K nové publikaci Změněná cizí vlastní geografická jména

Alena Polívková

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Český úřad geodetický a kartografický a Slovenský úrad geodézie a kartografie vydaly publikaci Změněná cizí vlastní geografická jména (Praha — Bratislava 1986, 60 s.). Autory práce jsou I. Čáslavka, P. Hýčová a H. Štusáková. Podle informací v úvodu tento seznam změn cizích vlastních geografických jmen obsahuje jména přibližně v rozsahu školních map, a to ta, u kterých došlo ke změně po r. 1945. Seznam je rozdělen do tří částí: /1/ Seznam změněných cizích vlastních geografických jmen řazený podle dřívějších jmen, obsahující a) dříve užívané jméno, b) dnešní jméno, c) druh objektu, d) lokalizaci, danou jménem státu a území a upřesněnou geografickými souřadnicemi; /2/ Seznam změněných cizích vlastních geografických jmen řazený podle dnešních jmen, obsahující a) dnešní jméno, b) jména dříve užívaná v posloupnosti od nejnovějšího k nejstaršímu, rok změny, c) kontinent, d) stát, území; /3/ Seznam změněných českých jmen států a nesamostatných území, obsahující vývoj podob jmen od dřívějších k dnešním a abecední seznamy všech jmen států a nesamostatných území s odkazy na první část, a to v češtině a ve slovenštině.

Jména jsou uvedena v oficiální podobě, pouze jména států jsou uvedena v běžně užívané zkrácené podobě. Jména z nelatinkových písem jsou přepsána do latinky podle zásad užívaných Názvoslovnou komisí při Českém úřadě geodetickém a kartografickém a Názvoslovnou komisí pri Slovenskom úrade geodézie a kartografie. U českých podob je uveden v závorce rovněž přepis v systému pinyin, který schválila Státní rada Čínské lidové republiky, a — na III. konferenci OSN o standardizaci geografických názvů v r. 1977 — doporučila, aby se ho všeobecně užívalo. Čínská zeměpisná jména jsou zde uváděna tak, že se přepisují jednotlivé slabiky čínských slov (jmen) plně, nezkráceně, a oddělují se spojovníkem, např. Chu-che-chao-tche, Čchan-čchun, Wu-chan, ale je u nich uveden též přepis v systému pinyin, tzn. (Hohhot Shi, Changchun Shi, Wuhan Shi).

U jmen však není uváděna gramatická charakteristika, tzn. gramatický rod a číslo. A to je jistě škoda, neboť pojmenování převzaté z cizího jazyka je třeba do jazyka přejímajícího, v našem případě do češtiny, začlenit. Slovotvorná a morfologická adaptace cizích zeměpisných jmen je totiž v těsné souvislosti s podobou pravopisnou. Přestože grafické adaptaci podléhají tato jména v podstatě ojediněle, tvaroslovně se přizpůsobují češtině (slovenštině) většinou všechna jména, tzn. že je také skloňujeme a přiřazujeme je [254]k některému domácímu skloňovanému vzoru (nebo typu). Pro potřebu denní praxe by proto bylo vhodné, aby příručka uváděla i tyto údaje a přispěla tak k jednotnějšímu začleňování cizích zeměpisných jmen do českého (slovenského) kontextu, což by jistě bylo žádoucí. Gramatický aparát u seznamů zeměpisných jmen tohoto druhu nelze proto chápat z hlediska uživatele za nadbytečný. Publikaci Změněná cizí vlastní geografická jména považujeme za velice užitečnou.

Naše řeč, volume 71 (1988), issue 5, pp. 253-254

Previous František Štícha: O přívlastku volném a těsném

Next Jana Slavíčková: Trojdílný anglicko-český slovník