Časopis Naše řeč
en cz

Dobrý příklad jazykovědné encyklopedie

Miloslav Sedláček

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Při ohromném množství informací, které má lidstvo v současnosti k dispozici, jsou velmi vítány publikace, které umožňují získat souhrnný přehled o některém z četných oborů lidského vědění. Jestliže dříve k tomu postačily univerzální naučné slovníky nebo encyklopedie, v poslední době se velice zvýšil počet specializovaných encyklopedií oborových. I u nás jich za poslední čtvrtstoletí vyšly desítky. Zatím mezi nimi není encyklopedie věnovaná jazyku a jazykovědě, ač je zřejmé, že by potřebná byla. Nepřekvapuje proto, že se už objevila výzva k jejímu vypracování.[1] Nežli se k tomu přistoupí, bude jistě zapotřebí seznámit se s díly stejného zaměření, která již vznikla jinde, a uvážit, jaký typ takového díla by byl u nás nejvhodnější.

Jazykovědná encyklopedie může být pojata např. jako obecné poučení o jazycích a základních otázkách jazykovědy, anebo se může primárně zaměřit na jeden jazyk. Látka pak může být rozvržena do vhodně vybraných hesel, obvykle sestavených abecedně, anebo může být podána soustavněji ve velkých celcích uspořádaných věcně podle hledisek při popisu jazyka obvykle uplatňovaných. Jako příklad abecedně uspořádané encyklopedie věnované jednomu jazyku je možno z poslední doby uvést publikaci ruskou nebo polskou.[2] Jsou to solidně zpracovaná díla, která poskytují informace nejen o jazyce, jemuž jsou věnována, nýbrž i základní poučení o mnohých otázkách obecně lingvistických, takže zvláště studentům jazyků mohou být velice prospěšná.

Pozornost si zaslouží také nová encyklopedie s názvem Deutsche Sprache, vydaná v Německé demokratické republice v r. 1983.[3] Názvem připomíná dílo [158]obdobného zaměření, které vyšlo r. 1969 ve dvou svazcích. Avšak nová, jednosvazková encyklopedie (o 724 stranách) je právem označena jako první vydání, protože její text byl zpracován zcela nově a také autorský kolektiv se značně změnil (tvoří jej 19 jazykovědců). Na rozdíl od encyklopedie ruské a polské není uspořádána alfabeticky, látka je rozvržena do čtyř hlavních oddílů.

První je nazván Jazyk, německý jazyk, jazykověda a probírají se v něm obecnější otázky. Druhý má název Systém současné němčiny a je pojat dost široce. Začíná úvahami o jazyce jako systému, o vztahu jazykového systému a textu, dále se podává základní poučení o německé fonologii, morfologii, syntaxi, tvoření slov a slovní zásobě, pozornost se věnuje i onomastice a pravopisu (včetně úvah o možnosti reformy německého pravopisu). Třetí část je nadepsána Němčina ve společenské realitě. Začíná výkladem o úloze jazyka v komunikaci a v jejích různých formách, pokračuje přehledem útvarů německého jazyka, podává základy stylistiky a zabývá se využíváním jazyka k ovlivňování adresátů jazykových projevů, tzv. jazykovou manipulací. Poslední část je zaměřena převážně historicky, pojednává se v ní o vzniku a vývoji němčiny od nejstarších dob do současnosti. Kniha obsahuje šestnáctistránkovou obrazovou přílohu (převážně fotografie ukázek ze starších textů a podobizny významných německých jazykovědců), do textu je zařazeno několik mapek a závěr tvoří dosti podrobný soupis jazykovědné literatury a věcný rejstřík.

Encyklopedie němčiny působí sympatickým dojmem, je přehledná, rozvržení látky je účelné a většina výkladů je podána přístupně. Jestliže se pro budoucí encyklopedii českého jazyka zvolí obdobné uspořádání, najdou její autoři v encyklopedii němčiny četné užitečné podněty.


[1] Viz J. Chloupek, Stav a perspektivy popularizace jazykovědných poznatků, NŘ 66, 1983, s. 253—256.

[2] Russkij jazyk, enciklopedija, Moskva 1970; Encyklopedia wiedzy o języku polskim, Wrocław — Warszawa — Kraków — Gdańsk 1978.

[3] Kleine Enzyklopädie Deutsche Sprache, Leipzig 1983.

Naše řeč, ročník 68 (1985), číslo 3, s. 157-158

Předchozí Jana Hoffmannová: O ztvárnění mimojazykové skutečnosti v jazykovém projevu

Následující František Štícha: Nad novou populárně naučnou knížkou o jazyce

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1