VARIA I — sborník sestavený z materiálů I. kolokvia mladých jazykovědců

Eva Schneiderová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Ve dnech 21.–22. října 1991 se v Modre-Piesku konalo 1. kolokvium mladých jazykovědců, které zorganizovala Slovenská jazykovědná společnost při SAV (dále SJS) spolu s katedrou slovenského jazyka Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. U příležitosti konání II. kolokvia (26.–27. listopadu 1992) obdrželi všichni účastníci sborník Varia I sestavený z příspěvků přednesených na I. kolokviu. Přes počáteční [105]finanční těžkosti vyšel sborník díky obětavosti pracovníků SJS a s finanční podporou deníku Smena.

Sborník představuje 21 velice různorodých příspěvků mladých pracovníků vysokých škol (z Bratislavy, Banské Bystrice, Nitry, Prešova), z JÚLŠ SAV, z Ústavu slovenské literatury SAV, ale též z ÚJČ ČSAV z Brna a z Ústavu slavistiky a balkanistiky Akademie věd z Moskvy. Sborník je rozdělen do dvou částí, první část s úvodním slovem dr. Buzássyové, předsedkyně SJS při SAV, obsahuje 12 příspěvků. Velice zajímavý je příspěvek E. Páleše věnovaný problematice počítačového modelu jazyka a jeho fungování jako celku; J. Sejáková se zaměřila na činná příčestí v predikativní pozici; Ĺ. Valeková se zabývala slovotvorně motivovanými slovy v pohádkách Daniela Heviera. Ĺ. Kralčák se pokusil naznačit princip lexikálního způsobu intenzifikace příznaku a klasifikoval prostředky jejího vyjadřování. Sémanticky zaměřené jsou příspěvky O. Orgoňové zkoumající předpoklady sémantické integrace galicismů, tj. slov francouzského původu ve slovenštině, a T. Grigorjanové zabývající se lexikálněsémantickou analýzou sloves vidieť ve slovenštině a videť v ruštině z aspektu kontextuálního. Některým otázkám jazykové dynamiky současné spisovné bulharštiny, češtiny a slovenštiny je věnován příspěvek Ĺ. Stojanové z Bulharska, Ĺ. Králik zase upozorňuje na některé zvláštnosti slovensko-rumunských vztahů, a to na základě etymologického rozboru slova mazur. Fonologické problematice se věnují příspěvky I. Mačekové analyzující vztahy jnezi specifickými úrovněmi sepětí jednotlivého a všeobecného ve zvukové rovině dnešní spisovné slovenštiny a J. Rusnáka popisující historické a aktuální obrysy interpretování neutralizace „sykavost“ – „nesykavost“ v řečové praxi s perspektivou možných východisek. Terminologicky jsou orientované příspěvky M. Osipové z Ruska seznamující nás s hydrografickou terminologií z oblasti Karpat a E. Píchy všímající si terminologických pojmenování ve všeobecném výkladovém slovníku spisovného slovenského jazyka.

Ve druhé části sborníku jsou příspěvky zaměřené spíše na problematiku mluveného jazyka, zajímavý je např. příspěvek M. Šimkové zaměřený na kondenzační a nekondenzační jevy v hovorové řeči, ale též příspěvek V. Patráše zabývající se normativním aspektem hovorové podoby slovenštiny ve městě. Sociolingvistickou sondu představuje příspěvek M. Sedlákové zkoumající jazykové vědomí spisovné a nespisovné normy. S možnostmi využití sociolingvistické ankety při výzkumu jazykové situace v konkrétní nářečové oblasti nás seznamuje příspěvek M. Smatany. Rovněž příspěvek S. Kloferové se věnuje nářečím, konkrétné některým otázkám soudobých nivelizačních procesů v tradičních teritoriálních dialektech a tendencím, které se při tomto vývoji objevují, Ĺ. Dvornická popisuje současnou jazykovou situaci v Trnavě. J. Kesselová se zaměřila na nepřipravené dialogické projevy dětí předškolního a mladšího školního věku, P. Odaloš charakterizoval některé rysy tajné řeči (argotu) odsouzených. Společný příspěvek P. Odaloše a V. Patráše je věnován zvláštnostem jazyka sportovních novinových zpráv informujících o fotbalovém mistrovství světa 1990 v Itálii.

Tematická pestrost příspěvků, které se dotýkaly různých oblastí jazyka, ukázala různorodost zájmů mladé generace i tvůrčí přístupy k jejich řešení. Doufejme, že tradice [106]setkávání mladých jazykovědců a vydávání sborníků z přednesených materiálů bude pokračovat i nadále.

Naše řeč, ročník 77 (1994), číslo 2, s. 104-106

Předchozí Jan Chloupek: Mluvnice češtiny nejen pro školy střední

Následující Naďa Bayerová, Ivan Lutterer: Rudolf Šrámek šedesátiletý