Časopis Naše řeč
en cz

Sympozium o slovanské etymologii ve Vídni

Iva Kratochvílová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Ve dnech 30. 9.—1. 10. 1991 pořádal Institut für Slavistik vídeňské univerzity u příležitosti 100. výročí úmrtí zakladatele moderní slovanské etymologie Franja Miklošiče (20. 11. 1813—7. 3. 1891) mezinárodní slavistickou konferenci.

Na zahájení konference byla na domě v Josefstädter Straße č. 11 v 8. vídeňském okrese, kde Miklošič žil, odhalena pamětní deska.

Stěžejním tématem zejména prvního dne konference bylo zhodnocení přínosu F. Miklošiče pro slavistické bádání z hlediska současných poznatků. S. Hafner (Graz) přehledně nastínil životopis slavného jazykovědce a jeho nejvýznamnější díla, R. Katičić (Vídeň) zařadil Miklošičovy práce do kontextu tehdejší jazykovědy, zvláště indoevropeistiky. O Miklošičově přínosu k paleoslovenistické lexikologii na základě srovnání prvního a druhého vydání jeho slovníku Lexicon Palaeoslovenicum pojednal F. V. Mareš.

L. Moszyński (Gdaňsk) přednesl rozbor jmen slovanských božstev, uvedených v Miklošičově etymologickém slovníku, ze stejného lexikálního pramene vycházely i morfologické úvahy V. Cvetkové-Orešnikové (Lublaň) o substantivní a adjektivní flexi i dva referáty o Miklošičově pojetí jihoslovanských jazyků vzhledem k panonské teorii (L. V. Kurkinová z Moskvy a T. Mathiassen z Osla). Všechny příspěvky se shodovaly v tom, že ani dnes většina Miklošičových závěrů neztratila platnost a že dnešní jazykověda potvrzuje i správnost formulace problémů, které nastolil.

Další referáty byly věnovány otázkám přejetí: R.-P. Ritter (Berlín) pohovořil o slovotvorných kalcích ze slovanských jazyků v maďarštině, ze sémantického hlediska zpracoval toto téma E. A. Chelimskij (Moskva). K. H. Menges (Vídeň) nastínil význam turkologických a altajistických etymologických výzkumů pro slavistiku od Miklošičovy doby po dnešek.

S vývojem slovanské etymologie a současným stavem bádání a etymologické lexikografie na jednotlivých etymologických pracovištích, zejména ve slovanských zemích, přehledně seznámil O. N. Trubačev (Moskva). Další referáty můžeme označit jako metodologické: provokativní výzvou k diskusi o smyslu a úkolech etymologie byl příspěvek H. G. Lunta (Harvard); Ž. Ž. Varbotová (Moskva) upozornila na potřebu důkladné sémantické rekonstrukce a zkoumání významových posunů při etymologické práci, I. Němec (Praha) na vliv syntaktických vztahů při tvoření slov univerbizací.

[221]Otázkám slovanské akcentologie a prozodie věnovali své referáty C. Koch (Berlín) a V. A. Dybo (Moskva).

Konkrétními etymologickými otázkami jednotlivých slovanských jazyků včetně praslovanštiny se zabývali A. E. Anikin (Novosibirsk), B. Vukmanovićová-Mojsilovićová, M. Bjeletićová a J. Vlajićová-Popovićová (Bělehrad), s indoevropeistickými poznámkami také H. Eichner a G. Holzer a J. Reinhart (Vídeň). W. Boryś (Krakov) informoval o připravovaném etymologickém slovníku kašubštiny a podal výklad řady kašubských slov.

Příspěvky, které zazněly na této zajímavé a dobře připravené konferenci, zamýšlejí pořadatelé vydat jako zvláštní číslo časopisu Wiener Slavistisches Jahrbuch.

Naše řeč, ročník 75 (1992), číslo 4, s. 220-221

Předchozí Eva Schneiderová: Sborník Všeobecné a špecifické otázky jazykovej komunikácie

Následující Ivana Svobodová, Naďa Svozilová: Konsensus, nebo konsens?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1