Časopis Naše řeč
en cz

Sborník Všeobecné a špecifické otázky jazykovej komunikácie

Eva Schneiderová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Ve dnech 3.—5. září 1991 se konala na půdě Pedagogické fakulty v Banské Bystrici vědecká konference zaměřená na otázky jazykové komunikace. Přispěla k prohloubení teoreticko-metodologických principů uplatňovaných při výzkumu jazykové komunikace, potvrdila však také zvýšený zájem o otázky související bezprostředně s konkrétní komunikační praxí a o problematiku fungování textu v komunikaci. Velká pozornost byla oprávněně věnována též problematice fungování národního jazyka v komunikaci, a to hlavně vzhledem k napětí ve vztahu spisovnost — nespisovnost.

Konference byla po všech stránkách velmi dobře připravena. O vytvoření výborné atmosféry se zasloužily nejen zájem a pracovní úsilí přítomných vědeckých pracovníků a vysokoškolských učitelů, ale též příjemné prostředí nové moderní budovy Pedagogické fakulty v Banské Bystrici. Ocenění si zaslouží organizátoři konference, katedra slovenského jazyka a literatúry v čele s děkanem fakulty prof. dr. Jánem Findrou, CSc. Dobrý dojem z konference byl završen tím, že všichni účastníci obdrželi v nezvykle krátké době sborník přednesených příspěvků.

Dvoudílný sborník byl vydán pod názvem Všeobecné a specifické otázky jazykovej komunikácie (Pedagogická fakulta Banská Bystrica 1992). Obsahuje celkem 34 příspěvků s anglickými resumé a rovněž úvodní a závěrečné slovo děkana fakulty J. Findry, otištěné ve slovenštině a v angličtině. Na konci druhého dílu sborníku je rovněž uvedena výběrová bibliografie prací členů katedry slovenského jazyka a literatúry Pedagogické fakulty v Banské Bystrici specializovaných na slovakistiku.

Příspěvky jsou rozděleny do pěti tematických okruhů. První okruh je zaměřen na teoreticko-metodologické otázky komunikace a obsahuje pět zajímavých, ač vzájemně velmi odlišných příspěvků. Příspěvek Jána Horeckého Systémový základ jazykovej komunikácie upozorňuje mj. na skutečnost, že v současné době se stále více zkoumá to, jak se komunikuje, než to, čím se komunikuje, a zdůrazňuje nutnost zahrnout do výzkumu jazykové komunikace ve zvýšené míře rovněž otázky fungování jazykového systému. Jana Hoffmannová věnovala pozornost uměleckému textu a literární komunikaci; Iva Nebeská se zaměřila na psycholingvistické aspekty řečové komunikace; příspěvek Jana Kořenského se zabývá okolnostmi, předpoklady a zásadami zkoumání řeči a jazyka z hlediska komunikativního a Milada Hirschová se věnovala pojmu komunikativní funkce a jeho specifikaci.

[219]Do druhého tematického okruhu nazvaného Štylistické a komunikačné otázky textu byly zařazeny čtyři příspěvky. Zajímavý příspěvek Jána Findry je věnován problematice vymezení, zpřesnění komunikačních sfér a jejich charakteristice; Jan Chloupek se ve svém příspěvku zaměřil na komunikační aspekty funkčních stylů; rovněž Ján Bosák se zabýval funkčními styly, komunikačními sférami a vybranými stylistickými problémy; Marie Krčmová se věnovala otázkám komunikativních faktorů a možnostem jejich využití při deskripci textu.

Třetí tematický okruh nese název Parciálne komunikačné otázky a obsahuje deset opět velice různorodých příspěvků, např. příspěvek Miry Nábělkové se věnuje problematice uvozovek v psaném textu, příspěvek Pavla Odaloše se zabývá zvláštnostmi komunikace v ústavech Sboru nápravné výchovy. Josef Skácel a Jiří Mezulánik se zaměřili na problematiku bariér verbální pracovní komunikace, tj. překážek, jež je nutno překonávat v zájmu dosažení cílů verbální komunikace.

Devět zajímavých příspěvků je zařazeno ke čtvrtému tematickému okruhu, pojmenovanému Výskum bežných hovorených komunikátov. Např. Radoslava Brabcová věnuje svou pozornost problematice konotace v češtině; František Uher se zabývá iniciačními jazykovými prostředky náhodné komunikace; Slavo Ondrejovič ve svém příspěvku Bratislava versus stredné Slovensko srovnává jazykovou situaci a jazykové postoje v Bratislavě, Lučenci a Martině; Olga Müllerová se soustředila na vztah spisovnosti a nespisovnosti v neveřejných dialogických projevech.

Do posledního, pátého tematického okruhu s názvem Špecifické problémy pedagogickej komunikácie bylo zařazeno šest příspěvků, které se nějakým způsobem této problematiky dotýkají. K zajímavým určitě patří příspěvek Jany Svobodové Specifika školské komunikace (se zaměřením na výzvu), shrnující některé dílčí výsledky výzkumu recepce a preference výzvy ve školním prostředí, práce Kristíny Zelenkové, zabývající se asertivitou v pedagogické komunikaci začínajícího učitele, ale též příspěvek Iva Martince, věnovaný některým specifičnostem dětské řeči v běžné komunikaci a v uměleckých dílech pro děti, či příspěvek Dany Slančové, jenž se soustředil na specifickou komunikační oblast, a to na komunikaci učitelky a dětí v mateřské škole.

V proslovu J. Findry při zakončení konference byla vyslovena a rovněž zde ve sborníku otištěna podnětná myšlenka, že by touto konferencí mohla započít nová tradice pořádání lingvistických konferencí v tomto městě a na této fakultě, která by se v krátké době měla stát univerzitou.

Naše řeč, ročník 75 (1992), číslo 4, s. 218-219

Předchozí Jiřina Hůrková: Kniha o mluveném slově v pracovní komunikaci

Následující Iva Kratochvílová: Sympozium o slovanské etymologii ve Vídni

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1