SAK a MaK

Josef Štěpán

[Short articles]

(pdf)

-

J. Hrbáček v monografii Jazykové zkratky v češtině (Praha 1979, rec. M. Sedláček, NŘ 67, 1984, s. 203—207) přesvědčivě ukázal, že zákonitosti tvoření zkratek v češtině jsou pevně dány systémem češtiny, ale že základní z těchto zákonitostí jsou určovány rozvojem jazyka jako společenského jevu. To se projevuje i u výrazů SAK a MaK, s nimiž se setkáváme v poslední době častěji v administrativní, publicistické a odborné stylové oblasti a jež pronikají i do oblasti běžně dorozumívací. Výrazy SAK a MaK vznikly v písemné formě češtiny nově, takže je zmíněná monografie neuvádí. Neobsahuje je ani Slovník spisovné češtiny v seznamu nejběžnějších zkratek a značek s kodifikační platností. Proto se jimi zabýváme v tomto příspěvku.

Starší z obou výrazů je — v Hrbáčkově terminologii — iniciálové zkratkové slovo SAK. Je to zkrácené označení Socialistické akademie ČSSR, jednotné dobrovolné společenské organizace Národní fronty, která vede k osvojování poznatků z oblasti politiky, vědy, kultury a techniky a k jejich uplatnění v praxi. Výraz SAK je možno zařadit pod Hrbáčkův pojem iniciálové zkratkové slovo přechodového charakteru: jednak z hlediska genetického je iniciálovou zkratkou, která vznikla z počátečního písmene prvního slova a dvojice písmen na začátku druhého slova výchozího sousloví Socialistická akademie, jednak při zvukové realizaci má tendenci stát se zkratkovým slovem, tj. skloňovat se ve větě.

Vznik iniciálového zkratkového slova SAK je dán pravděpodobně hlavně faktory společenskými a psychologickými. Socialistická akademie byla založena r. 1952 pod názvem Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí. Ve stylové oblasti běžně dorozumívací byla nazývána „společností s dlouhým jménem“. V r. 1965 byla přejmenována na Socialistickou akademii ČSSR. Nový název je podstatně kratší, než byl název z r. 1952. S ním se však objevilo v písemné formě češtiny v administrativní stylové oblasti i příslušné iniciálové zkratkové slovo SAK. To se rozšířilo do publicistické stylové oblasti, nacházíme ho běžně v tisku a televizi.

V psaných textech administrativních a publicistických je iniciálové zkratkové slovo SAK svými velkými písmeny výrazně odlišeno od jiných slov, která nejsou psána velkými písmeny. O toto odlišení [111]autoři asi hlavně usilovali, zároveň ovšem chtěli bezpochyby vytvořit slovo pro oficiální dorozumívání. Nevzali však v úvahu, že češtinu užíváme i v mluvené formě, že výraz SAK můžeme vyslovit nejen es-á-ká, ale i sak. Členové Socialistické akademie dnes užívají v běžně mluvených, neoficiálních projevech větu Jdu do SAKu. Vzniká asociace s apelativem sak, tj. význam ‚pytel vůbec‘. Takovou větu lze hodnotit jako „hantýrku“, věta sama o sobě je pro nečleny Socialistické akademie nezáměrně nesrozumitelná, v mimojazykovém kontextu působí komicky, parodicky apod. Ukazuje se tedy, že iniciálové zkratkové slovo SAK nebylo utvořeno vhodně.

Stejně nevhodný je i jiný typ iniciálového zkratkového slova — MaK. Jde o zkrácené pojmenování kulturně výchovného systému, zvaného Mládež a kultura, který se začal po r. 1970 uvádět v život nejprve v Severočeském kraji. Také toto zkratkové slovo se objevilo v písemné formě jazyka; jeho pronikáním do mluvené formy vznikají obtíže.

V češtině se šíří v souvislosti se složitou organizací moderního života neustále nová zkratková slova. Pokusili jsme se stručně ukázat na zvláštnosti psané a mluvené podoby (formy) češtiny při jejich užívání. Už při vzniku zkratkových slov v písemné podobě jazyka je třeba si uvědomovat, že se budou užívat i v mluvené formě, a je nutno na nevhodná zkratková slova upozorňovat také z tohoto hlediska. Rozšíří-li se do mluvené češtiny, je již pozdě tato slova kritizovat. Usilujme o kultivování jazykových projevů v administrativním stylu, v němž zkratková slova SAK a MaK vznikla.

Naše řeč, volume 71 (1988), issue 2, pp. 110-111

Previous Jiří Kraus: Cukety

Next Alena Polívková: Třídnická, nebo třídní hodina?