Časopis Naše řeč
en cz

Učebnice formální syntaxe a sémantiky

Jana Slavíčková

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Pro vydání v r. 1986 připravil autorský tým katedry aplikované matematiky matematicko-fyzikální fakulty UK dvě shrnující publikace: monografii anglickou[1] a česky psaný Úvod do syntaxe a sémantiky (A. Bémová, J. Borota, E. Hajičová, I. Hajičová, P. Jirků, J. Panevová, P. Piťha, M. Plátek, P. Sgall, J. Vrbová; Academia, Praha, 197 s., 22. svazek edice Studie a práce lingvistické). Ačkoli obě knihy spojuje místy až doslova dramatická aktuálnost podávaných informací, a to zejména v rámci (v nejlepším smyslu) formálně orientované části lingvistiky, celkový úhel pohledů je právě opačný. Zatímco anglická práce, určená zvláště pro zahraniční badatele, si klade za cíl vyložit koncepci a předvést práci i výsledky skupiny na pozadí současné situace jazykovědy československé i světové, Úvod, jak naznačuje i podtitul — Některé nové směry v teoretické lingvistice — a mj. také určení knihy pro studující bohemistiky a moderní filologie, naopak na pozadí výzkumů vlastních seznamuje českého čtenáře s nejnovějšími poznatky (a namnoze i s nejnovějším děním) světové jazykovědy. V časovém úseku posledních zhruba třiceti let nabízí argumenty a hodnocení, hledá podněty v otevřených otázkách teorií, zaznamenává vlivy jiných vědních disciplín.

Záběr problematiky je geograficky všestranný (ne tedy orientovaný pouze např. na výzkumy anglosaské — srov. též anglicky psaná skripta B. Palka a M. Perkinse Základy jazykovědy, Praha 1985) a uváženě výběrový. Pro studenty je příručka cenná z hlediska zpřístupnění ne vždy snadno dosažitelné primární literatury, jejímž množstvím se toto pracoviště právem může chlubit, popř. i vzhledem k odstraňování jazykových či terminologických překážek studia. V kontextu domácí lingvistiky má téměř výsadní postavení při spojování matematických a teoreticky lingvistických aparátů (zdá se však, že zvláště matematická příloha občas přesahuje středoškolské matematické dovednosti a myšlení studentů filozofických fakult). Velmi užitečná je podrobná bibliografie i systematické odkazy v samotném textu. Inspirativní je kolektivní charakter a metodická kázeň výzkumu i zpracování výsledků.

Kniha je rozčleněna do šesti kapitol a přílohy. První tři kapitoly charakterizují a zároveň „vyučují“ lingvistické metody podnícené „chomskyánskou [94]revolucí“[2] v druhé polovině padesátých let. Seznamují čtenáře s transformačním popisem jazyka — zdroji, hlavními stadii vývoje, jeho kritikou a ohlasem — a se směry na něj navazujícími (Fillmorovou pádovou gramatikou, relační gramatikou Postalovou, Perlmutterovou a Johnsonovou a lexikálně funkční gramatikou Bresnanové). Představují dále koncepce sovětských analytických modelů a modelů „smysl—text“ a funkční směry v lingvistice západní (Lambovu stratifikační gramatiku, funkční gramatiku S. Dika a funkční přístupy britských jazykovědců Firtha, Hallidaye, Lyonse, Austina, Leeche aj.). Na tyto kapitoly pak v podmínkách současné zvýšené citlivosti jazykovědy k výzkumům umělé inteligence a kognitivních věd velmi sourodě navazuje víceméně teoretický oddíl o lingvistice textu a kapitola o možnostech dnešních logických teorií při zachycování jazykových významů.

Kapitola o textu poskytuje dobrý úvod do současného stavu bádání v této oblasti, a to zvláště se zřetelem k faktu, že obdobné „učebnicové“ zpracování u nás dosud chybělo. K soudobému statusu textové lingvistiky zaujímají autoři střízlivé stanovisko. Komentují dva směry, které se v jejím rámci postupně vyhranily (chápající text jako další jednotku jazykového systému „vyšší než věta“ na straně jedné a spatřující v komunikátu určitý druh — a výsledek — sdělovací činnosti na straně druhé) a v této souvislosti upozorňují na zakladatelský význam prací Hausenblasových a Danešových u nás. Usilují o vymezení termínu text (a to v kontrastu k termínu věta), shrnují zejména problematiku koreference a aktivace zásoby znalostí, dotýkají se otázek aktuálního členění a procedurálních modelů textu. Naznačují základní obtíže třídění textů.

Formální popis jazyka se v současnosti ubírá směrem široce pojaté sémantiky (zahrnující i některé pragmatické jevy jako slovesné časy, modality, indexové výrazy[3] atp.). Jeho prozatím nejperspektivnějším nástrojem se jeví logický aparát intenzionální sémantiky, přiblížený v knize prostřednictvím koncepcí Montagua, Tichého a Materny. Jeden z nejdiskutovanějších pojmů této oblasti, tzv. možné světy, je rozpracován v porovnání se situační sémantikou.

Závěrečná kapitola, volně navazující na monografie jednotlivých členů skupiny, zachycuje současný stav teorie i empirické práce v rámci funkčního generativního popisu (upozorněme zde zvláště na pasáže o jazykových rovinách, na diskusi k lišení významu a obsahu a na pokusy o nalezení kritérií vágnosti a mnohoznačnosti).

[95]Formální popis je charakterizován jako explicitní a relativně úplný. Možná, že nás potom překvapí formulace jeho úkolu v příloze: vymezit množinu vět jazyka (gramaticky správných), přiřadit jim syntaktickou strukturu a zachytit jejich homonymii a synonymii. Jaké jsou úkoly explicitního popisu na úseku fungování, resp. užívání jazyka?

Českého čtenáře napadne po prostudování knihy otázka, jaký je objektivní podíl tzv. formální lingvistiky na jazykovědných výzkumech ve světě a jaké jsou a budou tyto proporce u nás.


[1] P. Sgall, E. Hajičová, J. Panevová, The Meaning of the Sentence in Its Semantic and Pragmatic Aspects, nakl. Academia ve spolupráci s D. Reidel Publishing Company, Dordrecht, Holland.

[2] Jazykověda bývá nejčastěji označována jako výhradně evoluční vědní disciplína. I v jejím vývoji se však objevují velmi výrazné kvalitativní předěly, ovlivňující naráz celé paradigma oboru — nástup strukturalismu, spojovaný převážně se jménem F. de Saussura, průnik formálních metod spolu se snahou imitovat přirozený jazyk na počítačích, v jejichž počátku stojí N. Chomsky (jako revoluční lze chápat i současný interdisciplinární výzkum řečové činnosti v rámci veškeré lidské činnosti).

[3] Výrazy typu já, ty, nyní, zde, …

Naše řeč, ročník 73 (1990), číslo 2, s. 93-95

Předchozí Alena Nejedlá: Další svazky bibliografie české lingvistiky

Následující Jana Hoffmannová: Monografie o jazykovém ztvárňování časových obsahů

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdm transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1