Restaurace a rezervace

Eva Macháčková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Téměř od všech slovesných základů se tvoří substantiva na -ní, popř. na -tí (plavání, složení, obutí). Zpravidla se z nich nevytrácí význam dějový ani tehdy, mohou-li mít také význam výsledku děje; tak psaní je nejen dopis, ale i děj. U cizích slovesných základů konkurují substantivům na -ní substantiva na -ce: redukce vedle redukování, distribuce vedle distribuování, investice vedle investování, agitace — agitování, existence — existování aj. Dá se dokonce říci, že substantiva na -ce dostávají u cizích základů přednost, i když ovšem možnost utvořit konkurenční podobu na -ní zůstává vždy. Protože k nám substantiva na -ce často přicházela z latiny tak, že se přejímala přímo, nikoli přes slovesa, bývají podoby na -ní a na -ce od sebe hláskově značně vzdáleny (podoby na -ní stojí k slovesům blíže). Ti, kteří neumějí latinsky, nejsou někdy schopni substantiva správně utvořit, popř. dát do vztahu ta, která k sobě patří: redakce — redigování, abstrakce — abstrahování, persekuce — persekvování aj. Některá substantiva a slovesa k nám také nepřicházela z latiny přímo, ale prostřednictvím cizích jazyků.

Substantiva na -ce jsou přístupnější významovým změnám, i když se ani u nich dějový význam většinou nevytrácí. To znamená, že např. slovo ordinace vyjadřuje nejen děj (lékař má ordinaci od dvou do šesti), ale i místo, místnost, kde se daný děj uskutečňuje. Podobně i slova projekce, inzerce, propagace, redakce mohou označovat místa nebo místnosti. Substantiva na -ce označují výsledek děje: dekorace, ilustrace, gratulace, kompozice, někdy též skupinu lidí: generace, expedice, delegace.

Někdy se od sebe významy slov značně vzdálily. Restaurace je místo, kde se [221]můžeme najíst a napít (kde doslova znovu nabýváme sil); to je význam značně vzdálený dějovému významu ve spojení restaurace (restaurování) památek. Podobně rezervace je chráněné území; tento význam místa se značně vzdálil dějovému významu rezervace (rezervování) místenek do vlaku nebo do letadla. (Rezervací můžeme nazvat ovšem i místo, kde se místenky vydávají.)

Jako termínů se zpravidla užívá právě substantiv na -ce: demolice objektů, exhibice krasobruslařů, investice do stavebnictví, resekce zubu, promoce absolventů, atestace lékařů, exekuce, korekce, dedukce, produkce aj. Nijak nevadí, mají-li substantiva na -ce vedle dějového významu i různé významy další; všechny jsou potřebné a kontext je umožní od sebe odlišit.

Naše řeč, ročník 67 (1984), číslo 4, s. 220-221

Předchozí Ludmila Švestková: Kálet prádlo

Následující Naďa Fuková: Malé, nebo velké písmeno v názvech sálů a síní?