Časopis Naše řeč
en cz

Kalvárie

Ludmila Švestková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Za posledních čtyřicet let se nám mnohá slova, zvláště biblická, vytratila jaksi z učebnic a naučných slovníků, takže někteří příslušníci mladší generace je dnes v původním významu ani neznají, pokud je vůbec znají. Proto se stává, že lidé ani nevědí, proč některé návrší či místo bylo tak pojmenováno. Jedním z nich je i slovo Kalvárie.

Původně tu jde o latinský překlad názvu biblické hory (v Palestině), vzniklý z aramejského Gulgatha, což dalo řecké Galgatha.[1] Přikloněním k latinskému slovu calva (tj. lebka; lysá) vznikl název latinský — Kalvárie — připomínající jak svým zněním, tak svým významem (místo popravčí) horu lebek. Protože na této hoře byl ukřižován Kristus, dávali naši zbožní předkové často její jméno i mnohým našim kamenitým návrším, které pak zdobilo nějaké umělecky ztvárněné ukřižování Krista nebo alespoň tři kříže. Proto se také kromě názvu hory užívá i podstatné jméno obecné — kalvárie, znamenající umělecké ztvárnění ukřižování Krista.[2] Vyskytuje se nejen v chrámech, ale i na kamenných mostech (např. v Písku, v Praze na Karlově mostě) apod.

[55]Většinou vedla na takové návrší i „křížová cesta“, která měla znázorňovat cestu Kristovu, aby věřící, kteří po ní vzhůru stoupali, ji mohli lépe prožívat a představovat si Krista nesoucího svůj kříž. Proto bylo po cestě rozmístěno i čtrnáct kapliček nebo alespoň čtrnáct obrázků, u kterých se zbožní poutníci zastavili při stoupání do vrchu a při odpočinku rozjímali.

S pomístním jménem Kalvárie se setkáváme nejen v Čechách, na Moravě či na Slovensku (v podobě Kalvária),[3] ale i v okolních zemích, zvláště na poutních místech. Mnohde se ještě kapličky zachovaly, jinde už byly zbourány, případně i kříže na vrcholku byly odstraněny, a tak zbyla jen kamenitá cesta, strmá stráň a neúrodná půda. Kalvárie v přeneseném slova smyslu znamená tedy i neúrodný pozemek nebo i těžkou práci.[4] Vzhledem k symbolice umučení Krista může znamenat i velké utrpení, např. celého národa nebo jednotlivce.[5]

Stává se tedy, že pomístní jména Kalvárie bývají dnes vysvětlována jako jména pozemků těžko obdělávatelných,[6] na kterých se každý nadřel apod., protože už nezbylo ani památky na původ názvu. Podobně je tomu např. ve Strakonicích, kde jsme ještě jako děti chodívaly na kamenitou stráň — Kalvárii a tam na vrcholku sedávaly u tří křížů, kolem nichž už tehdy byly jen zbytky staré stavby. Časem byly i tyto kříže zničeny a odstraněny a v posledních letech se celá tato oblast Kalvárie stala nepřístupnou.

Bylo by správné vracet se a navazovat na to, co z naší lidové kultury i lexika bylo odsouzeno k zapomenutí.


[1] J. Holub — S. Lyer, Stručný etymologický slovník jazyka českého, Praha 1967, s. 229.

[2] Viz Příruční slovník jazyka českého 2, Praha 1937—38, s. 29; Slovník spisovné češtiny, Praha 1978, s. 156.

[3] Např. v Češticích, u sv. Máří (Vimperk), na Klatovsku, u Světlé nad Sázavou, ale i na jiných místech Čech. Zachovalé kapličky byly i na Slovensku; v Čechách spíše devastované.

[4] Srov. i R. Šrámek, K ideologickým aspektům onomastiky, Spoločenské fungovanie vlastných mien — zborník materiálov VII. slovenské onomastické konferencie, Bratislava 1980, s. 17—23.

[5] Srov. doklad z díla V. Mrštíka (Příruční slovník jazyka českého 2, s. 29): Kalvárie, učiněná kalvárie musela to bejt.

[6] Srov. i R. Šrámek, K ideologickým aspektům onomastiky, Spoločenské fungovanie vlastných mien — zborník materiálov VII. slovenské onomastické konferencie, Bratislava 1980, s. 17—23.

Naše řeč, ročník 75 (1992), číslo 1, s. 54-55

Předchozí Nora Obrtelová: Manažering? Management!

Následující Alena Polívková: Balík problémů

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1