[Hovorna]
-
(E. Z.). Pecen je zpodstatnělé příd. jm. pecný, odvozené od podst. jm. pec; pecen = pecný chléb, chléb pečený v peci. Proto není správná domněnka, že to slovo znělo pův. pečen. Skloňuje se podle vzoru »hrad«, tedy 2. p. pecnu atd.; 2. p. pecne je mluvnická chyba. Je to slovo jako leden (ledný měsíc), srpen (srpný měsíc, měsíc žní). Jsou-li na Moravě nebo na Slovensku tvary ledňa, srpňa a pod., je k nim také 1. p. ledeň, srpeň; tato různost pochází z toho, že se podobná příd. jména v jazycích slov. vůbec kolísají mezi skloněním tvrdým a měkkým (jako obecný — obecní atd.). Český tvar je pecen, podle sklonění tvrdého; kdybychom měli míti tvar měkký, zněl by peceň, 2. p. pecně. Tvar pecne je chyba, vzniklá povrchním napodobením vzoru kámen, kamene.
Naše řeč, ročník 4 (1920), číslo 8, s. 255
Předchozí Obchod s hedvábím
Následující Stržeň, ostržán