Časopis Naše řeč
en cz

Nakupujeme v diaprodejnách

Ivana Bozděchová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Pouhé nahlédnutí do příslušných statistik nám potvrdí, že v posledních letech stoupá počet lidí, kteří musí ve své výživě omezovat příjem některých látek (tedy stravovat se dietně). Potravinářskému obchodu tak připadá významný úkol zásobovat trh dietními potravinami. Jejich nabídka se rozšiřuje a na pultech dietních prodejen nacházíme nové výrobky, označované novými názvy. Pokusíme se dnes posoudit z jazykového hlediska pojmenování potravin určených lidem nemocným cukrovkou.

Odborný lékařský název této choroby je diabetes. Pochází z řečtiny a odtud přešel i do některých dalších jazyků (např. do angličtiny — diabetes). Nejčastějším druhem této nemoci je diabetes mellitus (z latinského mel ‚med‘), česky úplavice cukrová, běžně označovaná cukrovka. V řečtině je slovo diabetes odvozeno od slovesa diabaino ‚procházím‘, které vzniklo prefixací. (Tato nemoc je pojmenována podle toho, že způsobuje silný průtok moči.) Předpona dia- se vyskytuje v řadě přejatých a mezinárodních slov (srov. diagnóza, diagonála, diagram, diachronický, diakritický, dialog, diafilm, diapozitiv apod.). Původní význam této předpony v řečtině je ‚přes, skrz, napříč‘. Většina slov začínajících na dia- má ovšem dnes význam značně posunutý (společná jim je pouze tato předpona, jinak příbuzná navzájem nejsou).

V češtině byla k lékařskému termínu [110]diabetes utvořena podstatná jména diabetik (nemocný cukrovkou) a přechýlené ženské jméno diabetička (v obecné češtině existují domácí podstatná jména cukrovkář, cukrovkářka a ve slangu expresívní cukrář, cukrářka) a přídavné jméno diabetický (tj. 1. určený pro diabetiky, 2. vyskytující se při cukrovce). V odborné lékařské terminologii se užívají ještě např. názvy diabetida (druh kožní choroby při cukrovce) a diabetologie (lékařská vědecká disciplína, jeden z podoborů vnitřního lékařství, zabývající se prevencí, včasným rozpoznáním a léčením cukrovky) a diabetologický (např. ve spojení diabetologická poradna).

Vraťme se k názvům potravin určených pro diabetiky. Většinou jsou v nich ponechána běžná pojmenování výrobků, která jsou blíže určena rozlišujícím přívlastkem diabetický (diabetické pečivo, diabetické pivo). Z praktických důvodů však bývá toto přídavné jméno zkracováno a v novém názvu se používá pouze jeho část (dia), a to ve stejném významu, totiž diabetický.

Takto tvořené názvy diapotravin (např. diachléb, diakompot) lze považovat buď za složeniny (většinou hybridní, jejichž určujícím členem je část cizího slova z výchozího víceslovného pojmenování a které jsou v dnešní češtině značně frekventované, srov. např. fotopapír, elektrovařič), nebo za částečně zkratková slova (obsahují pouze jedno nezkrácené autosémantické slovo). Charakter zkratkového slova má např. vlastní název Diavit. Nový slovní celek tedy vzniká zároveň zkracováním (abreviací) a skládáním (kompozicí). Tato slova mají vnitřní strukturu složenin: dia- jako první člen blíže určuje druhý člen ve smyslu přívlastku, zastupuje celé, nezkrácené slovo. Ačkoliv je motivace těchto pojmenování jasná, je statut části dia- nejednoznačný[1] a i v praxi se běžně tyto názvy tvoří a užívají nejednotně. V úzu se setkáme s různými podobami, rozkolísaný je zejména pravopis (méně poloha části dia-), srov. diapivo, dia šťáva, diadžem, sirup dia, dia-červený rybíz apod. Variabilita typu dia pivo, dia-pivo a diapivo není omezena jen na rovinu pravopisu, ale jde i o rozdíl ve výslovnosti (s dvojím nebo jedním přízvukem).

Při užívání těchto názvů v potravinářském průmyslu nebo v oblasti obchodu vůbec (tedy při označování druhů zboží, rozlišování diabetických výrobků od výrobků pro jiné diety v nápisech na etiketách nebo v administrativních textech) se většinou část dia- osamostatňuje (původní předpona se lexikalizuje), např.: dia chlebíček, dia oplatky (kakaové, s lískooříškovou náplní), dia arašídy v čokoládě, dia řez (smetanový), dia roláda (kávová), dia měchurka, dia dort, dia jahody se šlehačkou, dia pomazánka (křenová), dia džus, dia oranž, dia coca-cola (dia cola), dia limonáda, dia pomi, dia pomeranč, dia citrón, dia pivo, dia víno, dia ryzlink, dia kompot, dia džem, dia celozrnné pečivo, dia mléčná čokoláda, dia ovocné pastilky, dia sterilovaný salát, dia sterilované zelí, dia konzumní sirup atd.

V těchto příkladech mají názvy výrobků podobu víceslovných pojmenování, v nichž je dia jako samostatné slovo ve [111]funkci shodného přívlastku k řídícímu podstatnému jménu. V tomto užití bychom je mohli považovat za cizí nesklonné přídavné jméno typu lila, blond (ovšem pouze synchronně, nikoliv geneticky). Na adjektivní platnost poukazuje jeho poloha, a to zejména tehdy, je-li dia součástí postupně rozvíjejícího přívlastku (častěji v pozici před řídícím podstatným jménem), např. dia sterilované okurky. Umístění adjektivního přívlastku za příslušné podstatné jméno je u názvů výrobků také celkem běžné, pravděpodobně pro důraz. Ten se někdy navíc zesiluje psaním s velkým písmenem (např. pudink Dia, čokoláda Dia hořká a mléčná, Bohemia Sekt Dia, Hubert Dia apod.).

Tyto pravopisné podoby jsou funkčně podmíněny — jako názvy mají upoutat pozornost, slouží k propagaci. Osamostatnělé slovo dia je však vázáno právě jen na názvy výrobků, mimo spojení se samostatně nepoužívá (srov. obdobný proces osamostatňování části slova např. u názvů stereopřístroj a stereo: má nové stereo).

Mimo pojmenování z obchodní oblasti, která slouží jako značky nebo typová označení výrobků, se zpravidla užívá pravopisná podoba jiná. Názvy s dia- se píší dohromady, někdy se spojovníkem; viz např. doklady z Kuchařky pro diabetiky (I. Rameš, M. Krajčíková, Avicenum, Praha 1989): dia-džem, dia-oplatky, dia-kompot hruškový, sirup dia „Malinka“, diačokoláda, dia-červený rybíz, dia-okurky kysané apod. Doloženy jsou však i podoby psané zvlášť (viz např. M. Středa: Diabetologie, Avicenum, Praha 1985: dia šťávy, dia džusy, dia pivo, nebo dokonce s grafickým zvýrazněním DIA výrobky).

Rozkolísanost pravopisu je zřejmě dána nejistotou uživatelů nebo jejich neznalosti původu a způsobu tvoření těchto názvů. K psaní zvlášť je většinou vedou podoby na etiketách výrobků, příp. i povědomí o jiných slovech začínajících na dia- (viz výše) a snaha odlišit názvy diapotravin od těchto slov i v písmu. Dalším „důkazem“ samostatnosti části dia mohou pro uživatele být názvy s osamostatněnou postponovanou částí dia- (tedy za řídícím podstatným jménem), např. meruňkový džem dia, sirup dia „Malinka“, pudinky Dia apod., které lze chápat za speciálně „obchodní“ způsob pojmenování.[2]

Jak jsme se pokusili ukázat, názvy diabetických potravin se zkráceným přídavným jménem diabetický tvoří jednoslovná pojmenování, a proto bychom je měli psát dohromady. (Je však třeba počítat s tím, že některé typy jsou pro tento způsob psaní méně vhodné, např. diacoca-cola, diaarašídy apod.) Podoby dia sirup, dia džem jsou funkční jako obchodní názvy (značky zboží) na nápisech.

Na závěr dodejme, že lze pokládat řadu názvů s dia- za otevřenou. Nová pojmenování se budou zřejmě tvořit zcela mechanicky, podle modelů, a to v souladu s rozšiřováním a zpestřováním sortimentu dietních potravin v našich obchodech. I z tohoto důvodu by bylo vhodné ustálit jejich psanou podobu, a to jednotně pro danou oblast užití názvu (jak jsme se snažili naznačit).


[1] Srov. např. O. Martincová, Vývojové procesy v současné české slovní zásobě, sb. Dynamika současné češtiny z hlediska lingvistické teorie a školské praxe, UK Praha 1988, s. 105—112.

[2] K tomu srov. F. Daneš, Faktor Rh//Rh-faktor//Rh faktor, NŘ 68, 1985, s. 176—182: „motivaci vzniku je třeba hledat v nadpisovém (nálepkovém) charakteru takovýchto označení, v jejich výrazné grafické úpravě a umístění“ (s. 181).

Naše řeč, ročník 74 (1991), číslo 2, s. 109-111

Předchozí Olga Martincová: Expertní, expertizní

Následující Omluva čtenářům i autorům

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1