Časopis Naše řeč
en cz

Úkolky a úkolenky

Olga Martincová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Při přípravě předtisku jednoho formuláře vznikly pochybnosti, zda se má v záhlaví uvést název úkolka, nebo zda je správnější výraz úkolenka. Oba názvy se totiž jak v běžné mluvě, tak i v neoficiálním úředním styku užívají vedle sebe.

Jedním ze způsobů, jímž se uskutečňuje potřeba pojmenovat jednoduché tiskopisy, formuláře, písemná potvrzení, oprávnění, průkazy apod. mající podobu lístků, je tvoření slov na základě schématu „slovotvorný základ (jmenný, popř. i slovesný) a přípona -ka nebo -enka“. Mezi takto vzniklá pojmenování patří např. výdejka, převodka, příkazka, vratka, slevenka, neschopenka aj. Přípony -ka a -enka mají u názvů sémantického okruhu tiskopisů, listin, lístků částečně rozdílnou významovou platnost. Zakládá se na tom, že některá slova s příponou -enka označují skutečné malé lístky (srov. např. vstupenka, místenka). Proto se také u takovýchto odvozenin pociťuje význam ‚něčeho malého‘ jako význam strukturní, vyjadřovaný příponou -enka.[1] Kromě tohoto významového faktoru podílejí se na užití jedné z přípon činitelé další. Mezi ně patří např. to, že podoba s příponou -ka je obsazena jiným významem (srov. např. delegátka, tj. přechýlené jméno k delegát, a delegátka ve významu ,delegačenka‘) aj. K obecnějším činitelům patří působení formy slovotvorných struktur, kterou se vyznačují názvy jednoho významového okruhu. A ta je u názvů formulářů, listin a lístků dvojí: s příponou -ka a s příponou -enka.

V dvojí, významově nediferencované podobě názvu formuláře pro záznam pracovních úkolů, tj. úkolka a úkolenka, se projevuje, že tvoření proběhlo analogicky a za vlivu formálního činitele. Ukazuje se to zvláště na pozadí funkčně souvztažného pojmenování úkolový list. Proto také nelze mezi výrazem úkolka a úkolenka vidět zásadní rozdíl z hlediska správného, tj. regulérního, pravidelného, systémového tvoření.

Tvořaní názvů formulářů, listin, lístků je v současné době značně živé. Souvisí s produkcí těchto textů pro hospodářské, administrativní a společenské účely. Mnohé z názvů, podobně jako úkolka a úkolenka, vznikají při denním styku na pracovišti, ve sféře administrativní nebo výrobní, a proto mívají hovorový, profesní, dokonce i slangový ráz. Vzhledem k tomu, že nepatří mezi prostředky oficiálního písemného vyjadřování, je přinejmenším sporné, aby se užívaly v standardizovaných textech, jako jsou [106]formuláře. Není vhodné, aby např. tiskopis sloužící k zjišťování zájmu žáků 7. tříd základních škol o studijní a učební obory byl nadepsán administrativním profesionalismem zájemka, aby lístek, který se vyplňuje při návštěvě výrobního podniku, měl v nadpisu odchodenka atd. (Přesto se však s těmito výrazy setkáváme.) Také úkolka, resp. úkolenka nepatří mezi spisovné prostředky administrativního stylu. Proto pochybnosti tvůrců o textu formuláře byly na místě. Doporučujeme užít pojmenování úkolový list, popř. jiné vyjádření vyhovující z hlediska obsahového i z hlediska spisovnosti.


[1] Jestliže ještě poměrně nedávno bylo možné sledovat krystalizaci rozdílného uplatnění obou přípon podle toho, pro který druh názvů jsou charakteristické (konstatovalo se, že přípona -ka je charakteristická pro názvy formulářů a -enka pro názvy poukázek — srov. Tvoření slov v češtině 2, Odvozování podstatných jmen, Praha 1967, s. 666), dnes v důsledku změněných společenských podmínek tento diferenční proces slábne. Jednak názvy poukázek jako chlebenka, šatenka se staly dobově a stylově příznakovými prostředky, jednak u pojmenování lístků (jízdenka, letenka, tramvajenka apod.), zařazovaných do významového okruhu tzv. poukázek, obecně sílí pojetí úředního dokladu.

Naše řeč, ročník 72 (1989), číslo 2, s. 105-106

Předchozí Nora Obrtelová: Desikace, nebo sikace?

Následující Růžena Buchtelová: Čatní

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1