Osobní jména cizinců na diplomech

Miloslava Knappová

[Short articles]

(pdf)

-

Při významných státních výročích i výročích různých organizací, institucí, podniků atd., jakož i při různých pracovních a životních jubileích, se v ČSSR zpravidla udílejí nejrůznější vyznamenání, čestná uznání, ceny, řády, děkovné dopisy, diplomy apod. (pro zjednodušení dále jen diplom). Tyto diplomy bývají po administrativní stránce obvykle vybaveny předtištěnými formuláři, na nichž se jméno vyznamenaného — v souhlase s průvodním textem — uvádí v 3. pádě; např.: diplom se udílí Josefu Novákovi. U některých typů osobních jmen může činit uvádění 3. pádu i jisté potíže, zvláště u jmen cizích; naopak z tvaru 3. pádu vždy nepoznáme, jak zní pád první: Tomkovi (Tomek, Tomka, Tomko).

Problémy nastávají zvl. tehdy, je-li diplom určen cizímu státnímu příslušníkovi; takové diplomy se udílejí např. cizincům při výročích dlouhodobé spolupráce našich podniků se zahraničními apod. Nejde tu většinou o to, jaké jsou náležité koncovky 3. pádu u jmen a příjmení těchto cizinců (např. Wolfgangu Krausemu, Ljubenu Gezerovovi, Radojce Vasiljevové), ale o to, že osobní jméno vyznamenaného uvedené s koncovkami českého 3. pádu (a u žen nutně v přechýlené podobě příjmení, bez níž 3. pád nelze utvořit) bude na diplomu umístěném trvale v cizím státě vypadat zkomoleně a patrně nebude ani dost srozumitelné.

V takových případech by bylo nejlépe přeformulovat texty určené do ciziny tak, aby jméno a příjmení vyznamenaného mohlo být uvedeno v 1. pádě. Nabízí se např. formulace: Nositelem diplomu je jmenován (je jmenována) …, Diplom se vystavuje na jméno … apod. Je třeba dodat, že mnohé podniky navržené formulace již s vděčností přijaly.

Naše řeč, volume 71 (1988), issue 5, p. 272

Previous Ludmila Švestková: Ten toho spocívá

Next Marie Čechová: Charakteristika administrativního stylu