Časopis Naše řeč
en cz

Studia Bohemica IV

Anna Pecušová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Členové katedry bohemistiky a slavistiky filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vydali další sborník Studia Bohemica IV (AUPO, SPN, Praha 1987, s. 142). První část sborníku obsahuje deset literárně zaměřených příspěvků, které ponecháme stranou. Stručně zde uvedeme druhou, jazykovědnou část, tvořenou sedmi studiemi.

K. Hádek ve stati Komunikativní vztahy jako interpretační hledisko při klasifikaci jazykových jevů řeší otázku, zda text levočského vydání Komenského díla Orbis pictus patří do spisovné nebo kulturní slovenštiny, zda jde o text český se slovenskými prvky, či text slovakizovaný. Hodnotí ho jako text jazykově smíšený, který výrazně neovlivnil vývoj českého spisovného jazyka, nutně však patří do přípravné, předspisovné fáze spisovné slovenštiny.

M. Hirschová v příspěvku Fungování participantu ‚informace‘ u některých českých sloves mluvení podává přehled o fungování skupiny sloves rozkazovat, přikazovat, nařizovat, poroučet, zakazovat, vyzývat, navrhovat, doporučovat, radit, žádat, požadovat, prosit, pověřovat, varovat, ptát se a tázat se, majících událostní povahu a vyjadřujících záměr řečové činnosti nazvaný autorkou jako ‚odevzdání in[150]formací‘. Dochází k závěru, že schopnost nebo neschopnost konkrétního slovesa implikovat obsah informace na něm závislé vyplývá obvykle z komunikativní funkce.

M. Komárek rozpracovává v článku Ke dvěma koncepcím stavby jednoduchých slovesných tvarů v češtině své pojetí kmene, kmenotvorné přípony a osobních koncovek sloves. Havránkova-Jedličkova Česká mluvnice uvádí vedle kmenotvorných přípon značný počet variantních koncovek, zvl. v oznam. způs. přít. času a v rozkaz. způs. Komárek počet koncovek omezuje: v jeho pojetí jsou v podstatě jednotné pro všechna slovesa, zato nově zavedená pravidla obměňování kmenotvorných přípon v různých slovesných tvarech poněkud komplikují výklad o tvoření tvarů. Jeho pojetí vyzdvihuje produktivní dynamickou složku slovesné morfologie.[1]

E. Lotko ve stati O potřebě moderně pojaté rétoriky píše o současné renesanci jedné z nejstarších humanitních věd — rétoriky. V souhlase s J. Krausem[2] chápe moderně pojatou rétoriku jako interdiscipilinární obor využívající poznatky mnoha dalších vědních disciplín a poskytující informace o verbálním i neverbálním chování člověka. Nepřeceňuje formu sdělení na úkor obsahu, posiluje a zdůrazňuje rozumový aspekt sdělení, dialektické sepětí jazykové formy a věcného obsahu.

B. Bednaříková se v příspěvku K jedné specifické oblasti posesívnosti a jejímu vyjadřování v češtině a v angličtině zabývá problematikou kategorie posesívnosti. Rozpracovává ji na příkladech z české a anglické krásné literatury. Každý sledovaný jazyk vyjadřuje posesívnost zcela odlišným způsobem — pro češtinu je typické využití volného dativu, angličtina (jako analytický jazyk) uplatňuje posesívní zájmena, předložkové vazby a vazbu se slovesem have.

Také stať J. Černého Kategorie osoby ve španělštině a v češtině je zaměřena konfrontačně. Porovnává gramatickou kategorii osoby španělského a českého slovesného systému. Oba jazyky se shodují v základních protikladech v rámci slovesné kategorie osoby (s příznakovými tvary 1. a 2. os. a bezpříznakovým tvarem 3. os. jedn. č.). Nejvýrazněji se liší v tzv. zdvořilostní formě odpovídající našemu vykání.

Příspěvek J. Kasala K pojetí a repertoáru částic v české mluvnici a slovníku nastiňuje změny v pojetí částic za posledních čtyřicet let v českých mluvnicích a slovnících. Ve vývoji tohoto pojetí rozlišuje tři fáze: /1/ zařazení částic do slovnědruhového systému, /2/ zkoumání kvalitativních rozdílů mezi částicemi a jinými neohebnými slovními druhy, /3/ kvantitativní nárůst částic a zpřesňování kritérií pro jejich třídění.

Svou tematickou rozmanitostí dokumentují příspěvky jazykovědné části sborníku široký okruh zájmů svých autorů. Propracovaností a důkladnou materiálovou základnou olomouckou fakultu dobře reprezentují.


[1] Mluvnice češtiny 2, Praha 1986, s. 416n.

[2] J. Kraus, Rétorika v dějinách jazykové komunikace, Praha 1981.

Naše řeč, ročník 73 (1990), číslo 3, s. 149-150

Předchozí Světla Čmejrková: Lingvistika mezi situací a textem

Následující Eva Schneiderová: Sborník přednášek o slangu a argotu

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1