Časopis Naše řeč
en cz

Mlezivo

Ludmila Švestková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Na rozdíl od dob dřívějších, kdy lidé žili daleko více v sepětí s venkovským hospodařením, nejsou dnes většině lidí vlivem celkového společenského a průmyslového rozvoje zemědělské termíny nijak blízké. Mezi taková slova nepříliš známá patří i výraz mlezivo, který proto už v Slovníku jazyka českého (Praha 1978) ani nenajdeme.

Tento výraz dodnes označuje první mléko krávy po otelení. V lidové mluvě se vyskytuje v různých obměnách jako mlzevo, mledzivo, mladivo i mlíz. Setkáme se s ním i v ostatních slovanských jazycích (např. slovensky mledzivo, polsky młodziwo i mleziwo, rusky molozivo aj.). V jižních Čechách podobně jako kdysi ve staročeštině se užívá v ženském rodě (ta) mleziva.[1]

Moravská forma mlzevo nám připomene sloveso mlzati (tj. sáti). Podle Bartoše[2] tele mlze. Lze předpokládat, že praslovanský tvar melzivo vznikl od slovesa mlzati. Svým indoevropským kořenem souvisí ovšem i se slovem mléko (německy Milch, anglicky milk ap.) a latinským mulgere (tj. dojiti). Vždy však bylo mlezivo odlišováno od vlastního mléka a někdy považováno i za magicky nečisté.[3] V pastevecké kultuře v karpatské oblasti byl užíván starý románský termín pro první mléko po porodu — latinsky colostrum (u nás známý spíše ze zdravotnických příruček). Do našich nářečí na východní Moravě se toto slovo dostalo v podobě kurástva, kuřástva apod. Podle toho se pak jmenuje polévka z kurástvy kurásla.

Jiný nářeční termín — šara — užívaný na polském pomezí, odpovídá polskému názvu siara i našemu síra. V obou případech jde snad původně o označení podle barvy.[4] Podle žluté barvy mleziva vzniklo i pojmenování bronzové mléko. Mlezivo je totiž žluté a husté (první den). Od tohoto hustého mleziva se v Čechách lišily řidší zdojky, tj. zbytek mléka (mleziva) v dalších dnech, které tele nevycucalo, a proto se zdojuje (vydojuje) — voddojky. V moravských nářečích se setkáváme s výrazem zdojky i pro označení mleziva samého.

Kromě uvedených jednoslovných výrazů se vyskytují porůznu i opisná označení jako mladé mléko nebo v severních Čechách verzavý mlíko neboli verzauka. Z té se pekl vrzanec či vrzák. Někdy se používalo názvů takových jídel i k pojmenování mleziva; např. medvěd (nedvěd), pumpr, radovánek (radvan), ba i kucmoch. Mladá generace nahrazuje dnes tyto staré názvy spisovným slovem mlezi[223]vo, které také rozšiřuje svůj význam i na zdojky (v krajích, kde se lišilo mlezivo od zdojků).


[1] Srov. J. Gebauer, Slovník staročeský, díl II, Praha 1970 s. 380; J. Jungmann, Slovník česko-německý, díl II, Praha 1836, s. 467a.

[2] Fr. Bartoš, Dialektologie moravská I, Brno 1886, s. 231; Dialektický slovník moravský, Praha 1906, s. 203.

[3] V. Machek, Etymologický slovník jazyka českého, Praha 19682, s. 368b; srov. též F. Svěrák, NŘ 34, 1950, s. 161.

[4] A. Brückner, Slownik etymologiczny języka polskiego, Warszawa 1957, s. 487: „siara i pierwsze mleko krowy (przed samem ocieleniem), równicz od koloru, …“

Naše řeč, ročník 68 (1985), číslo 4, s. 222-223

Předchozí Igor Němec: Odvaha

Následující Libuše Olivová-Nezbedová: Pravopis místního jména Kostelec nad Černými lesy