Časopis Naše řeč
en cz

Malé, nebo velké písmeno v názvech sálů a síní?

Naďa Fuková

[Drobnosti]

(pdf)

-

V názvech historicky významných prostorů Pražského hradu, jako je např. Vladislavský, Španělský sál, píšeme rozlišující přídavné jméno s velkým počátečním písmenem. Na rozdíl od toho užíváme však u názvů prostorů méně známých písmena malá (velký a malý sál Radiopaláce).

Vzniká otázka, jak psát všechny další názvy, ať už historických, či nově budovaných místností, sálů a salónků v kulturních domech, které dnes stojí v každém větším městě, tj. různé společenské, taneční a přednáškové sály, koncertní, zasedací a svatební síně apod.

Tato problematika úzce souvisí s otázkou označování staveb vůbec. Podle Pravidel českého pravopisu (Praha 1983, § 141), je nutno připustit v psaní velkého i malého písmene jistou volnost, neboť v grafické podobě jmen budov se projevuje kolísání mezi jejich pojetím jako jmen obecných a vlastních. Obvykle se píší s malým písmenem ve své většině radnice, kláštery, chrámy, kaple (např. malostranská radnice, svatojakubský chrám), zatímco u staveb celonárodně známých a památných je obvyklé psaní s velkým písmenem (např. Staroměstská radnice, Týnský chrám).

Stejné kolísání nastává i u označení vnitřních prostorů nejrůznějších budov. Některé místnosti pronikly do širšího povědomí běžných uživatelů svou společenskou důležitostí (konají se v nich významná státní jednání, zasedání, kulturní akce, např. Sjezdový sál Paláce kultury). Zde bychom tedy doporučovali psát v přídavném jménu počáteční písmeno velké. S velkým písmenem napíšeme bez potíží i sály, v nichž je na začátku názvu jméno významné osobnosti (Dvořákova síň Domu umělců, Smetanova síň Obecního domu). Ale už u názvů typu sál dr. Riegra, Palackého, Sladkovského v Obecním domě, kde je v názvu na prvním místě jméno obecné, můžeme zvolit podle významnosti sálu malé i velké písmeno.

V jiných případech je rozhodování o užití velkého, nebo malého písmene těžší. Tam, kde jsou sály a síně označeny jen velmi obecně a kde jde o místnosti méně důležité a známé, doporučujeme psát písmeno malé (např. pravé a levé křídlo Sjezdového paláce, slovácký a orientální sál Obecního domu, ale i mramorový a divadelní sálek Kulturního domu hlavního města Prahy nebo malý, komorní, konferenční sál Paláce kultury), v opačných případech písmeno velké (viz Sjezdový sál).

Naše řeč, ročník 67 (1984), číslo 4, s. 221

Předchozí Eva Macháčková: Restaurace a rezervace

Následující Miloslava Knappová: Orlickoústecko