Časopis Naše řeč
en cz

Druhé vydání slovenského slovníku cizích slov

Miroslav Roudný

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

První vydání slovenského slovníku cizích slov[1] bylo za jeden rok rozebráno. Druhé vydání[2] připravily autorky s přihlédnutím k připomínkám recenzentů a ke zkušenostem, které vyplynuly z praktického používání slovníku. Změny a úpravy však nemohly být uskutečněny v celém zamýšleném rozsahu; pro druhé vydání se totiž použilo filmů z fotosazby prvního vydání, a proto bylo nutno brát ohled na možnosti polygrafické techniky. Rozsah zásahů bylo tedy nutno omezovat podle jistého uváženého výběru.

Pokud to uvedené možnosti připouštěly, byly doplněny některé nejnovější názvy cizího původu, např. džamahírija, windsurfing a některé další významy heslových slov (2moderátor). U mnohých výrazů, které by si též zasloužily, aby byly do slovníku zařazeny, to však uvedené technické důvody nedovolovaly (deltaplán, rogalo atp.).

Odvozeniny od základových slov se ponechávají v druhém vydání v plném rozsahu, a protože se ve slovníku zásadně vůbec nevyužívá možnosti hnízdování, tvoří samostatná hesla (investor, investorský, investovať; paušál, paušalizovať, paušálně, paušálny, paušalovať). Rovněž z technických důvodů nebylo možno odstranit jediný závažnější nedostatek tohoto slovníku, totiž způsob výkladu významů vztahových příd. jmen. V převážné většině případů je zde tento výklad stereotypní a málo informativní.

Např.: kerozín … kerozínový týkajúci sa kerozínu

konkurz … konkurzný vzťahujúci sa na konkurz (úpadek)

konkurzový vzťahujúci sa na konkurz (súbeh)

konoskop  … konoskopický získaný pomocou konoskopu; súvisiaci s konoskopom.

I ve slovnících, kde se zásadně nedoplňuje výklad významů uváděním příkladů, činí se zpravidla u příd. jmen a příslovcí výjimka, protože jejich význam je zcela závislý na tom, v kterém spojení se jich používá. U zmíněných slovních druhů cizího původu to vystupuje do popředí ještě výrazněji. Proto by uvádění slov, s nimiž se vykládaný výraz často vyskytuje v charakteristických spojeních, poskytlo daleko obsažnější informaci o jeho významu než neustálé opakování slov ‚týkajúci sa, vzťahujúci sa, súvisiaci‘. Jedním z mož[246]ných řešení výkladu vztahových příd. jmen by byl pouhý odkaz k základu, např. rizikový příd. k riziko s několika příklady nejčastějších spojení: r-é podnikání, pracoviště; r-á práce; r. provoz (příklady lze řadit buď podle frekvence, nebo podle abecedy, anebo i jinak).

Slovník cudzích slov si jistě zaslouží ještě dalších vydání. Věříme, že časem vzniknou i lepší technické podmínky k odstranění důležitých závad a omylů a k doplnění dalších výrazů, jakož i k zachycení změn, jak je bude přinášet vývoj slovní zásoby.


[1] M. Ivanová-Šalingová, Z. Maníková, Slovník cudzích slov A/Z, Bratislava 1979. — Srov. recenzi M. Roudného, Nový slovník cizích slov ve slovenštině, SaS 42, 1981, s. 156—162, a L. Klimeše, Nový slovenský slovník cizích slov, NŘ 64, 1981, s. 105—109.

[2] M. Ivanová-Šalingová, Z. Maníková, Slovník cudzích slov A/Z, druhé, revidované vydanie, Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava 1983, 944 stran.

Naše řeč, ročník 67 (1984), číslo 5, s. 245-246

Předchozí Pavel Jančák: Kniha o brněnské mluvě

Následující Eva Macháčková: O české terminologii