14. seminář Záhřebské slavistické školy

Miloslava Knappová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Letní školy slovanských studií, pořádané pro zahraniční slavisty, mají svou tradici nejen v ČSSR, ale i v jiných slovanských zemích. Nebude patrně [46]bez zajímavosti, porovnáme-li pražskou Letní školu slovanských studií, o níž jsou čtenáři Naší řeči v posledních letech pravidelně informováni,[1] s jedním během školy organizované jinde, a to v Jugoslávii.

14. seminář Záhřebské slavistické školy se uskutečnil v době od 15. 7. do 3. 8. 1985 v Dubrovníku a v Záhřebě. Jeho tradičními pořadateli byli Mezinárodní slavistické centrum Charvátské socialistické republiky, Záhřebská slavistická škola a filozofická fakulta Univerzity v Záhřebě.

Tento seminář věnovaný charvátštině je jedním ze čtyř tradičně pořádaných a vzájemně propojených seminářů v SFRJ. V době od 2. 7. do 14. 7. 1985 mu předcházel Seminář slovinského jazyka, literatury a kultury na filozofické fakultě v Lublani a paralelně na něj navazovaly další dva semináře: Seminář makedonského jazyka, literatury a kultury (3. 8.—24. 8. 1985), pořádaný Univerzitou Cyrila a Metoděje ve Skopji, a Jugoslávský seminář pro zahraniční slavisty (1. 8.—21. 8. 1985 v Zadaru a Mariboru), organizovaný Slavistickým ústavem filozofické fakulty v Zadaru.

Záhřebská slavistická škola je věnována především výuce charvátského jazyka a literatury; nepovinně mohli její účastníci navštěvovat i semináře slovinštiny, makedonštiny a staroslověnštiny.

Výuka charvátštiny se — podobně jako výuka češtiny na LŠSS v Praze — děje formou specializovaných seminářů a lektorátů. Pro začátečníky a mírně pokročilé je organizován pomocí audiovizuální „globálně strukturní metody“ kurs intenzívní výuky mluveného jazyka, včetně základů gramatiky (jeho podkladem bylo sledování magnetofonových nahrávek různých dialogů doprovázejících kreslený film); na ně navazují kursy konverzační. Specializované semináře probíhaly tři, a to seminář lingvistické a jazykověstylistické analýzy starých charvátských textů, seminář současného spisovného jazyka a seminář věnovaný jazykové a stylistické analýze literárních textů.

Semináře probíhaly od pondělí do pátku a vždy na ně navazovala přednáška (jedna, výjimečně dvě); sobota byla věnována pouze přednáškám. Na rozdíl od pražské LŠSS, kde paralelně probíhají přednášky dvě (jazyková a literární či historická), organizuje Záhřebská letní škola v pravidelnou denní dobu pouze jednu přednášku.

Přednášky byly seskupeny do několika vzájemně navazujících, historicky zaměřených tematických celků, v r. 1985 inspirovaných převážně 1100. výročím Metodějovy smrti. První přednáškový cyklus byl nazván Charvátští hlaholité — strážci cyrilometodějského dědictví. Tvořilo ho sedm přednášek, a to Hlaholismus a cyrilometodějská tradice v dějinách charvátské knihy a kultury (E. Hercigonja), Středověký hlaholský homo faber (B. Fučić), Cyrilometodějská tradice v tiskařském umění (A. Nazorová), Knižně jazyková bádání charvátských hlaholitů (S. Damjanović), Ně[47]které problémy charvátské středověké prózy (D. Fališevacová), Legendy a hagiografie v literatuře charvátského středověku (I. Petrovićová) a Středověké právní spisy a zápisy (J. Bratulić).

Charvátská gramatická tradice se nazýval druhý cyklus, obsahující pět přednášek. Byly to: Fonologie a grafika v Gramatice Bartola Kašiće (R. Katitić), Popis fonologie v Križanićově Gramatice (M. Moguś), Popis fonologie v prvních slavonských gramatikách ilyrismu (J. Vončina) a Status fonologie v gramatice (se zvláštním zřetelem na gramatiky 2. poloviny 19. stol.) (J. Silić).

Uvedené dva hlavní tematické přednáškové cykly byly doplněny třemi kratšími. 150. výročí ilyrského hnutí byly zasvěceny přednášky Slavia meridionalis (M. Živončević) a Ilyrismus v pohledu filozofie romantismu (M. Solar).

Poslední dva cykly měly literární zaměření. Cyklus Cyrilometodějská tradice v jugoslávském písemnictví obsahoval přednášky: Některé estetické kategorie společné Metodějově škole a škole Savy Nemanjiće (L. Juhasová), Bosenské středověké kodexy a cyrilometodějská literárně jazyková tradice (H. Kunová), Korespondenti Vatroslava Oblaka o pravlasti staroslověnského jazyka (D. Stefanija) a Stopy cyrilometodějské působnosti (u pramene slovinského spisovného jazyka) (A. Šljivarić). Poslední cyklus Fuga Krležiana byl zasvěcen klasikovi charvátské literatury Krležovi dvěma přednáškami S. Lasiće: Miroslav Krleža a jeho kritici od „Plamene“ do „Knižní republiky“ (1919—1923) a Tři moderní pohledy na Erasma Rotterdamského: Huizingův, Zweigův a Krležův.

Výuková část 14. semináře Záhřebské slavistické školy byla doplněna bohatým a pestrým programem kulturním, který obsahoval divadelní představení, koncertní a recitační večery známých charvátských umělců, vernisáž čtyř výstav soudobých výtvarných umělců (malířů, sochaře a keramičky), besedy se spisovateli i dva celodenní výlety, a to do okolí Dubrovníka a Záhřeba.

Semináře se zúčastnilo 96 zahraničních slavistů z 24 států (z toho ze šesti socialistických), převážně učitelé a studenti slavistiky.

Seminář měl velmi dobrou odbornou i kulturně společenskou úroveň a nepochybně splnil plánované cíle pořadatelů i představy účastníků. O hladký průběh jeho organizace se zasloužilo zkušené vedení, v jehož čele již po léta stojí ředitel Mgr. M. Kuzmanović a jeho zástupce doc. dr. S. Damjanović.

---

[1] Viz J. Petr, Letní škola slovanských studií, NŘ 66, 1983, s. 45. — P. Mareš, 27. běh Letní školy slovanských studií, NŘ 67, 1984, 151n. — V. Petráčková, Sborník Letní školy slovanských studií, NŘ 67, 1984, s. 148n.

Naše řeč, ročník 69 (1986), číslo 1, s. 45-47

Předchozí Rostislav Landsman: Letní škola slovanských studií v Brně

Následující Jiří Nekvapil: K významu a užívání výrazu vingl