Strečink

Anna Pecušová

[Drobnosti]

(pdf)

-

V posledních několika letech dosahuje značné obliby nový způsob rozcvičení, protahování a relaxace — strečink. Cvičení je založeno na pomalém protahování svalu až do extrémní polohy a na jeho následném uvolňování. Ovlivňuje nejenom protažení svalů a zlepšení kloubní pohyblivosti, ale i správné držení těla, pravidelnost a hloubku dýchání a přispívá k psychickému uvolnění.

Slovo strečink má původ v anglickém výrazu stretching (stretch znamená ‚natažení, vytažení‘). V naší slovní zásobě se zařazuje k přejatým slovům se zakončením -ink / -ing označujícím sportovní disciplíny a jevy z oblasti sportu. V české sportovní terminologii najdeme značný počet slov, která jsme přejali z angličtiny. Je-li slovo častěji užívané a rozšířené, dochází obvykle k jeho počešťování tak, že se pravopis přizpůsobuje výslovnosti. To se týká i slov s původním zakončením -ing; jako příklad můžeme uvést slova trénink (angl. training), trempink (tramping), kempink (camping). Některá slova se užívají v obou podobách — s počeštěnou i s původní příponou — tzn. jachtink i jachting, dopink i doping, driblink i dribling. Existuje však i skupina slov, která zůstávají zatím v podobě původní, např. looping a i značně rozšířené názvy windsurfing[1] a skateboarding.

U výrazu stretching proběhl poměrně rychle proces grafické adaptace na počeštěnou podobu strečink. Slovo strečink se v češtině skloňuje zcela pravidelně jako podst. jm. mužského neživotného rodu, bez obtíží tvoříme i odvozené příd. jm. strečinkový, užívané např. ve spojení strečinkové cvičení.

---

[1] Windsurfingu, tvoření odvozeného slovesa a činitelského příd. jm. je věnována drobnost N. Obrtelové v NŘ 68, 1985, s. 54—55.

Naše řeč, ročník 72 (1989), číslo 2, s. 108

Předchozí Jitka Dršatová: Orlické hory jsou vysněžené

Následující Eva Macháčková: Vedení přijalo opatření