Kurz lingvistiky a sémiotiky

Karel Vondrák

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Ústav formální a aplikované lingvistiky MFF UK pořádal od 20. 9. do 1. 10. 1993 kurz lingvistiky a sémiotiky (mathesiovský seminář), jeden ze dvou čtrnáctidenních kurzů konaných v akademickém roce 1993/1994. Tentokrát věnovali účastníci semináře pozornost některým problémům sémantiky, sémiotiky, syntaxe, ale též textové lingvistiky a matematické lingvistiky. Je nutno připomenout, že oba zmíněné přednáškové cykly mohou probíhat jen díky podpoře Středoevropské univerzity a G. Sorose.

Jednání podobného charakteru jsou určena především pokročilejším studentům jazykovědy a doktorandům, ale v podstatě i všem mladým lingvistům, zvláště ze zemí střední a východní Evropy, kterým se tak otvírá možnost seznámit se s novými poznatky světové jazykovědy a otevřeně diskutovat s uznávanými odborníky. Důležitá je i možnost osobně se setkávat s lidmi se stejným předmětem zájmu a tak formovat a tříbit vlastní názory.

Již zmíněného kurzu se zúčastnilo na pět desítek mladých jazykovědců z Bulharska, Chorvatska, Estonska, Německa, Polska, Rumunska, Ruska, Slovinska a České republiky. Měli možnost uvítat přední lingvisty domácí i zahraniční (z Francie, Německa, Nizozemí a USA). Jednacím jazykem byla angličtina.

Předmětem zájmu úvodní přednášky O. Lešky se stal Anton Marty a jeho filozofie jazyka, zejména pojetí významu. Přednášející nastínil situaci české lingvistiky 20. a 30. let. Poukázal na aktuálnost názorů Mathesiových a Jakobsonových. Svoji přednášku doplňoval i zajímavostmi z osobního života členů Pražského lingvistického kroužku.

Na vystoupení O. Lešky tematicky navázala L. Waughová. Ve svém přednáškovém bloku se mimo jiné zabývala i funkcí hlásek, lexikálním významem, významem textu (ten závisí na významech lexikálních jednotek v textu obsažených), dotkla se problematiky polysémie a sémantických změn. V další části svého vystoupení všestranně [219]představila R. Jakobsona (rozlišila brněnské, pražské, skandinávské a americké období v jeho tvůrčí činnosti).

Na problematiku aktuálního členění věty se zaměřila E. Hajičová. Představila a porovnala své pojetí této problematiky s názory Mathesiovými, Danešovými, ale také Firbasovými a Benešovými. Zdůraznila, že aktuální členění není pouze záležitostí kontextu, a na konkrétních dvojicích vět doložila sémantickou povahu tohoto jevu.

Styčné body s přednáškou E. Hajičové (pojetí negace, presupozice) jsme mohli najít ve vystoupení P. Seurena. Ten vymezuje presupozici jako vlastnost věty, jako činitele, který rozhoduje o možnosti, vhodnosti užít větu v jistém kontextu, a nikoli v kontextu jiném. Většina vět přirozeného jazyka nese více než jednu presupozici.

Problematika textové lingvistiky, vymezení pojmu text, otázka interpretace textu (podmínky, možná omezení) se staly námětem vystoupení F. Daneše. Vymezil pojmy grafický text, akustický text a mentální text. Zdůraznil, že jazykovou stránku textu chápeme jako prostředek k uskutečnění záměru produktora projevu i k dosažení účinků na recipienta projevu.

Celá skupina přednášek byla orientována na syntaktickou stránku jazyka. P. Sgall se podrobně zabýval valenční teorií v syntaxi, vztahem syntaxe a sémantiky, syntaxe a morfematiky. D. Wunderlich nastínil problematiku sémantické struktury slovesa a vzájemného vztahu lexika a syntaxe. A. Zaenenová představila účastníkům kurzu lexikálně funkční gramatiku.

Všechny přednášky a jednání probíhaly v neformální atmosféře. Po vystoupení jednotlivých přednášejících následovala diskuse, která často pokračovala i za stěnami učebny. Aby se na minimum snížila možnost, že některý z účastníků kurzu neporozumí mluvené angličtině, měli všichni ve většině případů k dispozici sylabus dané přednášky.

Čtrnáctidenní přednáškový cyklus přinesl tedy účastníkům mnoho cenných podnětů pro vlastní činnost a jistě, i díky zdařilé organizaci, příjemné vzpomínky na pobyt v Praze.

Naše řeč, ročník 77 (1994), číslo 4, s. 218-219

Předchozí Dana Davidová: Vědecká konference na Filozofické fakultě Ostravské univerzity

Následující Emanuel Michálek: K novým pohledům na dávné heslo Pravda vítězí