Časopis Naše řeč
en cz

Proč je důležité, aby si děti hrály

Karel Pech

[Drobnosti]

(pdf)

-

U nižších živočichů zajišťuje existenci a zachování života jedince takřka globálně téměř nediferencovaný nervový systém. U vyšších živočichů jsou již specializované smyslové orgány, které mají reprezentační centra v mozku, a to centrum zrakové, sluchové, čichové, chuťové a hmatové. Také pohyby jednotlivých částí těla mají v mozku svou projekci. Čím jsou pohyby složitější, tím širší škála nervových struktur se musila v průběhu vývoje specializovat pro jejich koordinaci. Naučí-li se např. myš probíhat složitým bludištěm tak, že se vyhýbá nevhodným chodbičkám a volí správné, došlo v jejím mozku k diferenciaci nervových buněk, které se specializovaly pro určitý druh pohybů nebo činnosti.

U člověka je tato specializovaná pohybová (motorická) činnost spojena s pojmem práce, tj. diferencovaných pohybů, jejichž zpětné působení na rozvoj mozku na jedné straně a vznik artikulované řeči na straně druhé výstižně vyjádřil B. Engels ve své stati Podíl práce na polidštění opice: „… tvořící se lidé došli až k tomu, že si měli navzájem co říci. Potřeba si vytvořila orgán. Nevyvinutý hrtan opice se ponenáhlu, ale jistě přetvořoval modulací pro stále vyšší modulaci, a orgány úst se učily postupně vyslovovat jednu artikulovanou hlásku za druhou. Především práce, po ní a potom zároveň s ní řeč — to jsou nejpodstatnější podněty, jejichž vlivem mozek opice byl ponenáhlu přetvořen v lidský. Se zdokonalením mozku šlo však ruku v ruce zdokonalování jemu nejbližších nástrojů, smyslových orgánů. Jako již řeč ve svém postupném vývoji je nutně provázena úměrným zjemněním sluchu, tak zdokonalení mozku vůbec je provázeno zdokonalením všech smyslů. Zpětné působení vývoje mozku a jeho podřízených smyslů, stále jasnějšího vědomí, schopnosti abstrakce a úsudku na práci a řeč, dodával práci a řeči stále nový podnět k dalšímu zdokonalení“ (4. vyd., Praha 1949, s. 10—12).

Tyto závažné Engelsovy myšlenky se znovu vynořily, když jsme se zabývali [217]problematikou opožděného nebo zpomaleného vývoje řeči u dětí.

Rozvoji řeči svého dítěte věnují snad všichni rodiče značnou pozornost. Brzy po jeho narození rodiče, prarodiče i starší sourozenci na ně mluví a rovněž dítě poměrně brzy na řečové podněty reaguje. Nerozumí sice významu jednotlivých slov, ale podle modulace síly, výšky a barvy hlasu brzy pozná, k čemu se řečové projevy dospělých vztahují. Dospělí zpravidla na dítě mluví, aby je ukonejšili, dále v souvislosti s krmením, přebalováním a ukládáním ke spánku. Tematika mluvení dospělých na dítě se postupně rozšiřuje a prohlubuje. Přibližně po prvním roce věku dítě samo začíná napodobovat některá slova, zvláště ta, jejichž výslovnost může odezírat z pohybů rtů lidí, kteří na ně promlouvají. Rozšiřuje postupně svou slovní zásobu a zlepšuje výslovnost obtížnějších souhlásek a souhláskových skupin. Inventář vývoje dětské slovní zásoby je popsán pro všechny světové jazyky a v podstatě se zásadně neliší. Občas se však vyskytnou děti, které se ve vývoji řeči opožďují, nebo příliš dlouho špatně vyslovují některé skupiny souhlásek. V těchto a v dalších případech rodiče vyhledávají logopedická pracoviště, kde se zjišťují příčiny a organizuje náprava poruchy.

Při pozorování několika dětí, u nichž se vývoj řeči výrazně opozdil, jsme v jejich chování viděli některé společné rysy: tyto děti komunikaci se svým sociálním prostředím nevyhledávaly, spíše se jí stranily. Málo mluvily a byly motoricky nepříliš výkonné. Málo si hrály, neměly velký zájem o hračky, zpravidla také později začínaly lézt a chodit.

S odkazem na Engelsovy vývody se domníváme, že Brocovo motorické centrum řeči má bezprostřední vztah k motorické funkci mozku vůbec. Pokusili jsme se proto rozvíjet u těchto dětí pohybové schopnosti obecně. Nabídli jsme jim jednoduché atraktivní hračky, skládanky, obrázkové kostky, korálky, z nichž lze na podložce opatřené důlky sestavovat podle předlohy nejrůznější barevné obrazce (domeček, květinu, hvězdu, motýla apod.). Také jsme vedli děti k tomu, aby si stavěly domeček z karet, u něhož každý nekoordinovaný pohyb působí zboření celé „konstrukce“, a dítě musí s větší pečlivostí začínat znovu. Většina dětí přijala nabídnuté hračky a pro hraní se zaujala. Ke značnému údivu i k uspokojení rodičů se u těchto dětí začaly brzy projevovat známky zlepšeného mluvení.

Rodičům jsme také doporučili, aby dětem vyprávěli jednoduché pohádky a často je opakovali. Velmi vhodné jsou gramofonové nahrávky známých pohádek (O neposlušných kozlátkách, O Červené karkulce a série pohádek K. Čapka). Velmi příznivý vliv na rozvoj dětské řeči má také to, jestliže dospělí dětem často zpívají a vedou je k tomu, aby se naučily jednoduché písničky a říkanky. Většinu jich mohou děti doprovázet pohyby rukama nebo tanečními kroky naznačovat jejich obsah. Je rovněž důležité, aby hračky, zvláště pro předškolní děti, byly co možná nejjednodušší. Mechanické elektrické hračky nejsou vhodné. Děti nemohou pochopit podstatu jejich činnosti, nemohou s nimi manipulovat, a nerozvíjejí své motorické dovednosti. Tyto hračky totiž neprohlubují vztahy mezi jejich pohybovými a řečovými schopnostmi.

Jak jsme se již dříve zmínili, neblahodárně působí stálá zvuková kulisa silně hrajícího rádia, televizoru a hlasité výměny názorů mezi dospělými. Každý kon[218]flikt rodičů řešený v přítomnosti dítěte, každé zvýšení a zesílení hlasu dítě vnímá a reaguje na ně. Tyto faktory mohou mít rovněž inhibiční vliv na rozvoj řeči dítěte.

Také nedbalá výslovnost jednotlivých hlásek a hláskových skupin, různé vady řeči dospělých, v jejichž prostředí dítě žije, se bezprostředně promítnou do řeči dítěte. Jsou rodiny, v nichž všichni — včetně dětí — mluví nadměrně silným hlasem, překotně rychle (tumultus sermonis), špatně vyslovují apod. Kdyby děti z těchto rodin vyrůstaly v jiném prostředí, odchylky od řečové normy by se u nich nemusely vyskytnout.

Považujeme požadavek správného vývoje řeči dítěte stejně jako požadavek přiměřeného rozvoje jeho pohybových schopností, a to jak v rodině, tak ve škole, a požadavek jejich stálého a systematického kultivování za velmi závažný. Rozvoj pohybových a spolu s nimi i řečových schopností působí zpětně na rozvoj mozku, na rozvoj osobnosti a intelektu dítěte.

Naše řeč, ročník 66 (1983), číslo 4, s. 216-218

Předchozí Antonín Rubín: Nářeční názvy pažitky

Následující Eva Macháčková: Václavské a Karlovo náměstí

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1