Časopis Naše řeč
en cz

Manažering? Management!

Nora Obrtelová

[Drobnosti]

(pdf)

-

V souvislosti s ekonomickou reformou, s tržním hospodářstvím i s pomocí západních odborníků Československu se ve sdělovacích prostředcích všeho druhu hojněji objevují slova přejatá z angličtiny.

Nutno říci, že laická veřejnost nelibě nese nadměrné užívání výrazů, kterým nerozumí, zvláště když novináři bez vysvětlení významu užívají slova v rozkolísané podobě (např. briefing, brífink). Všimněme si proto skupiny slov utvořených od slovesa to manage [menidž] ‚vést, řídit‘. Nejčastěji se setkáváme s podstatným jménem manažer, které již svou počeštěnou podobou napovídá, že se v češtině vžilo (uvádí ho Příruční slovník jazyka českého z r. 1937—38 vedle nepočeštěné podoby manager [menydžr]). Nejběžnější je ve významu ‚osoba vedoucí obchodní stránku činnosti umělců nebo sportovců‘ (koncertní manažer, manažer slavného boxera). Do našeho povědomí se postupně dostává význam ‚odborník v řízení podniku‘, který je zachycen v doplňcích Slovníku spisovného jazyka českého (1971). V angličtině má slovo manager ještě specifikovanější význam — označuje se jím funkce provozního ředitele podniku.

Větší problém představuje slovo manažering, které zaznělo několikrát i z televizní obrazovky. I když z kontextu je zřejmé, co měl mluvčí na mysli, musíme proti tomuto výrazu vznést zásadní námitku. Je totiž nesprávně tvořen: příponou -ing se v angličtině tvoří přídavná nebo podstatná jména dějová ze slovesných základů. Mnohá z nich jsme přejali, a dokonce pravopisně počeštili: to train → training → trénink; to camp → camping → kempink; to dub → dubbing → dabing. Náležitým tvořením by tedy ze slovesa to manage vznikl výraz managing; v angličtině skutečně existují spojení managing director ‚vedoucí ředitel‘ nebo managing editor ‚šéfredaktor‘. Nelze tedy od podstatného jména manager, které samo je utvořeno od slovesného základu [54]příponou -er, tvořit další podstatné jméno příponou -ing. Ten, kdo nesprávně utvořil slovo manažering, asi hledal označení pro ‚systém a metody organizace a řízení podniku‘. Angličtina vyjadřuje tento pojem výrazem management a většina našich odborníků i novinářů jej zná a používá. V ekonomických kruzích se setkáváme s výslovnostními podobami, které nezachovávají jeho původní výslovnost [menidžment], a sice podoby [menedžment] nebo [menežment]; zřejmě vlivem těchto podob můžeme někdy slyšet i [menežer] či [menedžr].

Při přejímání z cizích jazyků se zpravidla mění přízvuk a přizpůsobují se ty hlásky, které se v českém fonologickém systému nevyskytují, např. francouzské r a nosovky nebo anglické th. Některá slova, zpravidla pravopisně počeštěná, podržují víceméně původní výslovnost (džus, džem, džentlmen), jiná ji zachovávají jen částečně: žokej (z angl. jockey [džoki]), manšestr (z angl. Manchester [menčistr]), špagety (z it. spaghetti [spageti]). Počeštěný výraz manažer patří do této skupiny.

Vzhledem k tomu, že substantivum management patří spíše do terminologické jazykové vrstvy než do centra české slovní zásoby a je pociťováno jako cizí, doporučujeme zachovat jeho původní pravopis management. Pokud jde o výslovnost, domníváme se, že lze připustit výslovnost jen částečně zachovávající výslovnost původní, tedy [menedžment]. Pro úplnost dodejme, že výraz management se bez problémů začleňuje do české morfologické soustavy: Skloňujeme ho podle vzoru „hrad“ (2. p. managementu) a v případě potřeby by bylo možné utvořit přídavné jméno managementový.

Vývoj ukáže, zda se prozatím módní ekonomický termín stane běžným výrazem a jaký to bude mít vliv na jeho případné pravopisné počeštění.

Naše řeč, ročník 75 (1992), číslo 1, s. 53-54

Předchozí Světla Čmejrková: Všichni jsme filozofy

Následující Ludmila Švestková: Kalvárie

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1