bláznivý, potrhlý, ztřeštěný: nemůže to být nějaká š-á feministka, když má čtyři děti
šikana, -y ž nově ve význ. sport. (zabudovaná) překážka v automobilové dráze: před první š-ou mu praskla levá zadní pneumatika
širokosortimentní [-ty-] příd. mající široký sortiment (zboží): š. prodejna
škorpion, -a, -u m nově ve význ. slang druh samopalu československé výroby: když máte povolení, můžete mít i š-a nebo brokovnici Browning
šlapačkář, -e m sport. slang závodník v trialu (šlapačkách), trialista; šlapačkářský příd.: š. talent
šlapačky, -ček ž mn. sport. slang 1. motocyklová soutěž v neschůdném terénu (přes skály, rokliny, vodu ap.), při kt. se jezdec nesmí dotknout nohou země, trial 2. jedna sekce trialu; šlapačkový příd.: š-é bodovací soutěže
šlapat ned. nově ve význ. slang být šlapkou (pouliční prostitutkou): když jdete po Václaváku, máte dojem, že šlape celá Praha
šmytec, -tce m nově ve spoj. hovor. (a) šmytec! konec: už se s tím nezdržujte, š.! skončete s tím; nebudu to pořád opakovat, š.!; to je mé poslední slovo a š.
šňůra, -y ž nově ve význ. slang série představení, koncertů ap. pořádaná těsně za sebou na růz. místech: jezdit na š-y, po š-ách na turné; vítězná š. kanadského mužstva série vyhraných zápasů
[119]šok, -u m nově ve spoj. léčba š-em šoková terapie, přen. náhlé procitnutí z něj. nezdravého stavu, zaslepené víry (v něco neuskutečnitelného) ap.: srpen 1968 byl léčbou š-em pro poslední věřící komunisty se zbytkem charakteru; přen. ropný š. (uměle vyvolaný) otřes na trhu s ropou; š. ze svobody (V. Havel)
šoknout dok. (koho) expr. způsobit někomu šok, překvapit, ohromit, šokovat (dok.): to mě na první pohled šoklo
špagát, -u m nově ve fraz. spoj. hovor. (ne)má na to š. (též ob. a expr. (ne)má na to gebír, gebíry) (ne)přísluší mu to, (ne)má na to nárok, (ne)patří mu to; (ne)stačí na to
špička, -y ž nově ve fraz. spoj. (to je jen) š. ledovce viditelná část obrovského problému, skutečnosti obrovských rozměrů ap.
špinavý příd. nově ve spoj. publ. š-é peníze získané z trestné činnosti, někdy též velkým daňovým únikem: zabývat se ve vládě otázkou š-ch peněz; praní š-ch peněz převádění nelegálně získaných peněz do legálního oběhu (s úmyslem zastřít jejich nezákonný původ): praní š-ch peněž narkomafie
šťáva, -y ž nově ve fraz. spoj. expr. (zprav. o ženě) mít š-u být plný života, temperamentní, družný ap.: ta ženská má ale š-u; – jeho tlumočení má š-u je živé, zábavné, zajímavé
štěnice, -e ž nově ve význ. slang odposlouchávací zařízení: odhalit v bytě namontovanou š-i; elektronická š.
šukat ned. nově ve význ. slang zhrub. souložit (E. Kantůrková)
šum, -u m nově ve význ. publ. slang zkreslení informace ap.: dezinformace vzniklá novinářským š-em; informační š-y; š. v masmédiích způsobil nedorozumění
švadlárna, -y ž slang švadlenská dílna: pracovat ve š-ě
švenk, -u m film. slang (záměrný) pohyb kamerou: ostré š-y a rychlé střihy
švenkovat ned. nově ve význ. hovor. pohybovat (očima), zabírat (jako kamerou): člověk švenkuje pohledem po Praze
švestka, -y ž nově ve fraz. spoj. nachytat (někoho) na švestkách přistihnout (při něčem nekalém)
tabulkový příd. nově ve spoj. veř. spr. t-á místa systemizovaná: obsadit nová t-á místa zkušenými odborníky; t-á místa ve vězeňství
tah, -u m (6. mn. -zích) nově 1. ve význ. dopravní tepna, spojení; komunikace: hlavní dálniční t-y; železniční t. 2. ve spoj. sport. publ. mít t. na branku vést přímočarý útok směřující k vstřelení gólu, přen. expr. umět přímočaře, cílevědomě jednat
tahat ned. nově ve fraz. spoj. t. za kratší konec být v nevýhodnějším postavení, být na tom hůř; t. za delší konec být ve výhodnějším postavení, být na tom líp; ob. expr. t. někoho za fusekli dělat si z něho blázny
[120]tandem, -u m nově ve význ. publ. expr. dvojice významných lidí (politiků, umělců aj.), kt. úspěšně spolupracují: osvědčený t. ekonomických ministrů; režisérský t. Kadár – Klos
tanker, -u m loď přepravující tekutý náklad n. plyny; cisternová loď, tanková loď: další požár na t-u
teenager [týnejdžr], -gra [-džra] m (1. mn. -gři [-džři]) mladý člověk ve věku 13–19 let: Praha se stala oblíbeným cílem školních výletů italských t-ů; teenagerský, teenagrovský příd.: herečka v t-ém věku
telefax, -u m zařízení k elektronickému přenosu obrázků, rukopisů, vytištěných textů, map aj.; fax (1): poslat objednávku t-em; telefaxový příd. faxový: t-á zpráva
telefonní příd. nově ve spoj. t. karta umožňující bezpeněžní telefonní styk
teleinzerce, -e ž televizní inzerce
telemost, -u m 1. simultánní televizní vysílání z růz. míst 2. pořad využívající této techniky
teleshopping [-šopi-], -u m (6. mn. -zích) televizní nabídková služba (zboží)
teletext, -u m televizní přehled zpravodajských aj. informací ve formě souvislého tištěného textu, textové zprávy na televizní obrazovce
telka, -y ž hovor. televize: je něco v t-ce?
tematizovat [-ty-] ned. i dok. (co) nově ve význ. 1. liter. zpracovávat, zpracovat jako téma (v díle): t. dnešní český osud; t. smysl života 2. kniž. a publ. vyjadřovat, vyjádřit jako téma: ekologické problémy přírody nebylo třeba dříve t.
tendr, -u m nově ve význ. odb. veřejné nabídkové, výběrové řízení (též konkursní): byl vypsán t. na zařízení spojů; tendrový příd.: t-á nabídka; t. prodej
tepee [týpí], týpí neskl. s, hovor. týpko, -a s velký kuželovitý n. jehlanovitý stan (pův. kožený stan severoamer. indiánů), nahoře s otvorem pro odchod kouře
terminál[6], -u m 1. odb. koncové zařízení připojené na počítač, umožňující operativní vstup a výstup informací, přenos dat ap. 2. dopr., žel. překladiště kontejnerů (se zbožím) 3. let. odbavovací objekty pro cestující a zboží 4. slang konečná stanice městského autobusu (zprav. z letiště ve středu města): autobusové t-y MHD; terminálový příd.
thriller [tri-], triler, -u m 1. napínavé, hrůzostrašné ap. dílo (fílm, drama, román): Hitchcockovy t-y 2. kriminální fílm s vrahem známým už od počátku filmu
[121]tiebreak [tajbrejk], -u m (z angl. tie, tj. nerozhodný výsledek + break, tj. prolomit) sport. (v tenise) zkrácená hra při nerozhodném výsledku sady (setu), kdy se každé podání počítá jako hra (game)
timing [taj-], -u m publ. časové rozvržení: t. reformačních kroků; mít špatný t.
tipař [-ty-], -e m hovor. kdo dává někomu dobré rady (tipy): t-i pro organizované vykrádání bytů
tiskový příd. nově ve spoj. t. mluvčí pověřený tlumočit názory aj. něj. významné osobnosti n. instituce pro tisk a ostatní masmédia; mluvčí: t. mluvčí Biskupské konference
titulek [-ty-], -lku m (6. mn. -cích) (též mn.) nově ve význ. (na televizní obrazovce) psaný přehled pořadů: a je tu, a máme tu ještě t. ČT 2
tlačenka, -y nově ve význ. hovor. expr. protekce: mít t-u pro přijetí na vysokou školu
toastovač [tou-], -e m elektr. opékač toastů
tóčo, -a s hovor. expr. čilý pohyb, rozruch, velké znepokojení z něj. průšvihu (a snaha rychle všechno napravit): až na to přijde, to bude t.
toeloop [toulúp, čast. tulúp], -u m (z angl. toe, tj. špička boty + loop, tj. smyčka na ledě) sport. jeden z krasobruslařských skoků; odpíchnutý rittberger: dvojitý, trojitý t.
tomografie, -e ž nově ve spoj. med. počítačová t. způsob vytváření obrazu tělesných orgánů souborem rovinných řezů, zpracovávaných matematicky počítačem
top příd. neskl. publ. vrcholný, prestižní: představit módní produkci na různých t. fórech
totáč, -e m slang komunistická totalita: to bylo ještě za t-e; za t-e bylo jídlo levnější
totalita, -y ž nově ve význ. období komunistické (totalitní) nadvlády: pracovat za t-y v disentu
toxík, -a m slang 1. toxikoman: je na něm vidět, že je to t. 2. výrobce toxických látek, drog: elitní t. s perfektně vybavenou laboratoří
transfer, -u m nově ve význ. publ. přesun, převod, přechod: t. drog balkánskou cestou; t. vědeckých pracovníků z Akademie věd na vysoké školy; transferový příd.: t. fond pro přechod vědců na vysoké školy
transformace, -e ž nově ve spoj. t. ekonomiky, ekonomická t.; t. zemědělství; t. školství; t. sociálního, zdravotního pojištění; proces t.; transformační příd.: t. zákon týkající se převodu státních podniků do vlastnictví soukromých osob (tzv. velké privatizace); t. a restituční podíly v zemědělských družstvech
[122]transvestit [-tyt], -a m jedinec postižený transvestitismem; transvestitka, -y ž
transvestitismus [-ty-ty-], -mu m med. sexuální úchylka projevující se zálibou žít (např. oblékat se) po způsobu druhého pohlaví
trap, -u m nově ve význ. sport. 1. terč vylétající ze zákopu, naplněný výbušninou, kt. po zásahu střelcem (dvěma možnými ranami) vybuchne: t-y vylétají ze zákopů růz. směry 2. (broková) disciplína střelby na takový terč; stanoviště pro tuto střelbu: favorit v t-u; – finále střelby na t-u
tráva, -y ž nově ve význ. slang marihuana: kouřili jsme jenom t-u
trezorový příd. nově ve spoj. t-é filmy vzniklé koncem šedesátých let a do konce r. 1989 veřejně nepromítané, zakázané (a uložené v trezorech)
trh, -u m nově ve spoj. t. práce; turistický t.; mimoburzovní t. akcií
trial, -u m sport. motocyklová soutěž v neschůdném terénu (přes skály, rokliny, vodu ap.), při kt. se jezdec nesmí dotknout nohou země
trialista, -y m (1. mn. -é, -i) závodník v trialu; trialistický [-sty-] příd.
triangulační příd. nově ve spoj. t. zaměření střelby ze tří míst
triangulární příd. t. obchod vedený prostřednictvím tří partnerů
triatlon[7], -u m sport. jednodenní závod skládající se ze tří vytrvalostních disciplín (plavání, jízdy na kole a běhu)
triatlonista [-ny-], -y m (1. mn. -é) závodník v triatlonu; triatlonistka, -y ž
trienále, -e s umělecká (výtvarná aj.) soutěžní přehlídka konaná každý třetí rok: t. české grafiky; velká cena t.
triko, -a s nově ve fraz. spoj. hovor. brát si, vzít si (něco) na t. na starost, na odpovědnost: tak tohle si na t. nevezmu; mít (něco) na t-u na starosti, na odpovědnosti
tripartita [-ty-], -y ž tripartitní (trojstranná) dohoda (mezi vládou, zaměstnavateli a odbory o sociálním smíru): nepřistoupit k t-ě; porušit t-u; tripartitní příd. trojstranný: t. jednání; t. rada
trojúhelník, -u m (6. mn. -cích) nově ve spoj. bermudský t. oblast v záp. části Atlantského oceánu mezi Bermudami, Floridou a Portorikem, kde došlo za poslední desetiletí opakovaně k záhadnému zmizení lodí a letadel
truck [trak], -u m (6. mn. -cích) nově ve význ. speciálně upravený závodní tahač: závod nejrychlejších t-ů; t-y nemají mnoho příležitostí na předjíždění
tržní příd. nově ve spoj. t. ekonomika, t. hospodářství řídící se zákony trhu (op. plánované hospodářství); fond t. regulace; tržně přísl.: naše podniky se ještě nechovají t.
[123]třesk, -u m (6. mn. -scích) nově ve spoj. velký t. jedna z teorií vzniku vesmíru předpokládající obrovskou prvotní explozi: historie času od velkého t-u k černým dírám
třeskutý příd. nově ve význ. expr. působivý, silný, usilovný aj.: t-á elegance; obsahově t-á kniha; t-é změny polistopadového života společnosti; třeskutě přísl.: byla t. elegantní; t. přemýšlet
třetí čísl. nově ve spoj. 1. t. pohlaví, t. sex homosexualita 2. t. věk stáří: univerzita, rozhlasová akademie t-ho věku 3. t. zuby umělá náhrada zubů (protéza); též pevná náhrada zubů (můstky) 4. t. odboj aktivní odpor proti komunistickému režimu (od února 1948 do listopadu 1989)
tříděný příd. takový, kt. byl tříděn, roztříděn: kontejnery na t. odpad
tunel, -u m nově ve význ. hovor. zařízení počítačové tomografie (připomínající tunel): doktor mě posílá na t.
tunelový příd. nově ve spoj. t-é vidění zúžený, zužující pohled (na něco): t-é, černobílé vidění; vládnoucí strany mívají t-é vidění; být stižen t-m viděním
tuner, -u m sděl. tech. ladicí část rozhlasového n. televizního přístroje
turistika [-ty-], -y ž nově ve spoj. publ. potratová t. cestování ze států, kde je umělý potrat nezákonný, do států, kde je povolen (s úmyslem si ho tam dát udělat)
tvář, -e ž nově ve fraz. spoj. ztratit t. ztratit důvěru, úctu, autoritu ap.: politik se má snažit, aby nikdy neztratil t.
tvrdý příd. nově ve spoj. t-é drogy působící prudce a rychle, explozivně na duševní rozpoložení (např. braun, crack, heroin, kokain, pervitin) (rozl. od měkké, lehké drogy)
tyfloservis, -u m služba pro nevidomé a těžce slabozraké (k získání potřebných dovedností pro samostatnou existenci)
týpí, týpko viz tepee
[1] Souhrn článků vyšel knižně pod stejným názvem v pražském nakladatelství Portál.
[2] Srov. I. Svobodová, Sponzor, NŘ 74, 1991, s. 52–3.
[3] Srov. A. Pecušová, Strečink, NŘ 72, 1989, s. 108.
[4] Srov. N. Obrtelová, Windsurfing, NŘ 68, 1985, s. 55.
[5] Srov. O. Martincová, Sympatizanti a azylanti, NŘ 74, 1991, s. 163–5.
[6] Srov. A. Polívková, Terminál, NŘ 69, 1986, s. 223–4.
[7] Srov. A. Polívková, Triatlon, NŘ 69, 1986, s. 55–6.
Naše řeč, volume 78 (1995), issue 3, pp. 113-123
Previous František Štícha: Potažmo
Next Marie Těšitelová: O jazyce prezidenta dr. Edvarda Beneše (1884—1948)
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1