Soutěž mladých jazykovědců v Brně

Zuzana Majerčáková, Nora Obrtelová

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Na stránkách Naší řeči jsme byli již několikrát[1] informováni o soutěži mladých jazykovědců pražského Ústavu pro jazyk český ČSAV. Také na brněnském pracovišti se pravidelně od r. 1980 koná soutěž o nejlepší vědeckou práci mladých pracovníků společenskovědních pracovišť ČSAV. V listopadu 1986 byla poprvé uspořádána formou jednodenní konference, na které dvacet soutěžících představilo výsledky své odborné činnosti. V jazykovědné sekci se sešlo celkem devět prací, které autoři ústně předvedli krátkými autoreferáty. Poté následovala diskuse. Soutěžní práce hodnotila odborná komise pod vedením dr. J. Balhara, CSc.

Stanislava Kloferová se ve své studii zabývala mluvou mladé generace v šesti obcích severomoravského pohraničí. Materiál, získaný na základě morfologicky zaměřeného dotazníku a ze souvislých mluvených projevů, přesvědčivě dokazuje, že se úzus severomoravského pohraničí formuje pod silným vlivem prestižního jazykového útvaru — spisovné češtiny. Přínosem je autorčino zjištění, že míru výskytu nářečních prvků ovlivňuje vzdálenost pohraniční lokality od kompaktního nářečního osídlení. Předložená studie bude zahrnuta do připravované kandidátské disertační práce Jazyková situace v nově osídleném severomoravském pohraničí.[2]

Zuzana Majerčáková na konferenci referovala o dotazníku pro výzkum nářeční slovotvorby a podala nástin problematiky slovotvorného dialektologického výzkumu. Její příspěvek tvoří část šíře koncipované kandidátské disertační práce Tvoření slov ve východomoravských nářečích. Vzhledem k tomu, že studií o této problematice není mnoho, opírá se autorka o bádání z oblasti spisovného jazyka. Zkoumané slovotvorné a pojmenovací kategorie a prostředky jsou v dotazníku uspořádány tak, aby umožnily zjistit typické rysy nářečního tvoření slov a jeho shody se spisovnou slovotvorbou.

Nora Obrtelová se ve svém příspěvku[3] snažila postihnout onomastickou problematiku (tvoření, typologii a onymické funkce názvů městských sídlišť na Moravě) z hlediska jazykové kultury. Analýza materiálu na zá[250]kladě sémantické motivace a frekvenční údaje o jednotlivých typech názvů umožnily autorce poukázat na specifičnost sídlištních názvů. Z formální analýzy bylo možno určit, které strukturní typy názvů plní dobře své onymické funkce a kterým by se názvoslovné komise měly při volbě nových názvů vyhýbat. Materiálu, jeho klasifikace i analýzy je tedy možno využít jak v teoretickém výzkumu vlastních jmen, tak v praktické činnosti, např. v názvoslovných komisích při příslušných národních výborech.

Libuše Čižmárová ve svém příspěvku[4] upozornila na mezery v jazykovědné kodifikační literatuře, která neinformuje o čísle všech místních jmen zakončených na -ice. Jádro její práce tvoří typologie místních jmen na základě vztahu mezi původem jména a jeho gramatickým rodem.

Renata Povolná představila na konferenci soubor krátkých článků, v nichž se zaměřila na vývojové tendence některých slovesných a předložkových vazeb (např. diskutovat něco / diskutovat o něčem, vazby předložky na v místních významech aj.). Objasnila a zdůvodnila změny, ke kterým u nich dochází, a snažila se stanovit jejich funkční stylistickou oblast.

Petr Peňáz referoval o práci zabývající se vojenskou mluvou.[5] Tento nestrukturní, ze sociolingvistického hlediska velmi zajímavý jazykový útvar definuje jako „souhrn všech jazykových prostředků, které představují odchylku od spisovné nebo stylistické normy, a přesto jsou ve vojenské societě chápány jako přípustné nebo náležité“. Takto široce vymezený útvar dále dělí na vojenský jazyk (písemný a hovorový) a na vojenskou sociální mluvu (profesní a slangovou). Analyzuje bohatý soubor souvislých promluv a vypočítává typické rysy vojenské mluvy (hromadění omezeného počtu lexikálních a frazeologických prostředků, zejm. vulgarismů, silnou interferenci češtiny a slovenštiny, nadměrné užívání zkratek a zkratkových slov a rozpad syntaktické výstavby výpovědi).

Ludmila Hanzíková se soustředila na etymologické názvy kalhot v češtině. Materiál čerpala ze své kandidátské disertační práce Slovanský podíl na vývoji české oděvní terminologie a zpracovala ho z hlediska sémantické motivace. Sledovala názvy spisovné, historické a dialektické a srovnávala je se synonymy téže motivace z jiných slovanských jazyků (ovšem jen tehdy, pokud byla tato synonyma přejata do češtiny).

Ilona Janyšková přednesla příspěvek s názvem Motivace pojmenování dubu ve slovanských jazycích, v němž se pokusila podat etymologii těchto názvů a jejich sémantický vývoj. Soubor názvů rozčlenila do několika skupin podle sémantické motivace — např. podle celkového vzhledu a vzrůstu, podle barvy, podle plodů, podle vlastností dubového dřeva a jeho použití. Část práce je věnována slovanským podobám praslovanského pojmenování pro dub, jehož výklad působí největší nesnáze. Autorka uvádí různé [251]etymologie a zaujímá k nim své stanovisko. Její příspěvek je částí připravované kandidátské disertační práce K názvům stromů ve slovanských jazycích.

V referátu Heleny Karlíkové byl zachycen bohatý soubor pojmenování pláče ve slovanských jazycích — jak výrazů současných, tak výrazů nářečních a doložených jen ve stč. památkách. Slovanská synonyma s významem ‚plakat‘ dělí autorka do několika skupin podle původu a podle motivace. Nejpočetnější jsou slovesa onomatopoická a expresívní. Také příspěvek H. Karlíkové představuje část rozsáhlejší kandidátské disertační práce Slovanské výrazy pro citové stavy.

Z celkového kladného hodnocení konference a z bohaté diskuse vyplynul závěr konat soutěž touto formou i v příštím roce. Odborná komise i všichni účastníci se domnívají, že tato akce přispěje ke zvýšení aktivity mladých brněnských pracovníků a ke zvýšení úrovně jejich vědecké práce.

---

[1] Informace o I.—III. ročníku viz J. Hoffmannová, A. Polívková, Konference mladých jazykovědců, NŘ 63, 1980, s. 210—214; A. Polívková, J. Nekvapil, Soutěž mladých jazykovědců, NŘ 66, 1983, s. 250—253; I. Svobodová, J. Nekvapil, Konference mladých jazykovědců, NŘ 69, 1986, s. 26—28.

[2] Srov. S. Kloferová, O mluvě mladé generace v nově osídleném severomoravském pohraničí v tomto čísle NŘ, s. 237—248.

[3] V úplnosti bude příspěvek otištěn ve sborníku z II. celostátního semináře Urbanonymia na vysokej škole a v učiteľskej praxi (konaného 8.—10. 10. 1986 v Modré).

[4] Srov. L. Čižmárová, Ty, či ta Nedvědice? NŘ 68, 1985, s. 229—233.

[5] Srov. P. Peňáz, Poznámky k češtině ve vojenském prostředí, NŘ 70, 1987, s. 131—140.

Naše řeč, volume 70 (1987), issue 5, pp. 249-251

Previous Stanislava Kloferová: O mluvě mladé generace v nově osídleném severomoravském pohraničí

Next Alois Jedlička: Kniha o životě a díle Jana Gebauera