Časopis Naše řeč
en cz

Kniha o mluveném slově v pracovní komunikaci

Jiřina Hůrková

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

V řadě Acta Universitatis Carolinae (Philologica, Monographia CXIV, 1991, s. 214) vyšla práce Marie Dohalské-Zichové Dynamika verbální komunikace s podtitulem Mluvené slovo v teorii a praxi. Autorka v ní navázala na svoji mnohaletou odbornou činnost z oblasti výzkumu efektivnosti a srozumitelnosti mluvené komunikace (zejména její zvukové formy) v různých pracovních prostředích i na své bohaté pedagogické zkušenosti vysokoškolské učitelky.

Tematicky práce vychází z úlohy mluveného slova jako prostředku pracovní komunikace, přičemž hlavní důraz klade na jeho novou funkci v souvislosti s rozvojem moderní sdělovací a reprodukční techniky. Východiskem zkoumání je bohatý zvukový materiál, který představuje soubor reálných komunikačních situací se zvláštním zřetelem na dispečerské relace v městské dopravě, v železničním provozu, v řízení letového provozu, v zemědělském a hutním podniku a v řízení zimních cestářských prací. V podrobné analýze autentických dispečerských relací, hlavně jejich zvukové podoby, zkoumá autorka identifikaci segmentálních jednotek zvukového signálu (vokálů a konsonantů) ve ztížených akustických podmínkách, zabývá se problémem vlivu délky vstupů do komunikační sítě na srozumitelnost signálu, vlivem rytmicko-melodického uspořádání zvukových signálů i vlivem mluvního tempa na efektivnost pracovní komunikace. Zvláštní pozornost věnuje struktuře komunikací v pracovní činnosti, vymezení některých pojmů jako např. komunikační síť (chápe jej — podle Mucchielliho — jako „soubor komunikačních kanálů, který existuje v určité organizované skupině: komunikační kanál je materiální prostředek pro přenos sdělení“; srov. s. 132, zde pozn. 4) a jejich vnitřnímu členění.

V kapitolách věnovaných identifikaci českých samohlásek navazuje na výsledky starších prací,[1] přičemž k rozboru využívá některých klasických metod akustické fonetiky (analýzu signálu pomocí smyčky a tzv. segmentátoru, záznam a analýzu trojrozměrného spektra pořízeného na Kay-sonografu apod.), jejich výsledky konfrontuje a objektivizuje sériemi podrobně zpracovaných percepčních testů. Zajímavým doplňkem testování českých vokálů českými respondenty je konfrontační analýza vokálů českých a francouz[216]ských, v níž na srovnatelném materiálu sleduje percepci vokálů cizího jazyka „fonologickým sítem“ jazyka mateřského a rozptyl jednotlivých vokálů při jejich identifikaci. V této kapitole je zajímavé a velmi překvapivé autorčino zjištění o větší významové nosnosti vokálů ve srovnání s konsonanty.[2]

Při výzkumu identifikace konsonantů zjišťuje autorka nižší procento jejich pozitivní identifikace a větší rozptyl než u vokálů. V oblasti závěrových souhlásek se při zpracování objevují některé očekávané záměny, např. záměna retného p za měkkopatrovou souhlásku k[3] (a to i v iniciálním postavení ve slově); závěrových se týká také zanikání jejich realizací v mluvených projevech (v uvolněné výslovnosti), a to zejména ve finálním postavení slova (právě závěrové souhlásky mají ve finální pozici českého slova vysokou frekvenci výskytu, hlavně dásňové t, také nazála m).

Práce M. Dohalské-Zichové přináší řadu nových, v praxi využitelných poznatků. Pro přenos řečového signálu elektroakustickým komunikačním kanálem, pro zvýšení srozumitelnosti přenášeného sdělení jsou významná zejména ta zjištění, která se týkají závislostí mezi množstvím informace a délkou vstupu do přenosového zařízení (délky vstupů udává autorka účelně v časových intervalech měřených v sekundách, nikoli počtem přenášených slov). Velmi podstatná jsou pro praxi také upozornění na fungující kompenzační mechanismy, které v akusticky ztížených podmínkách mohou do jisté míry vyrovnat sníženou srozumitelnost přenášené informace: takovými mechanismy mohou být např. znalost komunikační situace, prostředí, pracovní náplně, návyků (pracovních stereotypů) apod.

Cenné je také tvůrčí zhodnocení starších, ale hlavně novějších výsledků výzkumu a poznatků zahraničních badatelů a jejich aplikace v podmínkách výzkumu srozumitelnosti řečového signálu v dispečerských relacích ve sledovaných pracovních prostředích.[4]

[217]Závěrečnou kapitolu věnuje autorka problematice techniky mluveného projevu (tj. správnému dýchání při realizaci promluvy, zacházení s hlasem, přesné artikulaci a popisu artikulačního ústrojí, základním pravidlům normativní výslovnosti apod.) i zacházení s prostorem a časem v přípravě i při realizaci mluveného projevu. Zvláštní pozornost věnuje také zvukové stránce souvislé řeči, jejímu rytmickému a melodickému členění. K připojení této kapitoly vedla autorku zřejmě zkušenost s mluvčími z různých pracovních prostředí a podrobné rozbory jejich projevů. Z této skutečnosti také vychází oprávněné konstatování, že na snížení srozumitelnosti řeči má rozhodující podíl nejen technicky nedostatečně kvalitní přenosové zařízení, ale i nedostatečná jazyková kvalifikace mluvčího: pohodlná, nedbalá výslovnost, nezřetelné nebo přímo nesprávné melodické členění promluvy, popř. i chybná syntaktická vazba.

Celá práce je doplněna obsažným francouzským a anglickým resumé a velmi bohatým výčtem literatury,[5] jehož těžiště tvoří práce z posledních deseti let.

Kniha M. Dohalské-Zichové je prací potřebnou a aktuální, neboť se zaměřuje na pracovní prostředí, v nichž na kvalitě přenesené, každému členu pracovního týmu jednoznačně srozumitelné informace závisí plynulý chod celého příslušného odvětví a kdy naopak zkreslená, deformovaná informace může ohrozit celý pracovní postup, popř. vést i k vážným nehodám. Jde tedy o problematiku mimořádně závažnou, ale také velmi širokou a složitou, při jejímž řešení se střetává hledisko fonetické a jazykovědné s hlediskem psychologickým a sociologickým, a v případě přenosu řeči elektroakustickým kanálem navíc s respektováním předem daných technických omezení. Skloubení těchto hledisek patří také k přednostem autorky.


[1] Srov. např. M. Dohalská-Zichová, Perception et analyse spectrographique des voyelles françaises, AUC Phonetica Pragensia 6, Praha 1980, a táž, Comparative perception analysis of french and czech vowels, Abstracta X., Utrecht 1983.

[2] Zjištění je překvapivé hlavně proto, že právě vokály vykazují v současných mluvených projevech značnou nestabilitu a rozkolísanost svých zvukových podob. Mj. zvláště expanzivním jevem jsou v současných projevech tzv. otevřené podoby samohlásek (např. i/í se svou zvukovou podobou blíží e/é, středové e/é se blíží nízkým a/á; také zadní vokál o má často i v neutrálních spisovných mluvených projevech podobu blízkou vokálu a), v běžně mluvených projevech redukované podoby zadní vysoké samohlásky u apod. Lze jen litovat, že v popisu rozsáhlého a variabilního materiálu a užitých metod nezbylo místo na obvyklou fonetickou charakteristiku alespoň některých mluvčích.

[3] O zvláštnostech závěrových explozív p, t, k a jejich záměnách i v iniciálních pozicích slova psali již L. Lisker — A. S. Abramson, A cross-language study of voicing in initial stops: acoustic measurements, Word 20, 1964, s. 384—422.

[4] Srov. např. R. Mucchielli, Communication et réseaux de communications, Les éditions ESP, Paris 1988; z knihy Mucchielliho jsou v práci M. Dohalské-Zichové přejata a aplikována tři schémata: /1/ komunikační proces ve vztahu k společnému repertoáru užívaných kódů (tj. např. společných slangových prostředků) mluvčího a příjemce zprávy, /2/ zpětná vazba (feed-back) mezi příjemcem a mluvčím, /3/ schéma typů komunikačních systémů.

[5] Ke dvěma v seznamu literatury uvedeným pracím B. Borovičkové a V. Maláče, kteří se po řadu let důkladně zabývali problematikou výzkumu poznatelnosti a srozumitelnosti řeči při přenosu elektroakustickým kanálem, doporučuji přiřadit ještě jednu položku, a to stať týchž autorů, Fonetická problematika měření indexu poznatelnosti, SaS 22, 1961, s. 41—48. Oba autoři v ní přesně definovali rozdíl mezi tzv. poznatelností řeči (měřenou logatomy) a srozumitelností řeči (měřenou slovními popř. větnými tabulkami) a podali výklad pojmů přenosová cesta a elektroakustický kanál (tj. spojení mezi ústy mluvčího a uchem posluchače, pokud obsahuje elektroakustické měniče: mikrofony, reproduktory aj). Pro výzkum srozumitelnosti byla poučná také polemika vedená mezi B. Borovičkovou a J. Vachkem na stránkách SaS (roč. 17, 1956).

Naše řeč, ročník 75 (1992), číslo 4, s. 215-217

Předchozí Ludmila Uhlířová: Praktické kapitoly z českého jazyka

Následující Eva Schneiderová: Sborník Všeobecné a špecifické otázky jazykovej komunikácie

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1