Časopis Naše řeč
en cz

Kálet prádlo

Ludmila Švestková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Vazba kálet prádlo, která je běžná do dnešních dob v jihozápadních Čechách, zvláště v Pootaví a na Volyňsku, překvapí většinu lidí z jiných oblastí svým zdánlivě opačným významem ‚máchat prádlo‘. Ještě více zavádějí doklady se slovesem bez předmětu: Neska sem uš kálela na rybníce. Taky sem chodím kálet (Volyně). U běžného uživatele českého jazyka je totiž u slovesa kálet zafixována představa vyměšování, špinění, kdežto v našem případě naopak jde o zbavování prádla špíny a kalu.

Už Jungmannův slovník uvádí z Prachaticka jako jeden z významů slovesa kálet ‚práti šatstvo‘. Dříve se totiž pralo i máchalo venku — v měkké říční vodě, v níž špína lépe pouštěla. Význam ‚máchání‘ potvrzují i pozdější záznamy v Archívu lidového jazyka (dále ALJ)[1] z Doudlebska, Hornoblanicka, Vodňanska, Volyňska, Strakonicka a Sušicka. Na Chodsku[2] se vyskytuje jen spojení vykálet pleny (Šla sem asi vykálet pleny k potoku). Tento chodský doklad se liší od ostatních i předponou vy-; jinak se tu zachycuje jen bezpředponové sloveso kálet, jehož význam se ovšem diametrálně liší od běžného (tabuizovaného) významu ‚špinit něco výkaly‘. Poněvadž ze Strakonicka a okolí znám předponová slovesa vykálet a dokálet (dokálej to za mne, tj. ‚dokonči to máchání‘) v krajovém jihočeském významu ‚zbavovat kalu mácháním‘, domnívám se, že právě prvé z nich — vykálet — by nám mohlo být klíčem k objasnění tohoto jinak podivného významového posunu.

[220]V kraji řek a rybníků se kálely silně zašpiněné šaty, hadry a samozřejmě dětské pleny i v zimě venku — v tekoucí vodě, která odplavila první kal — pak teprve, nebyla-li řeka právě čistá, se mohlo máchat doma (Neska tam teče kalná voda. Vykálej to na řece jen s tý špíny!). Vykálet prádlo tu znamenalo ‚zbavit ho kalu‘. Výrazným dokladem toho je omezené použití této vazby na Chodsku — jen o plenách. Vždyť právě s tím zlatým „nadělením“ se běhávalo i jinde k potoku! Kottův slovník[3] uvádí pod heslem vykaliti: vykáleti; vykalovati = z kalu vypraviti, vymáchati, des Schmutzes entledigen, ausspülen.

Podobně se chovají i jiná slovesa: např. vyprášit znamená ‚zbavit prachu‘, starší spojení vyhnojit ránu má význam ‚zbavit ránu hnisu (hnoje)‘, tedy něco zcela odlišného než hnojit pole, tj. ‚přidávat, dodávat hnůj‘. Deprefixací vzniklo pak nářeční spojení rána se hnojí. Stejně tak i vedle vazby vykálet prádlo se užívalo i prosté kálet (prádlo) odpovídající spisovnému slovesu máchat.[4]


[1] ALJ: B. Vydra, Nářečí hornoblanické, Praha 1923, s. 105; srov. i další rukopisný materiál: Fr. Mík, Mluva lidu v Husinci kolem r. 1880, s. 17; M. Král, Velešín, 1932 (častěji však pláknout, žmejchat); A. Putschögl, Nářečí blatské (rok neudán); L. Soukup, Sušicko, 1949; F. Teplý, Volyňsko; J. Matějka, Volyně, 1958 (zde je běžné i u nejmladší generace).

[2] M. Korandová, rukopis 1958.

[3] F. Št. Kott, Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický, IV. díl, Praha 1884, s. 961.

[4] Uvedený výklad je při vší neobvyklosti významového vývoje jistě pravděpodobnější než hledat původ této vazby v archaických jihozápadočeských zbytcích užití slovesa kálat: kálat dříví (‚štípat dříví,‘ tj. rozrážet dřevo něčím špičatým a ostrým) a řidší spojení kálat bičem (‚práskat bičem ve vzduchu‘, tj. rozrážet vzduch). Ostatně kálet neodpovídá slovesu kálat ani vazbou.

Naše řeč, ročník 67 (1984), číslo 4, s. 219-220

Předchozí Emanuel Michálek: Z dějin našeho pravopisného názvosloví

Následující Eva Macháčková: Restaurace a rezervace

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1