Časopis Naše řeč
en cz

Držeti se

[Hovorna]

(pdf)

-

(F. K. S.) Ve větě »humanitou se nedrží stát« není slovesa »držeti se« užito nesprávně. Významový základ tohoto výrazu jest hledati ve rčeních jako »držeti se něčeho, držeti se břehu, držeti se něčeho zuby nehty«, v nichž sloveso »držeti se« nabylo významu »nespouštěti se čeho, vydržeti při něčem, vytrvati v čem« a p.« »Drž se« říkáme nejen tomu, kdo sedě na drkotajícím voze má co dělati, aby nespadl, ale pak i tomu, kdo se chystá podniknouti něco, k čemu je třeba vytrvalosti, nebojácnosti, statečnosti, aby svou věc neprohrál. »Pevnost se držela celý rok« znamená »vytrvala v obraně, nevzdala se«, »jablka se v sklepě dlouho neudržela« znamená »v dobrém stavu nesetrvala« a p. Ten smysl má i věta »humanitou se nedrží stát«, t. j. humanitou netrvá, humanita není podmínkou jeho existence. — Proč ve vojenském názvosloví je užito slova probiják, a ne »probiječ«, je nasnadě; vedla k tomu patrně analogie podobných dvojtvarů jako zabiječ (kdo zabíjí) a zabiják (nástroj), utěrač a utěrák, tesač a tesák, vazač a vazák a p. — Říkati místo »to nařízení platí pro okres X« raději »platí okresu X.« by nebylo správné, protože »platiti někomu« znamená v češtině vždycky jen výkon placení (v. N. Ř. III, 33); ve větě »to nařízení platí pro okres X« má však sloveso »platiti« význam absolutivní »míti platnost, býti platen« a předložkový pád s »pro« omezuje platnost [215]tohoto slovesa určitým směrem, tak jako na př. ve výrazech »to je jen pro mne, slunce svítí pro každého« a p. —

Naše řeč, ročník 4 (1920), číslo 6-7, s. 214-215

Předchozí Doručiti

Následující Fraseologie