Barvy karet

Eva Macháčková

[Short articles]

(pdf)

-

Naše slovníky poučují o barvách karet přinejmenším nedůsledně. Informují o tom, že zelené (jinak též listy), červené (srdce, někdy také herce), kule a žaludy jsou barvy tzv. německých karet, červené (srdce), piky (barva označená černými stylizovanými hroty píky), kára (popř. káry) a kříže (k těm ještě dále) jsou barvy karet tzv. francouzských. Slovník spisovného jazyka českého (Praha 1960—71, dále SSJČ) uvádí, že kříže jsou „barva ve francouzských kartách označená černými trojlístky ve tvaru kříže“, Příruční slovník jazyka českého (Praha 1935—57, dále PS) píše o stylizovaném jetelovém listu odpovídajícím žaludům v kartách německých. Vedle názvu kříže se užívá pro tuto barvu i názvu trefy; tento výraz Slovník spisovné češtiny (Praha 1978, dále SSČ) nemá vůbec, SSJČ a PS uvádějí jako synonymní pro výraz kříže výraz trefle (dnes už však zastaralý) a k tomu jen řidč. trefy. Rovněž se dnes neužívá výrazu vzatek ve významu zdvih, ob. štych.

Jak chápat tvary jako žaludy, kule, srdce apod. z hlediska čísla? Jsou to tvary plurálové (tj. existuje u těchto slov i jednotné číslo), nebo jsou to substantiva pomnožná (pluralia tantum)? Mluvnice češtiny 2 (Praha 1986, s. 52, dále MČ) uvádí tyto výrazy ve skupině substantiv „pluralia tantum“, a to v podskupině her (což není správné — žolíky, taroky jsou názvy her, ale žaludy, piky, kára a kule jsou názvy karetních barev).[1] Mluvnice tu postupuje ve shodě s SSČ; v něm jsou také tyto názvy většinou označeny jako jména pomnožná. SSJČ je označuje převážně jako pouze plurálové (piky jako zprav. množ.).

Jak se tedy rozhodnout — má pravdu [54]SSJČ nebo SSČ a MČ? Podle mého názoru musíme rozlišovat, zda jde o barvu v kartách, nebo o karty. Ve významu ‚barva v kartách‘ nemůžeme substantiv užít v singulárových tvarech. Říkáme tedy, že vynášíme piky, káry, kule (ale též červené, zelené), tj. určitou barvu karet. Můžeme tedy v tomto případě dát za pravdu SSČ i MČ. (Pak musíme ale upozornit na to, že SSČ má u slova srdce nesprávný výklad: vynést v kartách srdce (mn.) vykládá jako „vynést kartu s kresbou červeného srdce“. Mělo by tu však být: vynést barvu (jako je správně v SSJČ), nikoli kartu. Vynáší-li totiž hráč kartu, pak vynáší „jedno srdce“ a nemůže to být tvar plurálový.

Při hrách však užíváme i singulárových tvarů a tvarů plurálových. Říkáme, že vynášíme malé srdce, že nemáme ani jeden tref nebo pik, že máme samé piky, tři piky nebo dvě malá kára apod. Karetní slang tu dokonce vynalézá kuriózní tvary ženského rodu analogií ke slovu karta: Dej mi tam malou srdci (!), piku — tj. nízkou kartu určité barvy. Podobně: Nemám žádnou kuli, hoď mi tam žaludu!

Závěrem lze tedy říci: Máme-li na mysli karetní barvu, jde o pluralia tantum (vynést kule, žaludy, piky). Mluvíme-li o jedné nebo více kartách, pak užíváme singulárových i plurálových tvarů a uvedené názvy můžeme zařadit mezi jména s převahou tvarů plurálových nad singulárovými (srov. MČ, s. 50 a 51). Tento dvojí stav bude třeba zachytit ve slovnících.

---

[1] SSČ správně rozlišuje dva významy u slova žolík: 1. karta (zobrazující šaška) …, 2. ž-y pomn. hra (s žolíky 1); SSJČ tu uvádí mn. číslo.

Naše řeč, volume 74 (1991), issue 1, pp. 53-54

Previous Ivana Svobodová: Sponzor

Next Alena Polívková: O hradech a zámcích