Časopis Naše řeč
en cz

Václavské a Karlovo náměstí

Eva Macháčková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Od vlastních osobních jmen rodných tvoříme v současné spisovné češtině přídavná jména přivlastňovací příponami -ův (-ova, -ovo) a -in (-ina, -ino); tedy Václavův, Janův klobouk a klobouk Mariin, Janin. Od některých jmen rodných se v historické době vytvářela i přídavná jména široce vztahová s příponou -ský (cký). Tato adjektiva se uplatňovala především v názvech ulic, často vedoucích podle kostelů či poblíž nich. Tak máme Klimentskou ulici v blízkosti kostela svatého Klimenta, Josefskou ulici u kostela svatého Josefa, ulici Havelskou, Haštalskou, Kateřinskou. Stará vztahová adjektiva se vyskytují i v jiných názvech místních: Jánský vršek, Petrské náměstí, Michalská brána, Svatovítský chrám, Anežský, Jiřský klášter. Adjektiva utvořená od rodných osobních jmen příponou -ský se uplatňují i v názvech různých akcí a období. Užíváme spojení jako mikulášská zábava, matějská pouť, cyrilometodějský svátek, filipojakubská noc. Skrývají se v příjmeních jako Heřmanský (tj. ‚patřící do rodu Heřmanů‘), Janský, Jánský, dokonce i v názvu jídla: štěpánská pečeně.

Vedle podob na -ský se vyskytují i podoby zakončené na -ánský, -ínský (inský), -enský. Jsou to obměny latinských adjektiv. Tak máme v Praze Žofínský ostrov, v ustálených spojeních užíváme adjektiv alžbětinský, rudolfínský, josefínský, mariánský, tereziánský. Tato adjektiva se užívají jen ve vyhraněném významu — ve vztahu k určité době nebo k určitému jevu: josefínská doba je jen doba za vlády Josefa II., rudolfínská doba jen za vlády Rudolfa II., tereziánský katastr je katastr platný za vlády Marie Terezie.

Z dnešního hlediska jsou adjektiva na -ský, utvořená od rodných osobních jmen, ustálené historismy; nová taková adjektiva tvořit nemůžeme. Od některých jmen, třeba značně starých, však nebyla taková odjektiva běžná ani v minulosti. Máme tedy ulici Havelskou, ale nemáme ulici Pavelskou ani Karelskou. Zato máme ulici Karlovu, což je honorifikační název podle Karla IV. Od některých rodných jmen se tedy adjektiva na -ský vytvořila (Václavské náměstí), od jiných ne; neexistuje Karelské náměstí, Markétský ostrov, ale Karlovo náměstí, Markétin ostrov. Místo široce vztahového adjektiva se v těchto případech užívá adjektiv přivlastňovacích na -ův, -in; ta ovšem zdůrazňují, že se [219]místo (náměstí, ostrov) vztahuje k jedné, určité osobě.

Mezi oběma typy adjektiv je tedy jistý významový rozdíl. V současném jazyce tvoříme adjektiva na -ský převážně k jménům obecným nebo k vlastním jménům místním (smíchovský); vztah k jednomu, určitému jedinci je u nich oslaben a ustupuje do pozadí i tehdy, když je adjektivum utvořeno od osobního rodného jména. Adjektiva na -ský (většinou rozšířená o -ov-) se tvoří dnes od rodných osobních jmen tehdy, vztahují-li se k jedinci jako k představiteli typu; tedy napoleonovská osobnost je osobnost Napoleonova typu (vedle vztahového adjektiva staršího — napoleonská válka). Adjektivum na -ský se vytváří také tehdy, vyjadřuje-li se vztah nikoli k osobě, ale k akcím nějak se jménem osoby souvisejícím; silvestrovská zábava — zábava konaná dne 31. prosince, tj. v den, kdy je v kalendáři jméno Silvestr.

Naše řeč, ročník 66 (1983), číslo 4, s. 218-219

Předchozí Karel Pech: Proč je důležité, aby si děti hrály

Následující Alena Polívková: Složitý způsob pojmenování

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1