Časopis Naše řeč
en cz

Doručiti

[Hovorna]

(pdf)

-

(J. Č.) Ručiti má v češtině staré i lidové jen významy vztahující se k ručení, rukojemství; stejně i složeniny zaručiti, vyručiti (= ručením někoho nebo něco právně vyprostiti). Doručiti jako slovo opravdu české by podle toho mohlo znamenati jen »až do konce ručiti.« Rčení »doručiti list, peníze« atp. vzniklo v nové době překladem něm. einhändigen; Jungmann, jenž toto slovo výslovně označuje jako nové, má doklad jen ze Sychrovy fraseologie (1821—22), také nové slovníky a brusy na ně pohlížejí s nedůvěrou. Kde se ozve v ústech člověka prostého, pochází z úředního slohu. Dobré staré slovo je dodati, jehož starý jazyk užívá asi stejně jako jazyk dnešní; říkalo se dodati peníze (= doplatiti; po česku se také dodává = doplácí drobnými na větší peníz při koupi), dodávati zboží atd. A také se »dodávaly« listy, jak vidíme z dokladů Jungmannových a Gebauerových; místo dnešního »doručitele« měli naši předkové dodatele (na př. Arch. č. 21, 323 z r. 1459—66, 8, 102 z r. 1472, 6, 95, z r. 1479) nebo dodavatele listu (21, 393 z r. 1475). To jsou slova, kterými i my bychom stačili, a každý Čech by jim rozuměl. Říká-li se poplatku za dodání »doručné«, je to slovo jistě neobvyklé a nepěkné. Kdo chce mermomocí jediné slovo, může říkati dodavné; ostatně plat za dodání je přece ještě kratší než něm. Zustellungsgebühr nebo Einhändigungsgebühr, třebas to byla tři slova.

Naše řeč, ročník 4 (1920), číslo 6-7, s. 214

Předchozí Doplněk

Následující Držeti se

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1