Agrodesign

Karel Kamiš

[Drobnosti]

(pdf)

-

Před několika lety vyšel v tomto časopisu v Drobnostech článek o užívání a významu slova design a jeho odvozenin, totiž konatelského jména designer, příd. jména designerský a příslovce designersky.[1]

Náš příspěvek jako doplněk k uvedenému článku chce ukázat na další rozšíření tohoto výrazu a na to, jak tento výraz zdomácňuje v české slovní zásobě.

Autorka uváděla, že slovo design je v angličtině mnohoznačné, že má v češtině více ekvivalentů (‚rozvrh nebo plán, záměr, úmysl či vzor, střih‘ ap.).[2] Ukazovala, že terminologické spory o vymezení původní podoby slova design nejsou ještě ukončeny (podobně to konstatovala i poznámka redakce k tomuto příspěvku). Uváděla, že se slova design užívá především v oblasti průmyslové výroby, že je to výraz pro užitkovou estetiku v průmyslu.

Slovník spisovné češtiny má uvedeno slovo design s významem ‚výtvarný návrh průmyslového výrobku‘,[3] podobně Slovník cizích slov[4] uvádí výraz průmyslový design s vymezením ‚tvůrčí činnost, jejímž cílem je určit vlastnosti formy průmyslových výrobků a jež směřuje k obsáhnutí všech stránek životního prostředí, které jsou podmíněny průmyslovou výrobou‘. Toto vymezení vychází vcelku z charakteristiky ve zprávě semináře mezinárodní organizace pro průmyslový design INSID v Belgii 1964, z toho, jak je design chápán ve světě.

Je ovšem otázka, jak se význam tohoto výrazu ustálí v našich podmínkách. Slova design se užívá např. běžně v textilním průmyslu. V něm vytlačilo zhruba v padesátých letech podobu převzatou z francouzštiny desén (psáno dříve dessin) ve významu ‚návrh, vzor‘,[5] podobně pro název návrháře je dnes designer za dříve užívaný termín desinatér z doby předválečné.

V současné době se tento termín objevuje i v jiných oblastech, např. v zemědělství a mluví se pak o agrodesignu. Jako doklad můžeme uvést např. úvodník Rudého práva (1983, č. 51, Chraňme životní prostředí), v němž se hovoří, že možnosti nových postupů při tvoření ži[271]votního prostředí naznačují kromě jiného „nové poznatky  … krajinné architektury a agrodesignu“.

Poměrně široké chápání termínu agrodesign podává proí. V. Vaníček v populárním článku časopisu Ahoj na sobotu (roč. XV, č. 25, s. 9): „Průmyslový design a agrodesign nejsou zcela totožné. Průmyslový design pracuje převážně s neživou hmotou a v umělém, pevně vymezeném prostředí průmyslových závodů. Agrodesign dotváří výrobní prostředí s vysokým podílem biologických faktorů.  … Základní úkol designera — najít co nejvhodnější vztah mezi člověkem a strojem — řeší agrodesign tak, že napomáhá tvorbě zemědělské kulturní krajiny a životního prostředí“.

Je pravděpodobné, že se takto široce chápaný význam termínu agrodesign ustálí a bude se uplatňovat. Vždyť Institut průmyslového designu v Brně má nově zvláštní oddělení pracovního prostředí v zemědělství.

Uvedené skutečnosti dokazují, že si slovo design a jeho odvozeniny razí cestu i do dalších oblastí; stává se tedy pojmenováním se širokým okruhem užívání, jak o tom svědčí i to, že je nově uvádí Slovník spisovné češtiny (Slovník spisovného jazyka českého tento výraz ještě nemá). Bylo by tedy dnes na místě, aby se termín design psal spolu s odvozeninami počeštěnou pravopisnou formou dizajn a též dizajnér ap., jak to již navrhovala poznámka redakce na s. 112 ke zmíněnému příspěvku M. Hořejšové.

---

[1] M. Hořejšová, Design, NŘ 59, 1976, s. 109—112.

[2] Srov. též A. Osička, I. Poldauf, Anglicko-český slovník, Praha 1958, s. 115, a J. Caha, J. Krámský, Anglicko-český slovník, Praha 1964, s. 212.

[3] Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Praha 1978, s. 70.

[4] L. Klimeš, Slovník cizích slov, Praha 1981, s. 103.

[5] Srov. Příruční slovník jazyka českého I, Praha 1935—1937, s. 394; Slovník spisovného jazyka českého I, Praha 1960, s. 303.

Naše řeč, ročník 67 (1984), číslo 5, s. 270-271

Předchozí Vlasta Straková: Masírovaná propaganda?

Následující Ludmila Švestková: Suden