Libuše Olivová-Nezbedová
[Drobnosti]
-
V Pravidlech českého pravopisu, Praha 1977, s. 66—67, v odst. 3 jsou zásady psaní velkých písmen ve vlastních jménech. O místních jménech s určením předložkovým se praví: „V určení předložkovém se předložka píše vždy s malým písmenem; obsahuje-li výraz po předložce jméno vlastní, píše se s velkým písmenem jen toto jméno (Hněvkovice na levém břehu Vltavy, Rokytnice v Orlických horách, Kunovice u Uherského Hradiště), jinak píšeme s velkým písmenem jen první slovo po předložce (Kostelec nad Černými lesy)“.
Z této formulace vyplývá, že v příkladu Kostelec nad Černými lesy se spojení černé lesy chápe jako apelativní dvouslovný výraz. To ovšem neodpovídá skutečnosti, neboť Černé lesy u Kostelce jsou jménem pomístním, tedy jménem vlastním. O tom svědčí doklady uváděné A. Sedláčkem ve Snůšce starých jmen (Praha 1920, s. 127): „Černý les (1348—1446) neb Černé lesy (1471 atd.) lesy okolo Kostelce, jenž odtud zván byl na Černém lese…“, jakož i doklady u A. Profouse (Místní jména v Čechách I2, Praha 1954, s. 321). Příklad Kostelec nad Černými lesy je tedy na téže úrovni jako Pravidly uváděný příklad Rokytnice v Orlických horách. Je proto ho třeba nahradit příkladem jiným, pokud vůbec mezi českými místními jmény existuje. Místní jméno Hněvkovice na levém břehu Vltavy je totiž název zcela výjimečný, vymykající se ze soustavy českých místních jmen.
Od psaní místního jména Kostelec nad Černými lesy v Pravidlech se bohužel odchyluje jeho pravopisná podoba uváděná ve statistických lexikonech, jejichž údaje jsou závazné pro úřední podobu místních jmen; v nich se vždy píše Kostelec nad Černými Lesy (viz i poslední Statistický lexikon obcí ČSSR 1974). Protože Pravidla českého pravopisu jsou závazná pro všechny česky psané publikace, mělo by být i ve statistických lexikonech uvedeno místní jméno ve znění Kostelec nad Černými lesy.
Naše řeč, ročník 68 (1985), číslo 4, s. 223
Předchozí Ludmila Švestková: Mlezivo
Následující Alena Polívková: Miguel de Cervantes Saavedra