Časopis Naše řeč
en cz

O hradech a zámcích

Alena Polívková

[Short articles]

(pdf)

-

Hrady a zámky nelze odloučit od historie a kultury naší země. Dodnes se můžeme obdivovat nejenom těmto krásným stavbám, ale i pojmenovávacím schopnostem češtiny, které se projevují v rozmanitosti přístupů k tvorbě pojmenování uvedených stavebních objektů. Pravopisná stránka některých těchto názvů nám však někdy působí potíže. Nejsou výjimkou texty, v nichž autoři užívají nenáležitých pravopisných podob.

Podle Pravidel českého pravopisu píšeme jména domů (jako např. Obecní dům, Slovanský dům apod.) a jiných významných staveb (tzn. i hradů a zámků) s velkým počátečním písmenem, např. Bezděz, Hluboká, Karlštejn, Konopiště, Kozel, Sloup, Zvíkov. To je pravidlo, které se dodržuje. Nejistota však někdy bývá u dvojslovných názvů hradů a zámků. Velká většina takto pojmenovaných hradů a zámků má názvy shodné se jmény měst a obcí, např. Český Šternberk, Hrubá Skála, Hrubý Rohozec, Krásný Dvůr, Nové Hrady, Velké Losiny, Vysoký Chlumec aj. Tento jev lze vyložit historicky, neboť rozšířeným typem pro pojmenování osady byly názvy význačných budov, nejčastěji názvy hradů a kostelů. Vlastní jména hradů často přecházejí beze změny na osady z nich vzniklé[1] (např. Boleslav, Děčín, Křivoklát), jindy se výrazy jako hradec, hradiště apod. staly součástí jejich názvu (např. Hradec Králové, Uherské Hradiště apod.). Podle platných Pravidel českého pravopisu se píšou u těchto místních jmen, tzn. i u několikaslov[55]ných jmen, velká počáteční písmena u všech plnovýznamových slov.

Poněkud složitější situace je u dvou historických hradů, totiž Nečtiny a Osek, podle nichž byly pojmenovány obce Hrad Nečtiny a Hrad Osek. Máme tedy proti sobě Hrad Nečtiny (obec) a hrad Nečtiny (zříceninu hradu). Podle pravidla, že stojí-li na začátku pojmenování (též souslovného) jméno druhové, které je jeho základem a v názvech podobných jevů se často opakuje, píše se s písmenem malým, píšeme např. i spojení jako hrad Křivoklát, zámek Kratochvíle aj. Velké počáteční písmeno má až bližší určení, např. zámek Hrubý Rohozec.

Další skupinu tvoří názvy jako Kozí hrádek (zřícenina) a Kunětická hora (zřícenina hradu a vrch). Jejich názvy nejsou shodné s pojmenováními obcí, výrazy hrádek a hora se píšou s malými počátečními písmeny.

Posledním typem jsou případy jako náchodský zámek, chebský hrad, chlumecký zámek apod. Nejsou to oficiální vlastní názvy, a píše se v nich proto počáteční písmeno malé.

Některá pojmenování tohoto druhu se však začala chápat jako vlastní názvy a jazyková praxe postupně zavedla, že se u nich v případě, že jde o objekt celonárodně významný, začalo psát u prvního slova názvu též velké písmeno, tj. např. Bratislavský hrad[2] (vedle bratislavský hrad). Velkým písmenem tu dáváme najevo své hodnocení objektu, tzn. že si uvědomujeme, že jde o objekt jedinečný a že velké písmeno naznačuje jeho významnost, celostátní závažnost.


[1] Viz J. Svoboda, V. Šmilauer, Místní jména v Čechách, díl V., s. 545.

[2] Viz A. Polívková, Bratislavský hrad, Naše řeč 61, 1978, s. 220n.

Naše řeč, volume 74 (1991), issue 1, pp. 54-55

Previous Eva Macháčková: Barvy karet

Next Alena Polívková: Pisánská věž