Časopis Naše řeč
en cz

O jazykové komunikaci netradičně

Naďa Svozilová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Název knížky Bohuslava Blažka Zprávy z babylónské věže (Albatros 1984, 208 s.) je stejné povahy jako knížka sama: mnoho napovídá, ale zároveň ponechává hodně na naší fantazii. Ovšemže se publikace nezabývá jen oním biblickým změtením jazyků; je věnována široké problematice jazykové komunikace a dotýká se i mnoha dalších způsobů dorozumívání. Je určena čtenářům od 12 let a své téma zpracovává způsobem ne právě obvyklým.

Už sám autorův úvod je příznačný: je nazván Výzva k nepořádku a žádá například, aby čtenáři nečetli knížku „v jednom zátahu“, ale spíše si vybírali, co je zajímá, aby se z ní ničemu neučili, protože skoro všechno určitě znají, jen si to možná dosud neuvědomili, apod. — Podívejme se tedy, o jakou knížku vlastně jde, a proč stojí za to si ji přečíst nebo alespoň prolistovat.

Přitažlivost Zpráv z babylónské věže spočívá mimo jiné v tom, že přinášejí spoustu svěžích nápadů a inspirativních postřehů k tematice dorozumívání (a nejen k ní) a že jde o text napsaný a uspořádaný značně jinak než učebnice nebo populárně vědecká pojednání. Pod označením zprávy se skrývají různé textové útvary; především jsou to samostatné výkladové kapitolky na způsob esejů nadepsané otázkami typu Proč je víc souhlásek než samohlásek? Pročnepíšemevšechnaslovadohromady? Proč nejsou všech naslo [192]vaste jnědl ouhá? Čemu se řeč podobá víc: korálkům, nebo niti? Je vůbec k řeči zapotřebí slov? Kolika způsoby se dá zároveň lhát i nelhat? Proč se nemá ukazovat? Takovýchto otázek-esejů je celkem 37; mezi ně je zařazeno 7 příběhů ilustrujících podané výklady (například: Svět bez písmen, Mlčeti zlato, Císař Já) a dále 10 her, 10 experimentů a 4 testy na procvičení nebo jako doplnění probraných poznatků. Kupříkladu v úseku věnovaném problémům hláskosloví a grafiky (s těmito termíny se ovšem v knize nesetkáme; vůbec tu je odborných termínů nemnoho) najdeme otázky jako Proč neužíváme všech hlásek stejně často? Proč je abeceda tak prolhaná? Proč se čínština nepíše hláskovým písmem? apod., příběhy O zakázané hlásce a Svět bez písmen, dvě hry (napsat: a) vyprávění, kde by všechna slova začínala stejným písmenem, b) co nejdelší vyprávění, ve kterém by se ani jednou nevyskytlo zvolené písmeno), a test (zhodnocení šesti tajných písem).

Autor rozvrhl své téma ve tři problémové okruhy, jimž odpovídá rozdělení knihy na tři části. Část první (Stavebnice neboli ČÍM) analyzuje některé dorozumívací prostředky (z oblasti hláskosloví, grafiky, tvarosloví i syntaxe) jakožto stavební materiál komunikace. Jde zejména o hlásky, písmena (a „písmeníky“, tj. abecedy), o slova (a slovníky), o věty a větné části (a „větníky“, tj. například konverzační příručky). Velmi nápadité a osvěžující jsou zde například úvahy o vztahu samohlásek a souhlásek, o prolhané abecedě (jinak píšeme, jinak vyslovujeme), o délce slov, o vztahu slova a věty a mnohé další. Některé výklady se však míjejí účinkem pro přílišnou nesoustavnost, tematickou roztříštěnost, a někdy i pro nadbytek vtipkování (Kdo vynalezl hláskové písmo? Dá se věřit slovníkům? Proč se nesestavují také větníky?) — Zatímco první část obsahuje převážně vlastní jazykovou problematiku, v druhé části pojednávající o významu některých dorozumívacích prostředků (Modely neboli O ČEM) je mnoho pozornosti věnováno právě tomu O ČEM, realitě. Máme tu například otázky Odkud pochází význam? Jak poznáváme, o čem řeč mluví? Je nějaký lék proti ztrácení významu? O čem vlastně mluví vlastní jména? apod. Jen tak „mezi řečí“ si tu ovšem přečteme i leccos zajímavého například o poezii, o definicích, o frázi, o překládání a mnoho jiného. Je zařazen i podnětný experiment s opakováním slov. — Třetí část (Hry, experimenty, testy a příběhy neboli PROČ) přináší několik syntetizujících pohledů na některé dorozumívací prostředky a řečové principy (Co když hlásky přece jen něco znamenají? Co všechno nám říká židle? Proč mluvíme tak rychle, jak mluvíme? Proč se má odpovídat celou větou? Jsou vůbec paradoxy paradoxní? apod.), i obecnější zamyšlení, např. nad jazykovou rozmanitostí, nad pravdivostí vyjadřování, nad konvencemi při komunikaci a nad fenoménem komunikování vůbec. Jako experiment se předkládá mimo jiné sepsání automatického textu.

Mezi zvláštnosti Blažkovy knížky patří zajisté také způsob, jak se tu zachází s položenými otázkami: přímé, hotové, přesné odpovědi se vlastně vůbec nikde nepodávají. Problém nadhozený příslušnou otázkou je probírán [193](esejistickou formou) pomocí různých paralel, dalších otázek, posuzován z rozmanitých hledisek, ilustrován příklady i protipříklady, zpochybňován, až i obrácen ve svůj protiklad, a takto je nepřímo — a ovšem i dosti nezávazně, se značnou lehkostí pera — vymezována platnost jednotlivých poznatků. Samozřejmě se počítá s aktivitou čtenářů. (Proto nelze u knihy přesněji stanovit stupeň její čtenářské náročnosti.)

Zprávy z babylónské věže lze přečíst, popřípadě pouze letmo prohlédnout jen jako zajímavý, velmi živě a čtivě podaný exkurs do nejrůznějších oborů spjatých s verbální i neverbální komunikací, jako určitý druh zábavně poučné publicistiky, ale lze si z nich odnést i něco více. Můžeme se třeba nakazit odvahou vidět věci a jevy kolem sebe i uvnitř sebe nekonvenčně, klást bez zábran všechny otázky, které nás napadnou, i když vypadají naivně, dětinsky, nebo zase příliš složitě. Takovéhle „mladistvé hloubání“ bychom měli u sebe podporovat: někdy se tak podaří přijít i k zcela novým, netušeným poznatkům nebo postřehům. — Blažkovy Zprávy svým způsobem oslovují všechny, kdo se zaujetím nahlížejí do mathesiovské „podivuhodné dílny jazyka“ (tedy i lingvisty — profesionály). Je nesporné, že tato knížka mnohá taková nahlédnutí docela úspěšně zprostředkovává a k dalším inspiruje.

Naše řeč, ročník 68 (1985), číslo 4, s. 191-193

Předchozí Jiři Kraus: O jazyce — nejen pro mladého čtenáře

Následující František Štícha: Nová knížka o jazykové komice

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1